„Je to taková zmatená chata,“ zhodnotil stavbu designér Bakke, kterého také nenadchla ostrá zelená barva na několika stěnách, „dílo“ tety, jak tvrdila rodina.
Proměna probíhala v tradičních kolejích: Halvor měl patronát nad venkovním nátěrem chaty, kdy se tmavá barva proměnila v teplou šedou, lépe odpovídající přímořskému umístění stavby.
Díly desáté řady Norských domů snů můžete sledovat na Prima Zoom od 1. února vždy v neděli od 20:00, reprízy pak každou středu od 9:30.
Tunel vyhloubený polskými válečnými zajatci se proměnil na skvělou chatu![]() |
Truhláři Torkel a Rune se zase postarali o výrobu několika speciálních kusů, od stěny na mole chránící před větrem (doplnila ji i lavice a obrovitý stůl) přes speciální skřínku z bambusu pro televizor a Halvorovy dekorace až po dubový konferenční stolek, který Rune upravil chloridem amonným a železnou drátěnkou. Díky tomu dostal stolek krásnou teplou barvu.
Do takové úpravy se však rozhodně nepouštějte v interiéru, i venku byl zápach chemikálie takový, že Halvor raději zbaběle utekl. To ostatně udělal i v okamžiku, kdy se Torkel pustil oscilační pilou do vyřezání otvoru v desce venkovního stolu. Prý mu její zvuk připomíná zubaře.
Chata po dědečkovi se proměnila v bílou krásku s luxusní kuchyní i terasou![]() |
Bez specialistů to nejde
Desátá řada Norských domů snů se ani tentokrát neobešla bez dalších řemeslníků, spíš naopak. Torkel totiž musel po pár dnech odjet na svatbu. A tak tu nechyběl truhlář, co smontoval kuchyň, obkladač, který položil dlažbu v zimní zahradě, nebo elektrikářka, která se postarala o osvětlení. Je totiž už pravidlem, že tuto profesi zvládají v jednotlivých dílech nové řady právě ženy. „Jen“ o klimatizaci se postaral řemeslník…
Příchod majitelů, otce a syna, byl dojemný. Doprovázel je totiž i dědeček s chodítkem, kterému se v některých momentech hodně leskly oči. Prý by si rád zkusil prožít život znovu, aby si novou chatu ještě pořádně užil.
Zázrak: při proměně starého statku designér akceptoval žlutou barvu![]() |
Halvor Bakke* 30. října 1970 Je norskou televizní osobností a expertem na interiérový design. Svou profesní kariéru zahájil jako stevard. Pracoval pro různé společnosti, například i jako redaktor v časopise. Založil a provozuje vlastní designérskou firmu a od roku 2004 vystupuje v různých televizních pořadech. Jeden z nich má v překladu opravdu zajímavý název: „Norská nejošklivější místnost“. Designér spolupracuje s celou řadou firem a výrobců, od doplňků, nábytku, textilu, koberců či podlah, ale vytvořil dokonce i vlastní „bublinky“, šampaňské a růžové víno pro Provence Viner. Je designérem značky Signature Collection by Halvor Bakke, pro interiérový řetězec Bohus – Signature Collection. Ten nabízí vše, co potřebujete pro obývací pokoj, ložnici, jídelnu i venkovní prostory. Zabývá se zejména navrhováním interiérových prvků, které se vejdou do všech norských domácností, a dokonce jezdí do továren v Indii, aby zajistil kvalitu výroby. Ve spolupráci se společností Fraxx vytvořil kurz interiérového designu, kde ukazuje, jak si můžete svůj domov upravit sami. Společně se svou sestrou Ingunn Anvik připravil i kurz pro zahradníky. Dozvíte se tam tipy a triky, co můžete dělat na vlastní zahradě. |
O seriáluSeriál má v norštině název Eventyrlig Oppussing, což lze přeložit jako dobrodružné zlepšení domova. Do každé série se hlásí tisíce lidí, ale jen málokdo uspěje: pro výběr je důležité, aby se proměna stihla do šesti dnů a byla něčím zvláštní, staré dřevěné chaty ve špatném stavu tak šanci už nemají. V podmínkách je jasně řečeno, že rekreační dům nesmí být ve špatném stavu: nestavíme, pouze povrchově renovujeme… V podmínkách pro zařazení případného zájemce do pořadu najdete třeba nutnost zajistit večeře a nocleh pro 12 až 15 lidí, sklad v blízkosti chaty, ale také dopravu materiálu (a to se může hodně prodražit, zejména v případě vrtulníku) i likvidaci odpadků. Norové však chaty milují, proto je zájemců stále více než dost, jen během dvacátého století bylo v Norsku postaveno víc než 400 tisíc chat a chatiček, mnohé ovšem bez tekoucí vody nebo elektřiny. Což často trvá dodnes, modernizaci nebo nákladným rekonstrukcím brání přírodní podmínky či nedostupnost místa, někdy i přísná nařízení, která se zde dodržují. |

























