Koupili si 300 let staré podkroví a předělali je na skvělé bydlení

aktualizováno 
Majitelé podkrovního bytu se přizpůsobili prastarým trámům a s minimálními zásahy pod nimi vytvořili bydlení s atmosférou, která vás chytí za srdce. Návštěva byla fotografována pro časopis Home.

Protože podkroví mělo téměř tři sta let a historické stavby jsou pro Michala srdeční záležitostí, volba byla jasná. Koupili holé podkroví v historickém centru Banské Štiavnice a pustili se do rekonstrukce. | foto: Dano Veselský

„Podkroví pro nás bylo původně kompromisem. Naším ideálem byl dům se zahradou,“ vysvětluje majitel a také vystudovaný restaurátor Michal Hrčka. „Bydleli jsme tehdy s malým dítětem v podnájmu a měli jsme možnost zrekonstruovat buď vlhký a poměrně drahý dům, nebo prázdný podkrovní prostor v centru města. V podstatě jsme jej mohli upravit tak, jak jsme potřebovali. Byl suchý, v třetím patře,“ dodává Michal.

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Home.

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Home.

A protože podkroví mělo téměř 300 let a historické stavby jsou pro Michala srdeční záležitostí, volba byla jasná. Koupili holé podkroví v historickém centru Banské Štiavnice a pustili se do rekonstrukce.

Úkol pro profesionála

Barokní trámy, románské základy, renesanční přestavby ani lokalita UNESCO naštěstí nebyly pro Michala Hrčku neznámou půdou, protože se obnově památek věnuje i profesionálně. Výhodou bylo i to, že potřebné práce zvládal nejen teoreticky, ale mnody i prakticky.

Na svoje bydlení vyčlenili mladí lidé v rozlehlém podkroví asi 160 m2. „Není to až tak moc, jak by se mohlo zdát, protože mnohé prostory se tu nedaly vyřešit optimálně, například vstup máme značně předimenzovaný,“ vysvětluje Michal.

„Vycházeli jsme z toho, co tu bylo, a snažili se prostor adaptovat na bydlení s co nejmenšími zásahy do původní konstrukce, takže některé věci nevyšly přesně tak, jako bychom chtěli. Není to prostě novostavba,“ směje se majitel.

Průběh rekonstrukce tři sta let starého prostoru

Průběh rekonstrukce 300 let starého prostoru

Nakonec se však manželům podařilo vymyslet dispozici podkrovního bytu tak, že se obešli takřka bez bourání.

„Odstranili jsme jen některé staticky zdvojené podpory krovu z 20. století. Jediným větším zásahem do původní konstrukce bylo vytvoření nového okna v koupelně, kterou jsme umístili do nejtmavší části prostoru. Samozřejmě, nejdřív jsme v tom místě zrealizovali památkový průzkum. Při celé rekonstrukci jsme nakonec vybourali pouze asi čtvrt kubíku původních konstrukcí, převážně už poničených,“ uzavírá Michal Hrčka.

Den a noc

Leitmotivem celé přestavby bylo zasáhnout do starých konstrukcí co nejméně. Po celé délce podkroví vytvořili manželé otevřený denní prostor v jemně loftovém stylu: „To, co tu bylo, jsme vlastně jen mírně doplnili, vydezinfikovali, natřeli a používáme to. V podstatě je toto podkroví takové, jaké vždy bylo.“

Vstupní část, v níž je jen lehkou příčkou vymezené místo na odkládání, plynule pokračuje obývacím pokojem, otevřeným v celé impozantní výšce původního krovu až po hřeben. Na něj navazuje kuchyň a jídelna se sníženým stropem, kde je dostatek místa na pracovní kout i na hraní pro děti.

V dětském pokoji děti zatím jen přespávají.

V dětském pokoji děti zatím jen přespávají.

Část prostoru vedle kuchyně oddělili příčkou, tak vznikla příruční komora a velká koupelna. Nad kuchyňsko-jídelní částí je vestavěné „noční“ poschodí s rodičovskou ložnicí, malou koupelnou a dětským pokojem. „Zatím, dokud jsou děti malé, v dětském pokoji jen spí. Hrají si dole, abychom je měli pod dohledem,“ usmívá se otec.

Z dětského pokoje je přístupná „zašívárna“ v třetí úrovni vysokého krovu, nad stropem ložnice rodičů. „Zatím je tu odkládací prostor, ale je sem zavedená elektřina a internet, takže ještě uvidíme, co tu časem bude,“ zamýšlí se Michal.

Na přírodní způsob

Principem minimálních zásahů se manželé řídili nejen při úpravách dispozice, ale také při úpravách povrchů: například obvodové stěny jen vyčistili, tam, kde to bylo potřebné, doplnili vypadané části, vše umyli mazlavým mýdlem a natřeli tradičním čistým vápnem.

„Tajemství spočívá minimálně v deseti řídkých nátěrech. V takové vrstvě je i vápno krycí,“ vysvětluje majitel. „Snažili jsme se zachovat maximum původního, jen to upravit tak, aby se tu dalo bydlet. Jsou tu použité kvalitní materiály a nám se takové povrchy líbily, takže jsme neměli důvod je čímkoliv zakrývat,“ říká.

Fotogalerie

A protože Michal Hrčka jako vystudovaný restaurátor a konzervátor, který se specializuje na konzervaci a obnovu památek, není zastáncem chemické ochrany, na staré dřevěné trámy použil jiné metody.

„Mám vlastní recept na fungicidní přípravek proti dřevokaznému hmyzu. Nezabíjí jedince, kteří jsou uvnitř, ale škodí jim, až když se snaží vyletět ze dřeva a naruší ochrannou vrstvičku. Pro člověka není tento přípravek vůbec nebezpečný,“ vysvětluje. „Extrémně napadnutá místa jsme ozářili mikrovlnami, které vyřešily akutní stav,“ dodává.

S ohledem na minulost i budoucnost

Příčky na vestavěném poschodí mají dřevěnou konstrukci, odvozenou z amerického systému dřevostaveb „two by four“, jsou opláštěné sádrokartonem a omítnuté.

„Výhodou tohoto systému je lehkost, což je při rekonstrukci podkroví důležité, zároveň jsou všechny příčky řešené tak, aby zpevňovaly krov a zlepšovaly jeho statiku,“ vysvětluje majitel a realizátor v jedné osobě. „Příčky jsou konstruované jako nosníky, které vytahují stropy pod nimi, takže ty se neprohýbají. Není to tedy něco, co krov zatěžuje, ale naopak zpevňuje.“

Navíc se takové stěny dají poměrně jednoduše rozebrat a prostory se tak mohou přizpůsobit měnící se situaci v rodině. „Není to tady navždy. I v historii staveb je vidět, že se každých deset až dvacet let dělaly větší úpravy. Především když si umím takové změny udělat poměrně lacině a účelně.“

Obytné podkroví samozřejmě neobejde bez zateplení. Tady jsou všechny nové střešní vrstvy uložené nad krokvemi. „Má to několik výhod,“ upozorňuje Michal Hrčka, „je to dobré z pohledu ochrany historického krovu. Všechny původní části jsou viditelné a dobře kontrolovatelné. A kdyby sem náhodou začalo někde zatékat, dá se chyba operativně odstranit. Navíc se takto do starých konstrukcí vůbec nezasahovalo. Přidané vrstvy lze kdykoliv odstranit, krov se tak vrátí do původního stavu.“

V litinových kamnech se topí dřevem.

V litinových kamnech se topí dřevem.

Protože dům je součástí městské památkové rezervace, navíc lokality UNESCO, nesměli majitelé při úpravách změnit tvar střechy. Jako izolační materiál proto zvolili PUR pěnu s hliníkovou fólií, která má výborné izolační vlastnosti: 10 cm této pěny je ekvivalentem minerální vlny s tloušťkou přibližně 25 cm. Díky této tenké tepelné izolaci mohly zůstat přesahy střechy nezměněné. Zateplení nad krokvemi zároveň téměř eliminuje tepelné mosty.

Otužovat se vyplatí

Barokní krov tu postavili v roce 1747 a podkroví sloužilo jako skladovací prostor. „Byl to takový honosnější sklad, o čemž svědčí třeba to, že trámy mají povrchovou úpravu a některé ozdobné tvarové prvky. I zpracování omítek s ozdobnými prvky tomu nasvědčuje. Když se člověk podívá nahoru, vidí podkroví takové, jaké bylo původně. Je jen důsledně vyčištěné, aby se tu dalo bydlet.“

V části s kuchyní a jídelnou snižuje prostor vestavěné poschodí s noční zónou. Topí se tu litinovými kamny na dřevo, které jsou napojené na původní komín, ale hlavním zdrojem tepla jsou radiátory napojené na plynové topení.

„Nechceme prostor přetápět na 25 °C, takže v zimě chodíme doma ve svetrech. Ani v severských státech to však není jinak. Děti jsou aspoň otužilé, doma málokdy onemocní,“ prozrazuje Michal.

Stojí to za to

Rekonstrukci bývají často pracnější i nákladnější než novostavba, ale vyplatí se to. První věc je lokalita, jestli chcete bydlet v historickém centru, zřejmě to bude v historickém domě. Další je atmosféra, historické konstrukce se v novostavbě jednoduše nedají napodobit. Nikdy nedosáhnete takovou autenticitu. To je vlastně náš důvod, proč bydlíme ve zrekonstruovaném prostoru: máme rádi staré stavby.

Postavit nový dům je často lacinější, dosáhnete lepších tepelně-technických vlastností, ale novostavba nebude mít nikdy takého genia loci jako zrekonstruovaný původní prostor. Rekonstrukce bývají dražší hlavně proto, že jsou pracnější. Můžete však používat tradiční materiály, které jsou poměrně laciné, i některé práce si můžete udělat sami, nemusí to být finančně až tak náročné.

S časovou náročností je třeba se jednoduše smířit. Mě tato práce baví, navíc s tradičními materiály většinou dospějete ke zdravému obytnému prostředí. Například vápno, které je alkalické, dezinfikuje a dovoluje dalším vrstvám upravit vlhkost prostředí.

              Michal Hrčka, majitel bytu, jednatel a hlavní restaurátor firmy Obnova

Na svoje bydlení vyčlenili mladí lidé v rozlehlém podkroví asi 160 metrů...

Na svoje bydlení vyčlenili mladí lidé v rozlehlém podkroví asi 160 m2.

O projektu a majitelích

V bytě bydlí Michal Hrčka s partnerkou Silvií a dvěma dětmi, Alžbětou a Filipem.

Michal přišel do Štiavnice studovat střední školu, nakonec se tu i s rodinou usadil. Vystudoval restaurování se specializací na kámen, štuky a omítky, později na VŠVU muzejní konzervaci. Už patnáct let se profesionálně věnuje obnově a konzervaci stavebních památek.

Design a architektura: Ing. arch. Peter Nižňanský (Libela s. r. o.), Mgr. Michal Hrčka

Památkový výzkum: Mgr. Michal Šimkovic

Realizace podkroví: Obnova s. r. o.

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Home.

Autor:

Nejčtenější

Češi utíkají na chalupy. Za tvrdou dřinou, fajn partou i tajnými zálety

Zkušenost s víkendovým druhým bydlením má zhruba polovina obyvatel republiky.

Stará fráze „Co Čech, to chalupář“ platí dál. Mezi staršími je chataření a chalupaření hitem, čím dál víc baví i...

Na zahradě si postavili venkovní kuchyni. Svépomocí a za tři měsíce

Anna a Marek si na zahradě v obci Krásné na Vysočině postavili za tři měsíce a...

Anna a Marek si na zahradě v obci Krásné na Vysočině postavili za tři měsíce a svépomocí krásnou dřevostavbu. Vysněnou...

Katastrofa jí změnila život. Vrátila se domů a vytvořila nádherný ráj

Portorikánka Sylvia se po takřka dvou dekádách vrátila na rodnou půdu a...

Patnáct let jezdila Sylvia na karibský ostrov Vieques, kde odpočívala od hektického New Yorku, do kterého se...

Malý byt s tepelným čerpadlem majitel zrekonstruoval za čtyřicet dní

V obývacím pokoji se dá pohodlně odpočívat, je tu i malý jídelní kout....

Rekonstrukce malého pražského bytu pod střechou trvala pouhých čtyřicet dní. Majitel Tomáš Iľko si navrhl úpravy, které...

Rekonstrukce bytu, kde se snadno bouralo. Zmizel průchozí pokoj

Prostor mezi nosným sloupem a stěnou vyplňují otevřené police. Kuchyň je tak...

Mladý pár si pořídil své první bydlení ve starším domě. Byt byl v původním stavu, čekal na kompletní rekonstrukci....

Další z rubriky

V mezonetu jezdí dcera s audinou, před troubami ji však rodiče chrání

Developer nechal bohužel trámy natřít tmavou barvou a protipožárním nátěrem, a...

„Koupili jsme vlastně velmi specifický byt, pro řadu lidí by bylo ale asi zvláštní žít v 1+kk, které tvoří jeden...

Ze staré půdy vznikl moderní byt plný světla a s terasou pro gril

Černá ocel působí jako zdůrazňující akcent.

Dobře vymyslet dispozici půdního bytu a vhodně jej zařídit bývá zpravidla úkol pro profesionála. V tomto případě vznikl...

Jak se bydlí potápěči na půdě: obklopil se starým Karlínem na tapetách

Police a závěsné skříňky byly vyrobené na míru, dřevěný stůl je z Kare stejně...

Půdní byty představují při budování velkou výzvu. Pro majitele i pro architekta. Pokud však přijde po letech nový...

Najdete na iDNES.cz