„Klient zdědil dům z přelomu devatenáctého a dvacátého století po svých prarodičích ve Vysokém Mýtě. Předmětem rekonstrukce se tak stal majestátní, víc než stometrový byt po váženém měšťanovi a současně podnikateli s kávou a likéry,“ popisuje designérka Eliška Nekolová.
Zachovat se po opravě podařilo i původní dveře a zárubně.
Na jednu stranu byla rekonstrukce „klasická“: bylo nutné dodat nové rozvody, předělat koupelnu a záchod, nechyběly ani stavební úpravy, včetně změny dispozice, renovace a dokládka parket či stržení snížených stropů.
Na druhou stranu byla proměna interiéru na dnešní dobu hodně nestandardní, majitel totiž vyžadoval zachovat původní vybavení v co největším rozsahu.
Konečný výsledek přihlásila designérka do soutěže Interiér roku 2023 v kategorii Nízkonákladové bydlení. Již devátý ročník soutěže, do níž se přihlásilo rekordních 233 projektů, měl uzávěrku 28. února 2024. Vyhlášení vítězů proběhlo opět v pražském Centru současného umění DOX v úterý 14. května 2024. Výsledky najdete zde.
Z beden na kávu a čaj se staly noční stolky, tapeta v malé ložnici je z kávových sáčků.
Do desátého ročníku soutěže mohou už nyní hlásit čeští a slovenští architekti a interiéroví designéři soukromé i veřejné interiéry, které byly dokončeny v průběhu tohoto roku. Vyhlášení vítězů proběhne 29. dubna 2025, opět v pražském Centru současného umění DOX, a to jako vrcholný bod mezinárodního kongresu o bydlení, designu a architektuře Living Forum.
Neekologické cestování
„Dávám klientům veškerý servis spojený s projektem, tedy i hledání vhodných dodavatelů včetně zedníků, instalatérů, truhlářů, renovátorů, a dohled nad kvalitou odvedení jejich práce. Právě kvůli důrazu na ekologické hodnoty jsem se rozhodla hledat dodavatele v okolí, ale nemohla jsem najít solidní řemeslníky. Nakonec jsem na místo přivezla všechny své osvědčené dodavatele. Nejméně ekologické na tomto projektu tak bylo neustálé cestování Praha – Vysoké Mýto,“ popisuje s odstupem Eliška Nekolová.
Z beden na kávu a čaj se staly noční stolky, tapeta v malé ložnici je z kávových sáčků.
Při zevrubném průzkumu domu objevila společně s klientem na půdě pár kousků nábytku po předcích. Spolu s čalouníkem a restaurátory se podařilo vdechnout jim nový život.
„Šikovným rukám restaurátora, pana Tobiáška neušel gauč se stolkem – svatební dar prarodičů klienta –, lenoška, křeslo i sáňky, vše poklady z půdy. Restaurátoři měli na starost skříně, psací stůl a křeslo, kde sepisoval účetní knihu prapředek klienta. Z beden na kávu a čaj se staly noční stolky a obrazy, které pod nánosem prachu už dlouho neviděly světlo světa, se opět skví na stěnách,“ popisuje autorka projektu.
Retro zaplnilo malý byt v činžovním domě. Přesto působí moderním dojmem |
A pokračuje ve výčtu zachráněných kousků: „Já jako architekt jsem se musela popasovat nejen se zakomponováním sáčků na kávu – tapeta v malé ložnici – a lahviček od likérů – zalité do pryskyřice do panelu a použité jako jedna stěna sprchového koutu – do interiéru, ale i se sjednocením různorodých stylů, barev a materiálů.“
Postarala se také o nalezení tří stejných skleněných světel do chodby přes bazarové portály i zadání šití záclon a závěsů po babičce investora. Ekologický přístup osvědčila i při použití zbytku kamenné desky na ostrůvek z jiného projektu nebo využití konferenčního stolku původně dodaného ve špatné velikosti, který chtěl výrobce vyhodit.
I v chodbě si designérka vystačila se starými kousky.
Velká část financí byla spotřebována na kvalitní restaurování historických (nebo jen starých, ale s příběhem) kusů nábytku, jen menší část na dokoupení nového vybavení.
