A jak říká dcera, zástupkyně nejmladší generace: „Chtěli bychom mít chatu trochu osobnější, abychom si vytvořili vlastní vzpomínky.“ Právě syn a dcera právě nejásali nad obložením z neošetřených borovicových prken, což byla v 80. letech velká móda. I rodiče byli smíření s tím, že tento rodinný odkaz zmizí.
Proměnu si vzal na starost Halvor Bakke a jeho tým, byť tentokrát přijeli oslabeni, Ole totiž musel po úraze na sjezdovce na operaci s kotníkem, a tak kolem chaty udatně pajdal s vysokou ortézou a holí. Část věcí, například velký jídelní stůl, si proto vyrobil už doma v dílně.
Krb musel pryč
Dominantu obývacího pokoje představoval velký bílý krb, který zabíral spoustu místa. Místo něj proto přišel nový, obložený břidlicí, mezi kameny pak zapustil Ole krbovou římsu ze starého dřeva. Krbová vložka však zůstala původní.
Velkou proměnou prošla kuchyň, tu zaplnily moderní spotřebiče i tmavé skříňky včetně rohové s praktickým otočným karuselem na ukládání nádobí. Ole vyrobil nad digestoř i zajímavou skříňku, kterou obložil starými prkny. Z jeho dílny pocházejí i dřevěné úchytky z odpadu, přesněji z desky vyříznuté pro dřez.
Místo borovicového příborníku s „podávacím okénkem“ z kuchyně vyrobil Gustav praktickou knihovnu, v jejíž spodní části lze ukládat plynové bomby na vaření.
Borovici nahradily tapety
Obklad z borovicových prken musel zmizet. Nahradily jej hladké obkladové desky, na které přišly vliesové tapety připomínající látku. Strop dostal černohnědou barvu. Nezvyklé tmavé řešení zdůvodnil Halvor Bakke tím, že chata má hodně vysoký strop, takže nová barva nebude prostor zatěžovat.
Nechal vyměnit i stará bílá okna za nová: zvenčí jsou bílá, zevnitř téměř černá. Především však mnohem lépe izolují před chladem.
Chata získala i nové solární panely, takže si rodina může dovolit mnohem více spotřebičů a světel. Příjemný detail představuje i odkládací lavička za pohovkou umístěnou doprostřed místnosti nebo věšák na šaty ze starých lyží.
Jak se staví sen po norsku
Norové chaty milují, jen během dvacátého století jich bylo v Norsku postaveno víc než čtyři sta tisíc, mnohé ovšem bez tekoucí vody nebo elektřiny. Což často trvá dodnes, modernizaci či nákladným rekonstrukcím brání přírodní podmínky či nedostupnost místa, někdy i přísná nařízení, která se zde dodržují.
Nové díly Norských domů snů můžete sledovat na Prima Zoom vždy v neděli od 21:00, reprízy pak každou středu od 16:50.
Seriál Jak se staví sen à la chata má v norštině originální název – Eventyrlig Oppusssing, což lze přeložit jako dobrodružné zlepšení domova.
Do nové série se přihlásily tisíce lidí, ale jen málokdo uspěl: pro výběr bylo důležité, aby se proměna stihla do šesti dnů a byla něčím zvláštní, standardní staré dřevěné chaty tak už neměly moc šancí. Veškeré náklady jdou za produkcí pořadu a jeho sponzory.
Halvor Bakke* 30. října 1970 Je norskou televizní osobností a expertem na interiérový design. Svou profesní kariéru zahájil jako stevard. Pracoval pro různé společnosti, například i jako redaktor v časopise. Založil a provozuje vlastní designérskou firmu a od roku 2004 vystupuje v různých televizních pořadech. Jeden z nich má v překladu opravdu zajímavý název: „Norská nejošklivější místnost“. Halvor vyrostl ve venkovské oblasti na jihu Norska. Nyní žije na malé farmě poblíž usedlosti, kde se narodil, asi 100 km od Osla. |