Jak čas běžel, požadavky se měnily, materiály vyvíjely. Starší syn má již své vlastní bydlení, mladší studuje mimo Olomouc, v podkroví domku byla vybudována samostatná bytová jednotka pro případ návštěvy dětí s vnoučaty. Manželé tak logicky dospěli do okamžiku, kdy zaznělo “kdy, když ne teď“.
Zadání znělo jednoduše: co nejvíce otevřít, prosvětlit a propojit celé podlaží rodinného domku a maximálně prostor napojit na velkou terasu nad zahradou s výhledem na Olomouc.
Ložnice měla zůstat dispozičně beze změn. Dvě důležitá přání, která vše limitovala, bylo však zachování dřevěné posuvné prosklené stěny, která odděluje vnitřní schodiště, a pouhý facelift původní kvalitní kuchyňské linky. Autorka návrhu, Ing. Zuzana Staňková z Ateliéru Zuzi, tak dostala jasné mantinely.
Realizovaná proměna byla přihlášena do soutěže Interiér roku v kategorii rekonstrukce, kde byl iDNES.cz hlavním mediálním partnerem. Více o výsledcích soutěže zde.
Kdy se obě strany snadno domluví
Studie dispozice prostor byla investory schválena takzvaně na první dobrou. Koncový řadový domek má šířku celých osm metrů, délku pak téměř dvanáct metrů. Prostor pro kuchyni, jídelnu a obývací prostor je více než velkorysý.
Umístění kuchyně bylo dáno požadavkem na důkladný facelift, který počítal se stávajícím umístěním varného centra, to kvůli návaznosti na digestoř.
Původně byla jídelna jen popelkou utlačovanou masivním rohovým krbem, který byl však téměř nefunkční kvůli nepříliš kvalitní konstrukci. Prostor pro sledování televize byl maličký a zahlcený velkou sedací soupravou.
Zbytek prostoru zůstával nevyužitý, klienti si nevěděli rady s prázdnou plochou a chaoticky v ní umísťovali tu osamocené křeslo, tu pelíšek pro kocoura.
Po vybourání stávajícího krbu a příčky mezi jídelnou a krbem bylo jasné, že realizace návrhu jde správnou cestou. Výměna oken, kdy se vyboural parapet u jednoho okna až na úroveň podlahy terasy a u druhého okna byl snížený na úroveň sezení, přivedla světlo na celou hloubku domku.
Když dispozice dostane řád
Plochu podlaží rozdělila Zuzana Staňková do čtyř celků: kuchyně, jídelny, společenského prostoru s televizí a intimního relaxačního prostoru s posezením u krbu a s výhledem do zahrady.
Z haly se schodištěm, jež zůstala oddělena posuvnou stěnou, se nyní přechází do až monumentálně se otevírajícího prostoru, který láká k bližšímu prozkoumání.
Může se hodit |
Vstup do jídelny s velkým jídelním stolem až pro osm osob upoutá výrazným obrazem z majetku domácích. Nad jídelním stolem je dvojice svítidel, která dodávají jídelně noblesu a eleganci. Pohodlná křesílka lákají k posezení.
Kuchyň prošla faceliftem a působí moderním dojmem, a to i přes lehce rustikálně působící tvar dvířek na skříňkách. „Tento artefakt připomíná majitelům léta, kdy se do domu nastěhovali a stále je oslovuje,“ vysvětluje Zuzana Staňková. Motiv vyplétané výplně použila na podnoži jídelního stolu, který tak i přes svou velikost působí odlehčeně.
Kuchyň je nyní „nabita“ plnovýsuvy s měkkými dojezdy, velkokapacitními zásuvkami a nerezovým dřezem umístěným pod pracovní deskou. Zrušením barového pultu, který byl poplatný době svého vzniku a nyní překážel při běžném provozu, i umístěním pečicí a mikrovlnné trouby naproti pracovní ploše, se kuchyň propojila se zbytkem prostoru. Působí nyní vzdušně a odlehčeně.
Pracovní deska se i přes svou plochu téměř vytrácí díky materiálu, který na ni byl použitý, a to kompozitní vysoce odolná deska o tloušťce pouhých 12 mm s bílou hranou vypadá efektně a je praktická.
Horní skříňky „očistila“ autorka od koncových rohových otevřených polic stejně tak jako od horní ukončující rampy, naopak byla do dna skříněk vyfrézována drážka pro LED pásky.
„Jejich použití pro nasvícení interiéru nepřímým osvětlením je leitmotivem celého prostoru, jehož velká podlahová plocha si žádá vyšší strop,“ objasňuje Staňková.
Opticky tak byl strop zvýšen pomocí nasvícení z ramp po celém obvodu místností. Světelnou rampu přerušují pouze pilíře vystupující z obvodu stěn skrývající instalace či původní komín. „V neposlední řadě rytmizují a člení celý interiér. Jejich vizuální výraz posílilo obložení deskami v dekoru dřeviny shodné s původní olšovou dýhou na kuchyňské lince,“ vypočítává Zuzana Staňková. Obklad stěny v dekoru dřevěné dýhy zopakovala i v prostoru kolem krbu.
Odpočinek na přání
Společenský prostor s televizí vychází z posezení na kožené trojdílné pohovce. To je variabilní, televizí je totiž možné otáčet dle potřeby. Posedět lze i s výhledem do zeleně zahrady či v přímém kontaktu s ostatními u jídelního stolu a v kuchyni.
Pohovka nabízí také pohled do plamenů v krbu, který byl přemístěn ke štítové stěně domu a dostal zcela nový nerezový fasádní komín. Z prostoru je pohodlný vstup na velkou terasu přes velké posuvné dveřní křídlo.
Svým způsobem skrytý je prostor relaxačního posezení u krbu. „Je tak násobena intimita tohoto sezení či poležení,“ tvrdí Staňková. A proč poležení? Velké těleso krbu s prostorem pro uložení dřeva zdůrazňuje velká kamenná lavice, která se táhne kolem dvou stěn relaxačního koutu. Šířka této lavice umožňuje i pohodlné poležení u knihy či jen tak s pohledem upřeným do plamenů krbu nebo ven do zasněžené zahrady.
Pokud si chce návštěva povídat u krbu a polohovací křeslo je obsazeno, není nic lepšího než sezení na kamenné lavici u okna, kde průduchy nad topením kámen příjemně prohřívají.
Mezi přání majitelů na konečnou podobu interiéru patřilo i umístění obrazů z rodinné sbírky, což se podařilo beze zbytku. Obrazy mají důstojné místo i pozadí díky výrazné výmalbě teplou červenou barvou. V kombinaci s dřevinou olše a maximálně neutrální plochou podlahy (vinyl v dekoru broušeného hliníku či šedého písku) tato barva působí luxusně a jen doplňuje obrazy i barevné koberce na podlaze. Nasvícení obrazů je podřízeno funkci a světelné pohodě v celém interiéru.
Maximální propojení interiéru se zahradou se podařilo dosáhnout realizací takzvaných nahých oken, kdy okna do zahrady jsou zcela bez interiérového stínění, ochranu před sluncem či zvídavými pohledy zajišťuji exteriérové žaluzie. Pouze do ulice chrání kuchyň roleta typu Twintex.
Ložnice v patře je přístupná ze schodišťové haly a vzhledem koresponduje s interiérem v přízemí. Přáním majitelů bylo zachovat a použít stávající kvalitní dvoulůžko v dýze tmavého buku. Barevného propojení se dosáhlo užitím červené výmalby (oblíbená barva majitelky) a bílých čelních ploch na nábytku.
Vpravo od vstupu do ložnice je velká šatní skříň, jejíž hmota odlehčuje použití dvířek bez úchytek. Na čelních plochách je lak v bílém lesku, který odráží okolí a splývá s ním. Naproti posteli stojí nižší komoda ve stejném designu jako šatní skříň. Dvoulůžko doplňují lehké odkládací stolky v bílé barvě.
Stěna za lůžkem je hmotově členěna: sádrokartonová konstrukce vytvořila předstěnu, jejíž hrany podsvěcují LED pásky. Předstěna je potažena textilní tapetou. Nástěnné polohovatelné lampičky umožňují nerušenou četbu v jakékoli poloze. V ložnici jsou rovněž umístěny obrazy z majetku investorů. Bez stínění se ložnice neobejde, zde posloužila kombinace římských rolet a závěsů s black-out efektem.
Soutěž Interiér rokuV rámci soutěže Interiér roku jsou každoročně oceňovány výjimečné české soukromé i veřejné interiéry, a to v šesti kategoriích. Předsedou poroty je prorektor Vysoké školy uměleckoprůmyslové prof. Jiří Pelcl. Hlavním mediálním partnerem soutěže je iDNES.cz a pořadatelem Institut bytového designu. S nejzajímavějšími soutěžícími (nejen s vítězi) postupně seznamujeme čtenáře až do vyhlášení dalšího ročníku soutěže na stránkách Bydlení iDNES.cz Více o soutěži zde. Cílem je popularizovat originální bydlení, stejně jako mimořádný design obchodů, firemních prostor, hotelů, restaurací a podobně. Do dalšího ročníku soutěže lze zasílat přihlášky od 4. 10. 2016. Tentokrát se mohou hlásit také architekti ze Slovenské republiky s projekty, které byly realizovány na Slovensku. |