Na jeho místě původně vznikl první panovnický cisterciácký klášter v Čechách. Před více než 870 lety ho založil přemyslovský kníže Vladislav II. Svou monumentálnost získal díky rozsáhlé a velkolepé, byť nedokončené barokní přestavbě podle projektů věhlasných stavitelů, kterými byli Jan Baptista Mathey a Jan Blažej Santini-Aichel v letech 1661-1785.
Zcela podle cisterciáckých zvyklostí je plaský klášter založen v údolní nivě řeky Střely, která svým meandrem vymezuje hranici areálu na jižní a západní straně. Na řece mniši již ve středověku vybudovali umělý kanál vedoucí klášterním areálem, tzv. Královskou štolu, díky které přivedli vodu na mlýn a poháněli pilu.
Výjimečností plaského vodního systému je dokonalé řešení základů konventu, které bylo kvůli bažinaté půdě zpevněno 5 100 dubovými kůly zatlučenými do země.
Přes ně byl položen trámový rošt a teprve na něj vystavěno zdivo budovy. Aby rošt nezačal hnít a stavba se propadat, byla do základů přivedena voda z několika pramenů, která zamezila přístupu vzduchu ke dřevu.
Varovný nápis „Aedificium hoc sine aquis ruet“ (Bez vody se tato stavba zřítí) je odkazem generacím. I proto se dnes čtyřikrát denně pečlivě kontroluje výška, teplota a kvalita vody v základech ve dvou barokních bazénech uvnitř budovy samotné.
Koncem 18. století byl klášter zrušen a areál se dostal do vlastnictví kancléře Metternicha a jeho rodiny, kteří si zde zřídili rodinnou hrobku. Za kancléře a jeho potomků se Plasy opět staly nejen správním, ale i kulturním a průmyslovým centrem. Byla založena huť na slévání litiny, obnovena výroba piva, ke slovu se dostala činnost hudební a divadelní.
V roce 1995 prohlásila Vláda ČR zdejší areál Národní kulturní památkou.
Kancléř a jeho rodina, pokud v Plasích pobývali, bydleli na někdejší prelatuře, která byla k tomuto účelu upravena a od té doby označována jako zámek.
V roce 1945 byl komplex konfiskován a v následujících letech pomalu chátral. Nejvýrazněji se zanedbaná údržba projevila na objektech hospodářského zázemí kláštera.
Některé z nich znehodnotily účelové přestavby, jiným dokonce bezprostředně hrozil zánik. Obraz zkázy chmurně dokresloval zanedbaný prostor bývalého klášterního nádvoří.
Postupná obnova
V hospodářském zázemí někdejšího kláštera bylo umístěno Centrum stavitelského dědictví s expozicemi stavebních řemesel a zážitkovými dílnami. Projekt Národního technického muzea vznikl v roce 2009 díky dotacím z evropských fondů.
Následovala celková památková rekonstrukce areálu bývalého pivovaru (2012-2013), v letech 2014-2015 byl obnoven hospodářský dvůr. Zároveň se město Plasy pustilo do návazného projektu Cesty klášterem - stezky k poznání, díky kterému byl opraven parter mezi památkovými objekty. Koncem března 2018 začala v Plasích oprava klášterního kostela.
Vzdělání i odpočinek
Renovované památky slouží jako muzeum a vzdělávací centrum zaměřené na dokumentaci a prezentaci historických stavebních prvků a tradičních stavebních řemesel.
Návštěvníci mohou zvolit jeden ze čtyř prohlídkových okruhů. Konvent jim poskytne výklad o historickém vývoji kláštera, trasa Hodinové věže je zavede do budovy spojující část starého královského paláce, barokních sýpek, patrové gotické kaple, věže a hodinového stroje.
V Galerii Stretti jsou instalovány obrazy a grafiky rodiny Stretti a Vodní systém poskytne informace o základech budovy, která je postavena na vodě.
V areálu dále sídlí městská knihovna, do části pivovaru se vrátila výroba plaského piva. Adaptované klášterní nádvoří s nově restaurovanými kašnami se využívá jako odpočinkové místo pro místní i pro návštěvníky Plas.
Zdařilé rekonstrukce jsou aktuálně k vidění na putovní výstavě Má vlast cestami proměn.
