Budova patří k nejstarším zděným objektům ve městě i v celém Těšínsku. Od konce 16. století ji vlastnila těšínská knížata z rodu Piastovců, později Habsburkové. Od poloviny 19. století do roku 1911 zde sídlil okresní soud, poté sloužila komerčním či obytným účelům. Vnitřní dispozice se stavebně měnila a degradovala, přestože byl objekt už v roce 1958 zapsán do státního seznamu nemovitých kulturních památek.
Důvodem rekonstrukce a vybudování nové pobočky muzea byly nevyhovující prostory tehdejší výstavní síně Muzea Těšínska. Iniciátorem byl ředitel muzea Zbyšek Ondřeka. Veškeré stavební úpravy probíhaly pod dohledem památkářů a archeologa. Objekt prošel celkovou revitalizací, byly demontovány novodobé přístavby a další nevhodné konstrukce. Částečně se vyměnily krovy, položila se nová střešní krytina a všechny podlahy. Budova dostala i novou omítku.
Tvrz koupil za 76 tisíc a daroval ji manželce. Pak ruinu 20 let opravoval |
Nevhodná plastová okna nahradila dřevěná opatřená v přízemí ručně kovanými vnitřními mřížemi. V interiéru se mimo jiné restaurovala objevená kamenná ostění. Na vybudování expozice se podíleli odborní pracovníci Muzea Těšínska (historikové, konzervátoři, etnografky, přírodovědkyně a archeoložka).
V Knížecím domě vznikla expozice Krajina a lidé, která představuje staleté soužití přírody a člověka v nejvýchodnější oblasti ČR při státních hranicích s Polskem a Slovenskem, tedy na tzv. trojmezí.
Výstava seznamuje s původním i současným přírodním prostředím, fenoménem valašské a pasekářské kolonizace ve slezské části Beskyd, s bohatou historií, tradicemi a zvyky Jablunkova i okolí a v neposlední řadě s minulostí samotného Knížecího domu. Vedle klasických exponátů se využívají moderní audiovizuální prvky. V objektu se nacházejí i prostory pro dočasné výstavy či k práci s veřejností.
Inspiruje vás seriál Zdařilé rekonstrukce k výletům po Česku?
Zdařilé rekonstrukce jsou k vidění na putovní výstavě Má vlast cestami proměn.
