1 / 22
Když 16. května 1968 explodoval v londýnském Ronan Pointu unikající plyn, nešlo jen o tragickou nehodu se čtyřmi oběťmi. Výbuch totiž způsobil kolaps části dvaadvacetipatrového panelového domu a odhalil zásadní slabiny tehdejší výstavby. Tragédie tím odstartovala revoluci v navrhování bezpečnějších panelových budov.
Autor: London Museum
Čtyři mrtví, sedmnáct raněných. I když to tak nevypadá, je třeba dodat hned druhým dechem: Naštěstí. Panelový dům v londýnském Newhamu totiž obývalo 260 lidí, a většina z nich byla v době výbuchu doma. Počet obětí tragédie mohl být o řád vyšší.
Autor: Getty Images
K explozi došlo 16. května 1968, patnáct minut před šestou ranní. V čase, kdy obyvatelé tohoto panelového domu povětšinou snídali, chystali se na odchod do zaměstnání anebo do škol. Zrovna tak si počínala i Iva Hodge, žena bydlící na osmnáctém podlaží, v bytě č. 90.
Autor: Derek Voller
Přišla do kuchyně, aby si ohřála vodu na čaj. Pustila plyn a škrtla zápalkou. Pak zazněl výbuch a víc už si nepamatuje. Tlaková vlna s ní smýkla a odhodila ji do vedlejší místnosti. Dá se říct, že i ona v ten moment měla neskutečné štěstí.
Autor: Getty Images
Exploze vyvolala poškození zátěžové nosné stěny. Přesněji řečeno, naprosto fatální poškození. Protože boční stěny místností čtyř rohových pokojů nad místem výbuchu, tedy byty v 19. až 22. poschodí, se ihned zbortily.
Autor: National Archives
A trosky panelů padajících z horních poschodí způsobily kaskádový kolaps celé jihovýchodní strany věžového domu. Vypadal jako po zásahu raketou, po zemětřesení. Přitom tento dům, nazvaný k poctě bývalého starosty Ronan Point, byl jako nově dokončený kolaudován před necelými dvěma měsíci.
Autor: Rhonnie Allan Njugi / Pöyry Finland ÖY
Materiální škoda přepočítaná z liber na nižší desítky milionů korun, to jsou v kontextu této tragické události vlastně jen drobné. Protože ještě než skončí záchranné práce a hledání pohřešovaných v sutinách, rozběhne se vyšetřování, z jehož výsledků celé Spojené království zachvátí panika.
Autor: Profimedia.cz
Typově podobných věžáků vyrostlo v 60. letech mnoho, a zdaleka nejen v Londýně. Hledání příčiny kolapsu jedné výškové budovy se tak velmi osobně dotýká dalších 750 tisíc bytů, vytvořených v panelových systémech. A pochopitelně i všech jejich k smrti vyděšených obyvatel.
Autor: Profimedia.cz
Na místo vyráží záchranáři, hasiči, dobrovolníci, stavební experti. A tihle zachmuření pánové? To je generální prokurátor Sir Elwyn Jones, pan Desmond Plummer, předseda Rady Velkého Londýna, a pan Niall MacDermot, ministr pro bydlení a místní samosprávu. Chtějí slyšet odpovědi.
Autor: Profimedia.cz
Co se to tedy přesně 16. května 1968 stalo? Vládní komise napoprvé identifikovala poškození zapříčiněné tlakem následkem výbuchu, a dále požárem, větrem. A to i přes to, že při projektování a výstavbě byly dodrženy normy a regulace. Pak se ale ukázalo, že pochybení mělo hlubší kořeny.
Autor: Profimedia.cz
V krátkosti, tím klíčovým problémem nebyla samotná exploze, ale celá konstrukce. Pro výstavbu byl totiž použit dánský prefabrikovaný panelový systém Larsen & Nielsen. Dobrý a kvalitní, to ano, ale zamýšlený jen pro nižší budovy. Dvaadvacet podlaží věžáku Ronan Point z něj nikdy vyrůst nemělo.
Autor: Derek Voller
Chybou tohoto prefabrikovaného panelového systému bylo jeho použití na projektu špatného typu. V newhamském věžáku neměl objekt dostatečné horizontální a vertikální vazby, neuměl přerozdělit zatížení. Panely byly spojovány dohromady bez robustního vnitřního rámu...
Autor: Hali F. Voycik
...takže když exploze unikajícího plynu v kuchyni na 18. podlaží vyrazila jednu nosnou stěnu, podlahy nad ní okamžitě ztratily oporu a začaly padat dolů. Padající panely přetěžovaly další podlaží pod nimi, a tím vznikl ten katastrofální efekt.
Autor: Hali F. Voycik
Vzorek betonového jádra panelu v budově Ronan Point, využitého během testů a analýz.
Autor: National Archives
To, co se odehrálo v budově Ronan Point, bylo vzácným příkladem tzv. progresivního kolapsu. Odborně řečeno. Neodborně by se to dalo popsat příměrem o domečku z karet, který se zhroutil. A zabíjel. Všichni samozřejmě potřebovali zajistit, aby se už nikdy nic takového neopakovalo.
Autor: Miles Glendinning , Creative Commons
Jedním z důsledků exploze tak bylo „zemětřesení“ v britských stavebních normách a doslovném překopání základů tamního stavitelství. Vznikaly nové požadavky na robustnost konstrukcí, na prověření materiálů, jeho chování při zatížení.
Autor: Getty Images
O výsledcích vyšetřování a jeho závěrech se pravidelně nechával v krátkých zprávách, draftech, informovat i tehdejší britský premiér Harold Wilson. Byla to záležitost prvořadého celonárodního významu.
Autor: National Archives
Před tragédií v Ronan Pointu se od návrhu stavby očekávalo, že když každý prvek unese své zatížení, budova bude bezpečná. Teprve po tragédii se začalo řešit, co se stane při selhání jednoho prvku. Spoje musí být stejně důležité jako samotné prvky, každá budova musí mít alternativní nosné cesty.
Autor: Miles Glendinning, Creative Commons
Obrázky z aktuální odborné studie stavební univerzity v íránském městě Razi, porovnávající rozdílné strukturní důsledky zemětřesení a onoho progresivního kolapsu. Ronan Point (vlevo) je dodnes považován za nejvýraznější příklad takového kritického selhání.
Autor: Bulletin of Earthquake Engineering
Rozjela se blesková celostátní akce stavebních revizí, přestaveb a úprav konstrukcí stávajících panelových domů. Zpravodajská média do omrzení vysvětlovala, že chyba vlastně nespočívala v panelácích, věžácích. Ani v materiálu jako takovém. Ale nikdo na to slyšet moc nechtěl.
Autor: Profimedia.cz
Tohle je Burghley Tower, dvanáctipodlažní panelák na Trinity Way v East Acton. Na něj po prověrce stavební inženýři ukázali prstem. I tady byl panelový systém použit nesprávně. Devadesát rodin se odtud muselo bleskově vystěhovat do náhradního bydlení, aby se neopakoval scénář z Ronan Point.
Autor: Profimedia.cz
Britské stavební normy byly pozměněny tak, aby každý z typově podobných projektů v budoucnu podléhal výrazně přísnějším normám. Na nápravu veřejného mínění už ale bylo pozdě. Důvěra veřejnosti v bydlení v obytných věžácích byla tragédií Ronan Pointu nenávratně poškozena.
Autor: Getty Images
