Alespoň jednou týdně si s dětmi řekneme, že je to skvělé, jak to tu teď máme pěkné. Ostatně ani se z bytu nechtějí stěhovat,“ směje se majitelka. V paneláku z 90. let na Praze 9 žije dvacet pět let. Nejdřív bydlela s přítelem a později manželem Václavem, českým hokejovým reprezentantem, v menším bytě na patře. Pak se naskytla příležitost koupit protější dvougenerační byt.
Když jej společně pořizovali, byl už po částečné rekonstrukci, ovšem ta odpovídala stylu i fungování interiérů přelomu století. Měl i jinou dispozici. Její nevýhodou byl zbytečně velký obývací pokoj. Karin vypráví, že se do něj vešly dokonce dvě pohovky:
„Na druhou stranu tu byla jen jedna koupelna (i když prostorná), jedna toaleta. Vlastně nevím, proč to předešlým majitelům, čtyřčlenné rodině s babičkou, vyhovovalo. Také my s manželem jsem tu zpočátku byli ve dvou spokojení, neměnili jsme ani spotřebiče. I když se narodili dcera a syn, pokojů bylo dost. Nechtělo se nám něco měnit, upřímně řečeno jsme byli i pohodlní. Místo rekonstrukce jsme raději jeli na dovolenou.“
Léčebná proměna
„Po čase jsem přemýšlela o úpravě, bylo to už dost vybydlené. Když manžel před šesti lety tragicky zahynul při autonehodě, uvažovala jsem, že se dokonce odstěhujeme. Nakonec jsme se rozhodli zůstat, uchovat si vzpomínky. Začala však nová životní etapa a totální rekonstrukce bytu byla pro nás jistou terapií,“ vypráví Karin, vdova po Václavu Burdovi, českém hokejovém obránci a účastníkovi úspěšného MS v roce 1998.
Pokračuje dál ve vyprávění: „Občas jsem sledovala pořad Jak se staví sen. Nejvíc mě zaujala práce architektky Kamily Douděrové ze studia Kamidesign.
Líbilo se mi, jak se vcítila do situace majitelů, návrhy byly vkusné, bez ,divočin’. Našla jsem si na ni kontakt a zeptala se, jestli by nám její studio neudělalo proměnu na klíč. Nechtěla jsem nic řešit, už vůbec ne řemeslníky.“
Z nudného panelákového bytu vznikl luxusní letní byt i se saunou |
S dospívajícími dětmi se během komplexní přestavby na půl roku odstěhovala nedaleko do podnájmu. Karin zmiňuje i přístup sousedů, kteří byli vstřícní, přestože zažívali diskomfort. Než došlo na projekt, udělala si s dětmi poradu.
Každý si řekl, co by doma chtěl, popisuje: „Já například kombinaci dřeva, bílé, skla a černého kovu, děti pak zařízení v bílé a šedé. Výsledkem neměl být studený minimalismus, ani byt zařízený jen IKEA vybavením. Do návrhu se promítla i má preference hranatých tvarů před kulatými.“
Klidná promyšlená proměna
Návrhu se ujala interiérová designérka Klára Willekens ze studia Kamidesign. „Když se rekonstrukce v paneláku promyslí, může dokonale naplnit představy o moderním bydlení a pohled na současný životní styl! Byla tu se mnou má oblíbená parta řemeslníků z firmy pana Mráze, takže vše proběhlo hladce,“ říká designérka k proměně.
První přišla na řadu dispozice, respektive její přeskládání: ložnice se nově ocitla v místě bývalé kuchyně, místo ní (předtím měla vstup z předsíně) je dnes synův pokoj. Koupelny tu vznikly dvě (jedna sousedí s ložnicí), rodina může nyní používat dvě toalety. Změnou půdorysu vznikla i praktická šatna.
V paneláku vyřízli kus stropu a propojili dva byty. Vznikl mezonet |
„Chtěla jsem ušetřit jedny dveře v předsíni a propojit ,posilovnu’ s chlapeckým pokojem. Stěna je ovšem nosná a jednání se stavebním úřadem by se protáhlo, tak jsem od tohoto řešení ustoupila,“ vysvětluje autorka,
která na chodbě do niky umístila ještě pračku se sušičkou. Neobešlo se to bez výměny veškerých rozvodů včetně klimatizačních, nových dveří i podlah. Došlo na vyrovnání stropů a stěn.
„Dostali jsme dva návrhy na výběr, už to mě nadchlo! Zvítězila varianta se šatnou. Dcera sice hlasovala pro druhý návrh se širší kuchyňskou linkou, ale se synem jsme ji demokraticky přehlasovali. Na stavbu jsem moc nechodila, Kláře jsem důvěřovala, a mou intuici potvrdil skvělý výsledek,“ konstatuje majitelka.
Pro šťastný domov
Na otázku, co se Karin nejvíc líbí, odpovídá, že kromě vysněné šatny například keramické obklady v koupelně a v kuchyni. Dekor jí připomíná ledové kry a sever Evropy. Její muž Václav hrál několik let profesionálně ve Švédsku, pravidelně za ním létala.
Do výčtu zařadila také lustr nad jídelním stolem, betonové kostky se skleněnými koulemi. „Mám ráda beton, nechtěla jsem tu žádné rustikální proutí. Kvalitní osvětlení dělá atmosféru, na druhou stranu mě překvapilo, jakou částku z rozpočtu ukrojilo,“ říká pobaveně.
Beton v interiéru připomíná i stěrka na stěnách, do konceptu zapadá vinylová podlaha v imitaci stěrky. Syrovému šedému materiálu kontrastují akcenty růžové barvy a žensky zařízená ložnice. Designérka vybrala „peříčkovou“ tapetu a postel s originálním čelem od italské značky Le Comfort z obchodu Lino Design, odkud je i křeslo v obývacím pokoji.
Většina dveří je dýhovaných od českého výrobce CAG. Ty do ložnice jsou po dohodě s majitelkou natřené šedou, aby splynuly s odstínem stěrky na stěně. Posuvné skleněné dveře v obývacím pokoji neubírají světlo a v případě potřeby soukromí oddělují místnost od chodby.
Kuchyň má barové sezení a Karin, která ráda vaří, oceňuje výběr moderních spotřebičů francouzské značky De Dietrich. V jídelním koutě na stěně nad stolem byl v plánu obraz, ale potřebovala úložné police. Pohodlnou pohovku zdobí dekorativní polštáře s motivem hmyzu.
„Vážka je symbolem znovuzrození a nalezení síly po překonání těžkého období, přerodu do nové etapy. Mám je ráda už dlouho, jednu malou jsem si nechala vytetovat, do bytu jsem si pořídila větší na doplňcích,“ vysvětluje Karin.
