Stanice lanovky v Reinslii sloužila jako nakládací a překládací místo pro rudu, která se svážela dolů z hor kolem Folldalu. Ubytovnu pro její zaměstnance si koupili hned čtyři sourozenci ve středním věku s rodinami. Chatu využívá i jejich otec, který by ocenil větší pohodlí: stavba nemá elektřinu, dřez v kuchyni sice je, ale bez vody, střecha už také dosluhuje. I proto se rodina přihlásila do pořadu Norské domy snů.
Designér Halvor Bakke a jeho tým tak měli před sebou spoustu úkolů. A přání rodiny? Aby se zachovala lavice u jídelního stolu a byly použité světlé barvy, protože v domě není elektřina a je tam poměrně tma. Jenže chtít na Halvorovi, aby omezil své nadšení z tmavých barev, je jako žádat na malém dítěti, aby nedupalo do louží... Ani lavice „nepřežila“.
Ke cti designéra je však nutné dodat, že nechal vyměnil dvě malá okna za opravdu velká a díky solárním panelům lze už v chatě i svítit. V kuchyni se mohla objevit také chladnička na elektrický proud, v Norsku se totiž v chatách bez elektřiny používají spotřebiče na plyn.
 |
Díly desáté řady Norských domů snů můžete sledovat na Prima Zoom od 1. února vždy v neděli od 20:00, reprízy pak každou středu od 9:30.
Interiér jako skladiště
V ubytovně využívané desítky let se vybavení doplňovalo postupně, byla to spíš směs, co už doma někdo nepotřeboval. Takže jeho likvidace byla logickým krokem.
Tesaři Rune a Torkel se pustili jak do výměny oken, tak také některých dveří. Plné nahradily prosklené. Položili i novou tmavou (jak jinak) podlahu. Rune na stěny přidal mořený obklad barevně ladící s podlahou, Torkel si vyhrál s obložením krbu břidlicí, z níž vyrobil dokonce i větrací mřížku nad krbovou vložku.
Chata po dědečkovi se proměnila v bílou krásku s luxusní kuchyní i terasou |
Jako v předchozích dílech i zde Halvor Bakke hojně využil specialisty, elektrikáře (přesněji elektrikářky), pokrývače (střecha je teď z přírodní štípané břidlice) či kamnáře. Poprvé se v této desáté sérii pořadu stavěl i plot kolem pozemku, který nahradil původní. Hodně atypický plot ze dřeva a kůlů opět stavěl místní řemeslník.
Těžká technika pomohla při realizaci kruhové terasy, na které je Halvorova oblíbená břidlice. Rune se ještě blýskl při výrobě jídelního stolu s velkou zásuvkou či konferenčního stolku ze starého dřeva. Halvor Bakke proměnil i jednu ložnici, kde vytvořil čelo postele ze starého teakového dřeva a položil sisalový koberec. Rodina tak sice přišla o palandy pro děti, ale chata sloužící dříve jako ubytovna má určitě ložnic víc, ty však divák v pořadu neuvidí.
Díky novým oknům a elektrickému osvětlení se zástupkyně rodiny rychle smířily s tmavými barvami, nadšení u nich vyvolala hlavně nová kuchyň.
Halvor Bakke* 30. října 1970 Je norskou televizní osobností a expertem na interiérový design. Svou profesní kariéru zahájil jako stevard. Pracoval pro různé společnosti, například i jako redaktor v časopise. Založil a provozuje vlastní designérskou firmu a od roku 2004 vystupuje v různých televizních pořadech. Jeden z nich má v překladu opravdu zajímavý název: „Norská nejošklivější místnost“. Designér spolupracuje s celou řadou firem a výrobců, od doplňků, nábytku, textilu, koberců či podlah, ale vytvořil dokonce i vlastní „bublinky“, šampaňské a růžové víno pro Provence Viner. Je designérem značky Signature Collection by Halvor Bakke, pro interiérový řetězec Bohus – Signature Collection. Ten nabízí vše, co potřebujete pro obývací pokoj, ložnici, jídelnu i venkovní prostory. Zabývá se zejména navrhováním interiérových prvků, které se vejdou do všech norských domácností, a dokonce jezdí do továren v Indii, aby zajistil kvalitu výroby. Ve spolupráci se společností Fraxx vytvořil kurz interiérového designu, kde ukazuje, jak si můžete svůj domov upravit sami. Společně se svou sestrou Ingunn Anvik připravil i kurz pro zahradníky. Dozvíte se tam tipy a triky, co můžete dělat na vlastní zahradě. |
Z bývalého starého skladu vznikla stylová chata s obří terasou |
O seriáluSeriál má v norštině název Eventyrlig Oppussing, což lze přeložit jako dobrodružné zlepšení domova. Do každé série se hlásí tisíce lidí, ale jen málokdo uspěje: pro výběr je důležité, aby se proměna stihla do šesti dnů a byla něčím zvláštní, staré dřevěné chaty ve špatném stavu tak šanci už nemají. V podmínkách je jasně řečeno, že rekreační dům nesmí být ve špatném stavu: nestavíme, pouze povrchově renovujeme… V podmínkách pro zařazení případného zájemce do pořadu najdete třeba nutnost zajistit večeře a nocleh pro 12 až 15 lidí, sklad v blízkosti chaty, ale také dopravu materiálu (a to se může hodně prodražit, zejména v případě vrtulníku) i likvidaci odpadků. Norové však chaty milují, proto je zájemců stále více než dost, jen během dvacátého století bylo v Norsku postaveno víc než 400 tisíc chat a chatiček, mnohé ovšem bez tekoucí vody nebo elektřiny. Což často trvá dodnes, modernizaci nebo nákladným rekonstrukcím brání přírodní podmínky či nedostupnost místa, někdy i přísná nařízení, která se zde dodržují. |
