Český zázrak v Chorvatsku: Ze staré zříceniny vybudovali snové bydlení u moře

Je to vlastně zázrak. Ze starého domu na ostrově Cres, z něhož zůstaly jen čtyři obvodové zdi a nenajdete tu pravý úhel, vzniklo útulné útočiště, domov. Stavba má pět podlaží, každé o ploše sotva 30 metrů čtverečních. Vše tu během rekonstrukce bylo navíc pod drobnohledem přísných chorvatských památkářů.

Unikátní rekonstrukce probíhala na ostrově Cres v historické části města stejného jména. Architektka Ivana Dombková a řemeslníci z Čech i Chorvatska zde odvedli neuvěřitelnou práci.

Cres si rodina nevybrala náhodou, za odpočinkem sem jezdili už více než 20 let a v roce 2020 se definitivně rozhodli: tady bude jejich druhý domov, ve kterém mohou pobývat, odpočívat a dlouhodobě na dálku pracovat. Přáli si intimní místo s charakterem a atmosférou, kam za nimi může přijet na čas i širší rodina či přátelé. Hledali místo s příběhem a historií.

„Zpracovali jsme studii řešení dispozic celého domu a řešení fasád, navrhli konstrukční detaily ve vztahu k technologiím (topení, chlazení) a instalacím (elektro, voda, odpad), připravili výrobní dokumentaci celého interiéru do posledního detailu. Ve vztahu k úřadům i k samotné realizaci stavby musel být projekt zaštítěn chorvatským projektantem,“ popisuje architektka Ivana Dombková ze studia I. D. Arch.

Projekt přihlásila do soutěže Interiér roku 2025 v kategorii Soukromý interiér – rekonstrukce. Do již jedenáctého ročníku této soutěže se mohli hlásit architekti a interiéroví designéři z České i Slovenské republiky do 28. února 2026. Vítězové budou vyhlášeni 19. května v pražském Centru současného umění DOX.

I vy se můžete zapojit do soutěže v kategorii Hlasování veřejnosti, stačí připojit svůj hlas do 5. května u vybraného projektu na stránkách soutěže. Hlasovat můžete v každé ze šesti kategorií. Vítězem se stane interiér s nejvyšším počtem hlasů napříč kategoriemi.

Chvála kamene

Do domu vedou dva vstupy, jeden v prvním, druhý v druhém nadzemním podlaží, k němuž vystoupáte po krásných, ale velmi příkrých a prošlapaných kamenných schodech společných se sousedy tak, jak je zde obvyklé ve starých domech.

Jako hlavní vstup zvolili nakonec architekti dveře z uličky v přízemí. Dostanete se tak do společné chodby s odkládacími prostory. Tento nábytkový blok tvoří zároveň předěl mezi chodbou a vedle umístěnou ložnicí s koupelnou. Vstup do této ložnice vede skleněnými mléčnými dveřmi s rastrem, které dovolují maximální světelné propojení.

„V tomto pokoji je kromě dvojpostele a úložných prostor také pracovní stůl a objemná zabudovaná komora, která tvoří krytí a odizolování schodiště. V ní je pračka se sušičkou a potřebné úložné prostory,“ popisuje Ivana Dombková. Koupelna má trojúhelníkový půdorys, vychází totiž z tvaru původního bunaru (studny), respektive obestavěného prostoru, který sloužil k záchytu dešťové vody.

Češka si postavila vilu v Chorvatsku. Skvělé rozhodnutí jí změnilo život

V celém domě pak nepřehlédnete původní kámen. Je s ním spojený nádherný příběh. „Řemeslníci (dva Češi a jeden Chorvat) se s repasováním kamenů hodně trápili, zkoušeli různé metody. Sousedka, která bydlí vedle, procházela kolem a nabídla se, že metody renovace starých kamenů zná, její táta byl kameník a jestli nechtějí pomoci. Nakonec veškeré kamenné zdi, snad 100 m², repasovala sama během šesti měsíců,“ vzpomíná architektka Dombková.

V místech, kde nebyl kámen dostatečně pěkný ani po opravě, byly použité svislé dubové panely, které slouží k překrytí vedení veškerých instalací.

Ach ty schody…

Opravy se však netýkaly jen kamenných zdí. Všechny čtyři dřevěné stropní konstrukce a dřevěné schody se musely demontovat a nahradit novými z lepených trámů, památkáři trvali na přiznané dřevěné stropní konstrukci. Byl kompletně vyměněný krov i střešní krytina.

„Složitost výměny schodiště se snad nedá ani popsat, přestože na něj byla zpracována přesná dílenská dokumentace. Některé komponenty se musely na stavbě upravovat a přizpůsobovat, výčnělky všech kamenů se prostě zaměřit nedají, řečeno s nadsázkou,“ objasňuje Ivana Dombková.

Šikovní čtyři zámečníci ze Šumperka si však s těmito „detaily“ poradili dokonale a vytvořili skvělý konstrukční základ pro opláštění dubovým masivním dřevem. Z vlastní ocelové konstrukce zůstaly pohledové jen ocelové sloupky, které probíhají přes všech pět podlaží a ztužují celý dům. Tvoří klíčovou část nosné konstrukce.

Světlé výšky jednotlivých podlaží nebyly zrovna ideální, ale posun oken ve vertikálním (ale ani horizontálním) směru a změna velikosti oken nebyla možná s ohledem na požadavky památkářů.

Problém se světlou výškou se projevil i při návrhu výšky skladby pro zvukové izolace. Ta je pro komfort užívání jednotlivých pater velmi důležitá. „Využili jsme akustické desky, a to nejen ve vodorovném, ale i svislém směru. Další izolace byla použita ze spodní strany stropů mezi jednotlivými trámy. Vše jsme pak zaklopili sádrokartonem,“ popisuje Ivana Dombková.

Realizaci fasády obstarala specializovaná firma, která musela mít povolení na realizaci historických objektů. Použila speciální technologii určenou pro památkově chráněné budovy.

O studiu I. D. Arch

Ing. arch. Ivana Dombková, Ing. Rostislav Černík

Na počátku je papír, tužka, zadání. Na konci životní prostor. Neřídíme se módními trendy. Vycházíme ze zadání klienta, z místa a času. Usilujeme o pochopení, komunikaci a objevování.

Důležitý je pro nás dobrý pocit ze všeho, co jsme kdy udělali, co právě děláme a co bychom ještě rádi… Je důležité se dívat dopředu a zároveň se moci ohlédnout.

Snažíme se o moudrá a zároveň vzrušující řešení, o maximální pochopení a vnímání všech souvislostí. Velmi nám záleží na celistvosti našeho díla a na jeho finálním provedení, od stavebních prací až po konečnou realizaci interiéru. Neexistuje totiž malá a velká architektura, je jen dobrá, nebo žádná.

V Chorvatsku si postavili věž z kamene. Je to ta nejlepší chalupa

O ostrově Cres

Ostrov Cres má bohatou historii, která sahá až do 4. století před naším letopočtem, kdy jej osídlili Illyrové, konkrétně Liburnové. Později se na ostrově usadili Řekové a Římané, kteří zde založili město Crepsa, dnešní Cres.

V 10. století se ostrov stal součástí Chorvatského království, ale později jej ovládla Benátská republika, která zde vládla až do roku 1797. Během této doby se ostrov stal významným obchodním centrem. Po pádu Benátské republiky se ostrov dostal pod rakouskou vládu, a později, po první světové válce, se ostrov stal součástí Jugoslávie. Od roku 1991 patří nezávislému Chorvatsku.

Město Cres, které je hlavním městem ostrova, má bohatou historii, která sahá až do 15. století. Město je obklopeno hradbami a má mnoho historických památek, včetně radniční věže, městské brány a kostela Panny Marie Sněžné.

Ostrov Cres je také známý pro svou přírodní krásu, včetně Vranského jezera, které je největším jezerem v Chorvatsku, a pro své pláže, jako je například pláž Sveti Ivan u Lubenice.

Díky těmto a dalším krásám a zatím přetrvávající turistické nepřetíženosti a snadné dostupnosti (přibližně 540 km například z Vídně), skvělým místním pokrmům a surovinám, creskému olivovému oleji a jehněčímu, křivolakým uličkám s chladivým stínem a vřelým místním lidem se stal tento ostrov místem, který si jako druhý domov zvolili majitelé zrekonstruovaného domu.