Výstavní vilu si nechal v roce 1924 postavit ředitel sousední přádelny Oswald Schubert. V majetku rodiny zůstala do roku 1945, poté se objekt čtyři desetiletí využíval jako jesle.
Od roku 1997 zde sídlila městská knihovna, prostory využívalo mateřské centrum a další organizace. Vila se v poválečné době nevyhnula úpravám, do současnosti se ale dochovala v mimořádně autentické podobě včetně řady detailů.
V roce 2016 byla díky iniciativě města zapsána na seznam nemovitých kulturních památek. Městu se také podařilo zajistit prostředky na kompletní rekonstrukci, která proběhla v letech 2018–2019.
Stavební úpravy se v první řadě soustředily na úpravu dispozice v jednotlivých podlažích pro nové funkční využití s důrazem na zachování a repasi dochovaných architektonických a uměleckořemeslných prvků. Díky provedené hydroizolaci je nyní v provozu i suterén budovy.
Rekonstrukce dále zahrnula obnovu vnější podoby objektu, a to především poškozených fasád, výplní otvorů a doplnění uměleckořemeslných detailů. Na střechu se vrátila původní přírodní břidlice.
Objekt dnes slouží jako komunitní centrum pro devět neziskových organizací, které v Hrádku nad Nisou působí v oblasti sociálních, psychologických, poradenských a nízkoprahových služeb.
Při rekonstrukci se podařilo ve shodě s orgány památkové péče najít řešení, které umožňuje využít vilu pro tyto účely, a zároveň se zachovala autenticita stavby.
I dnes tedy mohou návštěvníci obdivovat reprezentativní dřevěné schodiště, mramorový krb, štukové stropy, vestavěné skříně, původní okenní i dveřní výplně, kování na dveřích a oknech, kované mříže nebo okapové chrliče.
Kompletní rekonstrukce Schubertovy vily se dostala mezi stavby nominované na Cenu Karla Hubáčka – za stavbu roku Libereckého kraje v roce 2020.
Zdařilé rekonstrukce jsou k vidění na putovní výstavě Má vlast cestami proměn.