Majitelé bytové jednotky s historickým duchem Prahy 1 se rozhodli kompletně změnit její účel. Z bytu o ploše 100 m2 měla vzniknout ordinace ortodoncie.
„Konkrétní požadavky byly založené na znalostech chodu tohoto typu zařízení, od počátku jsme tak měli jasně definované místnosti a technologie, které jsme museli do stávajícího prostoru vhodně umístit,“ říká architekt Jan Bek, zakladatel architektonického studia BekArch.
Povolení k rekonstrukci
V rámci kompletní rekonstrukce bylo nezbytné provést změnu dispozičního řešení a celkovou úpravu elektroinstalačních i vodovodních a odpadních rozvodů, které se musely přizpůsobit potřebám chodu ordinace.
Tyto změny však přinášely projekční úskalí, se kterými se architekti museli vypořádat. Jak vysvětluje Jan Bek: „K realizacím v historických částech města je nutná konzultace s odborem památkové péče hlavního města Prahy, který musí posoudit a schválit návrh dispozice, zvolené materiály a způsob repasování historických prvků. Změnu užívání z bytové jednotky na zdravotnické zařízení navíc musí schválit stavební úřad.“
Tím však peripetie s povolováním nekončí. Protože takovýto prostor je sám o sobě velmi individuální z hlediska dodržení hygienických norem, je nezbytné i povolení hygienická stanice. „V souvislosti s tím bylo třeba provést v bytě i měření hluku, aby zvuky vydávané lékařskými přístroji nerušily obyvatele ostatních bytových jednotek,“ prozrazuje architekt Bek.
Vstupte do nemocnice budoucnosti: mizí zde dveře ve stěnách i strach |
Zachování historického rázu
„S respektem k historii objektu jsme se snažili navrhnout interiér tak, aby domu odpovídal. Jako klíčové prvky, z nichž dýchá minulost, a které dodávají prostoru genius loci, jsme od počátku vnímali klenuté stropy. Původní klenby jsme se proto snažili maximálně zachovat a zvýraznit,“ popisuje architektka Linda Polomová.
A dodává: „V bytě jsme také zachovali původní špaletová okna, a to včetně kování a dřevěných interiérových okenic, která jsme nechali kompletně repasovat. Chybějící části historického kování byly doplněny replikami.“
Aby ještě více podpořili historického ducha prostoru, nové interiérové dveře navrhli v kazetovém provedení a nechali je doplnit dobově profilovanými obložkami.
Architekti se také s ohledem na stáří objektu snažili nezasahovat do nosných konstrukcí, přesto bylo nezbytné konzultovat dispoziční úpravy se statikem.
„Aby nedocházelo k nadměrnému zatěžování původních konstrukcí, nově vzniklé příčky jsou vytvořené ze sádrokartonu. Sekundárním důvodem byly i specifické požadavky na akustiku nebo i umístění rentgenového zařízení,“ vysvětluje architekt Jan Bek.
Pomocí sádrokartonových příček bylo u vstupu vytvořeno nové hygienické zázemí, a to rozčleněním stávající koupelny na dvě toalety, umývací část pro hosty a úklidovou místnost. Za otevřenou recepcí s čekárnou pak vznikly tři samostatné prostory sloužící jako zázemí pro zaměstnance, technické zázemí a pro umístění přístroje RTG. Rozdělena byla i jedna z původních obytných místností. Díky novému dispozičnímu řešení nabízí prostor tři samostatné ordinace.
Materiály pro zdravotnický provoz
Přestože architekti pracovali v historickém prostoru, bylo nezbytné používat moderní materiály respektující normy a technologie lékařského prostředí, a vhodně tyto „světy“ propojit.
„Museli jsme volit materiály, které se snadno udržují a jsou zdravotně nezávadné. V samotném počátku jsme přemýšleli nad zachováním dřevěné podlahy, ale narazili jsme na neslučitelnost se zdravotnickým provozem. V ordinacích byla nakonec navržena antistatická vinylová podlaha, která má schopnost odvádět statickou elektřinu, což snižuje riziko poškození elektronicky citlivých technologií,“ uvádí příklad Linda Polomová.
Další výhodou této podlahové krytiny je její výroba z recyklátů, lze ji tak následně opět recyklovat. Podlahu zbylých místností pak pokrývá keramická dlažba.
Potřebné lékařské vybavení do ordinací si investor vybíral sám, nicméně jeho vhodné umístnění řešil v koordinaci s architekty. „Ortodontická křesla a další lékařské přístroje a vybavení měly vliv i na řešení skladby podlahy. Bylo nezbytné udělat sondáž původních nášlapných ploch, které se následně v řezu zaznamenaly pro posouzení,“ podotýká Jan Bek.
Lékaři i pacienti mají krásné zdravotní středisko. Nebezpečný odpad je pryč |
Architekti v této realizaci dále pracovali s nerezovou ocelí, která na lékařské prostředí odkazuje a svými vlastnostmi je do obdobných provozů velmi vhodným materiálem. Byla využita například za recepcí ve formě členěného obkladu.
„Práce s nerezovou ocelí jako s dekorativním materiálem pro nás byla premiérou. Vzhledem ke klenutému stropu nad recepcí to byl poměrně oříšek. Instalace obkladu byla komplikovaná nejen z hlediska koordinace a autorského dozoru montáže, ale i z hlediska výroby, protože plech se musel do klenby precizně vyřezat,“ dodává architektka Linda Polomová.
Vzdušnost a světlost
Celý interiér je navržený v jednotném barevném a materiálovém schématu, krémové odstíny v kombinaci se zmíněnou nerezovou ocelí.
„Klient důvěřoval našim radám a myšlence interiér co nejvíce prosvětlit. Pomocí těchto světlých a odrazivých materiálů jsme prostoru navíc dodali vzdušnost a výsledek jsme podpořili vhodným osvětlením,“ říká architektka.
Práci se světlem dále popisuje: „Nepřímo jsme nasvítili stropy, což opticky zvětšuje prostor a napodobuje přirozené difúzní denní osvětlení. Pro prostory, které jsou v přízemí, je toto osvětlení nepostradatelné. Důležitou roli hraje také chromatičnost. Použili jsme chladnější denní, aby byly prostory svěží a osvětlení odstínově nezkreslovalo prostředí.“
Architekti navíc jednotlivé místnosti pohledově odlehčili nábytkovým vybavením řešeným převážně na míru, které tvoří kompaktní celky s dostatkem úložných prostor.
Rekonstrukce s respektem
Architekti se v této realizaci od počátku snažili propojit na první pohled dvě naprosto odlišné věci, stávající genius loci a prostředí moderní ordinace. Zároveň kladli důraz na to, aby celý prostor působil přívětivě, nikoliv sterilním lékařským prostředím. Záleželo i na takových detailech, jako hasicím přístroji, který je v takovém provozu nezbytností. Svým moderním vzhledem zapadá do celého konceptu.
Proces od úvodní návštěvy místa architekty až po otevření ordinace trval něco málo přes dva roky. „Spolupráce na projektu fungovala na základě společného dialogu, kdy nám klient poskytoval důležité poznatky z běžného provozu a my se je snažili v návrhu maximálně reflektovat,“ říká Jan Bek.
Technické údajeOrdinace: Perfect smile Rok realizace: 2024 Užitná plocha: 100 m2 Stavební firma: 4 interior & tiles, Pavlis studio Vytápění: elektrokotel Výrobci a dodavatelé:
|
O studiuArchitektonický ateliér BekArch se věnuje jak návrhům rezidenčních staveb, tak tvorbě komerčních a soukromých interiérů. Z toho plyne i rozdělení portfolia do sekcí HOUSE, PRIVATE a SOCIAL. V portfoliu ateliéru často figurují restaurace, kavárny a kanceláře. Ateliér klade důraz na komplexnost služeb, kromě projekční fáze jsou schopni domluvit i odzkoušené dodavatele a pomoci klientovi s realizací. Ve své tvorbě se snaží dosáhnout maximální funkčnosti a vizuálně prostory sjednotit. |
