První doklady o jeho existenci eviduje báňský úřad už v roce 1548. Přes velmi rychlý rozvoj těžby byly na počátku 17. století zdejší doly ztrátové a udržovaly se jen proto, aby Čistá nepřišla o statut horního města. Podle odhadů poskytl důl Jeroným za celou historii asi 500–700 tun cínu.
Nebyl proto nikdy tak bohatý a věhlasný jako jiné doly v okolí, ale zato se zachoval v původní podobě. V centrální části se nacházejí impozantní komory ze 16. století.
V řadě prostor jsou stěny a stropy zbarvené černě od sazí, které se usadily při sázení ohně. Stěny jsou zbrázděné rýhami po želízkách a špičácích tehdejších havířů.
Doly v Čisté byly v provozu až do konce 1. světové války. V 80. letech minulého století bylo v plánu Důl Jeroným zlikvidovat, ale naštěstí v roce 1982 objevil František Baroch jeho historickou část, čímž přispěl k jeho záchraně. Další významné prostory byly objeveny v letech 2014–2015. Zájmem provozovatele bylo zpřístupnit je veřejnosti.
Neuvěřitelné záchrany ohyzdných barabizen: mlýny, gotický dům i nádraží |
Díky přeshraničnímu projektu nazvanému Žula a voda a finanční podpoře Karlovarského kraje se návštěvnická trasa zdvojnásobila na několik set metrů. Stavební firma při renovaci pročistila a zajistila novou trasu a vybudovala lávky a schody.
Návštěvníci si nyní mohou projít prostory zvané SSD2 objevené v roce 2014. Nově je možné zkusit i tzv. Adrenalinovou trasu, ve které se dobrodruzi dostanou úzkou propojovací chodbičkou (která není pro každého) do části dolu zvané SDD3 objevené v roce 2015.
V této části je možné se pohybovat pouze v úzkých koridorech, protože zde ještě probíhá archeologický průzkum. Výstup na povrch je po žebřících v původní pročištěné těžební jámě.
Plánujete navštívit Důl Jeroným?
Zdařilé rekonstrukce jsou k vidění na putovní výstavě Má vlast cestami proměn.
