Tramp Rudolf Havlík emigroval v roce 1968, žil pak v Anglii, Austrálii a do Čech se vrátil po revoluci. Zubožené stavení na okraji vesnice Roztěž u Kutné Hory, v němž kdysi bydlel syn dirigenta Zdeňka Lišky, koupil v roce 2003, ale nechal je ještě nějaký ten rok chátrat.
S přítelkyní Jennifer totiž často cestuje, částečně žije v Austrálii, a tak na pořádnou přestavbu a shánění řemeslníků stále nebylo kdy. Času nazbyt neměla ani jeho kamarádka z mládí Zlata Bártová, která už několik bytů a domů jako své velké hobby zrekonstruovala a zařídila.
Když ale před dvěma lety dokončila zakázku v Kytíně, zvedla telefon a oznámila kamarádovi: „Rudi, konečně mám na tebe čas.“
Na přání majitelů a redakce časopisu Domov není spuštěna diskuse.
Totální rekonstrukce
Stavba byla částečně vlhká, trámy prolezlé červotoči, ve střeše zely díry... Tedy žádné pochyby o tom, že bez zásadní rekonstrukce se dům neobejde. Rudolf dal Zlatě plnou důvěru, ona se pak s chutí a energií sobě vlastní o všechno postarala. Byla na místě, organizovala, dohlížela, zařizovala...
Dala vyměnit stará okna za nová eurookna s izolačním dvojsklem, vstupní dubové dveře s kováním, které vypadají, že tu slouží už léta, vyrobil na zakázku šikovný místní truhlář a kovář.
Úspěšně proběhla i sanace vlhkého zdiva, ošetření trámů proti dřevokaznému hmyzu, výměna okapů a oprava původní střechy, tu pokrývači zároveň opatrně vyčistili „vapkou“.
Z podkroví, které získalo další vrstvu izolace a dnes funguje jako úložný prostor, se musel vyvézt snad vagon popela. V domě se vyřešilo i vytápění: přibyl nový elektrokotel (ve skříni v předsíni) a radiátory.
Kamenná terasa
Podél stavení směrem do zahrady vznikla terasa z posbíraných kamenů ze zahrady. Právě sem padnou jako ulité gril a stůl z pískovce, které Zlata získala od kameníka ze zahradnictví na pražském Albertově.
„Musela to být pořádná práce, nařezat tak obrovské pískovcové díly. U grilu jeden praskl, ale opravil nám jej šikovný kovář,“ vzpomíná na komplikace. Zídku terasy zdobí mozaikový obklad z Hornbachu, který, stejně tak jako v kuchyni, položil v dílcích o rozměrech 15 × 20 cm místní zedník. „Pan Sneidervind umí zkrátka všechno, na co sáhne,“ komentuje Zlata Bártová.
Voda ze střechy je svedena okapy do trativodů, které ústí do zahradního rybníčku. V zahradě o ploše 3 700 m2 se muselo vykácet zhruba šest set náletů, ponechány byly jen ovocné stromy. „Hořelo tu mnoho ohňů,“ vzpomíná paní Zlata a dodává, že dřeva mají plnou kůlnu právě díky zahradě.
Spíž i černá sluj
V těsné blízkosti kuchyně slouží malá původní spíž, která si díky silným kamenným zdem udržuje vhodné klima pro potraviny. Kuchyňskou sestavu vybavenou moderními spotřebiči vyrobil podle návrhu Zlaty truhlář, dvířka jsou z dubu, pracovní deska z nekonečného vlysu.
Původní dlažbu řemeslníci vyspravili, navazující palubky, přecházející vedle do obývacího pokoje, zbrousili a nalakovali. Starý pískovcový krb vybavil mistr kamnář Vodenka krbovou vložkou. V jedné z dalších místností renovoval i historická bílá kamna z kachlů, které se pomalu měnila v mokrou měkkou hmotu.
„Z místa pro koupelnu, které jsem říkala černá sluj, se musela vybrat zemina do hloubky jednoho metru, udělat nová podlaha a zavést voda,“ popisuje náročné práce Zlata. Dnes byste to při pohledu na její moderní podobu se sprchovým koutem, otopným žebříkem a umyvadlem položeným na desku zdaleka nehádali.
Do předsíně, stejně jako do koupelny, zvolila Zlata Bártová novou kamennou dlažbu, v ložnici a v pokoji s kachlovými kamny pak stačilo jen renovovat palubky.
Zařizovala s nápadem
Autorka rekonstrukce dala část nábytku vyrobit, například knihovnu nebo atypickou postel v ložnici, něco převezla z domu v Dobříši, kde šest let bydlela a dva roky předtím jej organizovala stavět, další zařízení pořídila nové či z druhé ruky. Snažila se zachovat ducha místa a vůbec využívat místních materiálů, služeb tamních řemeslníků a nakonec i blízkých hobbymarketů.
Rekonstrukce přišla majitele celkem na milion tři sta tisíc korun. Zlata Bártová zatím dům občas využívá, zejména když je Rudolf na cestách, ale kdo ví, jak dlouho to potrvá.
Poloviční Australan žije nyní převážně v Austrálii, do Evropy přijíždí nyní s Jenny po dvou letech na tři měsíce, z nichž na Roztěži stráví pouze týden. A tak zvažuje, zda nakonec stavení neprodá. Paní Zlata pak může v klidu vyjít vstříc další zajímavé výzvě.
„Ráda něco nového vymýšlím, rekonstruuji, ale baví mě to jen do doby, kdy si na malou chvíli užiju výsledek. Pak jsem nevěrná a začnu vytvářet věci jinde. Tento dům jsem dříve přezdívala jedová chýše. O to větší pro mne představoval výzvu,“ říká Zlata Bártová autorka rekonstrukce domu.