První písemný pramen dokládající existenci mlýna se nachází v urbáři z roku 1596, jeho původ s největší pravděpodobností sahá do 14. století. Mlýn ve Vepřku se vyznačuje složitým stavebním vývojem od výstavného, původně středověkého období přes barokní a klasicistní fázi až po eklektické úpravy počátkem 20. století.
Areál se zachoval ve vysokém stupni autenticity, a to všech svých podstatných stavebních etap. Unikátní je existence dvou mlýnů v rámci jednoho areálu – barokní mlýnice a budovy nového mlýna. Součástí areálu je také soubor původních hospodářských staveb dotvářejících funkční celek.
Začalo to článkem
Článek architekta Jana Pešty „Unikátní vodní mlýn ve Vepřku (ohrožená stavba)“, který vyšel v časopise Architekt 6-7/2005, zaujal Pavlínu a Pavla Linzerovy natolik, že se o stavbu začali zajímat. V roce 2010 se jim mlýn podařilo koupit a architekt Pešta zpracoval stavebně historický průzkum.
Počátkem roku 2011 byl celý objekt (včetně technologie) prohlášen za kulturní památku. Od roku 2012 začaly práce na zajištění a rekonstrukci nejvíce zdevastovaných částí areálu.
Akce pro veřejnost
Obnova hlavní obytné budovy s černou kuchyní a vedlejší obytné budovy skončila v roce 2015.
Bývalé kolny byly uvedeny do své původní podoby v roce 2018. Opravy barokní mlýnice, která navazuje na hlavní obytnou budovu, probíhaly osm let až do roku 2020. V současné době se opravuje objekt nového mlýna a sýpky.
V barokní mlýnici vznikly prostory pro pořádání akcí pro veřejnost – celý areál mlýna se využívá pro společenské akce obce a probíhají zde pravidelné prohlídky pro veřejnost. V prostorách nového mlýna se po rekonstrukci plánuje otevření obecního muzea.
Zdařilé rekonstrukce jsou k vidění na putovní výstavě Má vlast cestami proměn.
