Chatu na pobřeží poloostrova mezi Oslofjordem a Drammensfjordem nedaleko vesnice Hurum rodina miluje. I proto se přihlásili do slavného skandinávského pořadu Norské domy snů. Designér Halvor Bakke si do čtvrtého dílu seriálu přivedl na pomoc své tradiční parťáky, truhláře Oleho a Torkela.
Jejich práci tentokrát komplikoval i fakt, že chata stojí v přírodní rezervaci a nesmí zde přibýt nic „napevno“, tedy třeba ani terasa nebo venkovní posezení. Proto Torkel vymyslel terasu, kterou lze zvednout a použít na zimu jako okenice, Ole musel zase vyrobit venkovní stůl a lavice tak, aby je bylo možné na zimu složit a uklidit pod chatu, která stojí na patkách na kamenitém břehu.
Nové díly Norských domů snů můžete sledovat na Prima Zoom od 28. září vždy v neděli od 20:00, reprízy pak každou středu od 8:55.
Padesát let stará chata vás zaskočí. Její tvůrce byl vlastně geniální |
Nová barva, okna i podlahy
Halvor se opět chopil štětce. Fasáda tak dostala příjemnou barvu v odstínu písková béžová, který odpovídá stylu, jenž designér zvolil, a to „hamptonskému“, což je termín označující uvolněnou a sofistikovanou estetiku spojenou s komunitami na jižním cípu Long Islandu v New Yorku.
Tento styl se vyznačuje nadčasovým designem, často s použitím barevné palety bílé a jemných neutrálních odstínů a přírodních materiálů, jako je len a dřevo, a důrazem na přirozené světlo.
I proto se taká měnila okna, nová je i podlaha z masivních dřevěných lamel na podlaze. Především však prošla velkými změnami dispozice. Ze dvou malých kamrlíků vznikl slušně velký obývací pokoj, ke kterému se připojila i prosklená veranda.
Z dědečkova pokojíku v přístavbě vznikla příjemná ložnice, původní malý obývací pokoj se proměnil na kuchyň. Rustikální kuchyňskou linku vyrobil Torkel, stačily mu desky z masivního dřeva, pár dvířek a proutěné koše.
Jeden solární panel postačí na osvětlení ve všech místnostech, přibyly i tři USB nabíječky, což ocenily zejména nejmladší členky rodiny. Sporák si vystačí s plynovou bombou.
Když se majitelka chaty neshodne s designérem: chtěla modrou, má zelenou |
Halvor Bakke* 30. října 1970 Je norskou televizní osobností a expertem na interiérový design. Svou profesní kariéru zahájil jako stevard. Pracoval pro různé společnosti, například i jako redaktor v časopise. Založil a provozuje vlastní designérskou firmu a od roku 2004 vystupuje v různých televizních pořadech. Jeden z nich má v překladu opravdu zajímavý název: „Norská nejošklivější místnost“. Designér spolupracuje s celou řadou firem a výrobců, od doplňků, nábytku, textilu, koberců či podlah, ale vytvořil dokonce i vlastní „bublinky“, šampaňské a růžové víno pro Provence Viner. Je designérem značky Signature Collection by Halvor Bakke, pro interiérový řetězec Bohus – Signature Collection. Ten nabízí vše, co potřebujete pro obývací pokoj, ložnici, jídelnu i venkovní prostory. Zabývá se zejména navrhováním interiérových prvků, které se vejdou do všech norských domácností, a dokonce jezdí do továren v Indii, aby zajistil kvalitu výroby. Ve spolupráci se společností Fraxx vytvořil kurz interiérového designu, kde ukazuje, jak si můžete svůj domov upravit sami. Společně se svou sestrou Ingunn Anvik připravil i kurz pro zahradníky. Dozvíte se tam tipy a triky, co můžete dělat na vlastní zahradě. Halvor vyrostl ve venkovské oblasti na jihu Norska. Nyní žije na malé farmě poblíž usedlosti, kde se narodil, asi 100 km od Osla. |
O seriáluSeriál má v norštině název Eventyrlig Oppussing, což lze přeložit jako dobrodružné zlepšení domova. Do každé série (v Norsku jich bylo natočeno už 11) se hlásí tisíce lidí, ale jen málokdo uspěje: pro výběr je důležité, aby se proměna stihla do šesti dnů a byla něčím zvláštní, staré dřevěné chaty ve špatném stavu tak šanci už nemají. V podmínkách je jasně řečeno, že rekreační dům nesmí být ve špatném stavu: nestavíme, pouze povrchově renovujeme… Na kameře další řemeslníky sice moc neuvidíte, ale v podmínkách pro zařazení případného zájemce do pořadu najdete třeba nutnost zajistit večeře a nocleh pro 12 až 15 lidí, sklad v blízkosti chaty, ale také dopravu materiálu (a to se může hodně prodražit, zejména v případě vrtulníku) i likvidaci odpadků. Norové však chaty milují, proto je zájemců stále více než dost, jen během dvacátého století bylo v Norsku postaveno víc než čtyři sta tisíc chat a chatiček, mnohé ovšem bez tekoucí vody nebo elektřiny. Což často trvá dodnes, modernizaci nebo nákladným rekonstrukcím brání přírodní podmínky či nedostupnost místa, někdy i přísná nařízení, která se zde dodržují. |
