S jasnou vizí koupil byt 3+1 s lodžií v revitalizovaném desetipodlažním panelovém domě, který zásluhou architektů Davida Neuhäusla a Matěje Hunala proměnil spolu se svojí partnerkou Nicolou v atraktivní bydlení.
Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Moderní byt.
„Přál jsem si jednoduchý a účelný interiér s dostatkem úložných prostorů, kde všechno bude mít svůj řád a zůstanou zde i oddělené pokoje. Líbil se mi beton a bílé zdi. Přes společného kamaráda jsem se dostal k autorům tohoto bytu, kteří mou vizi skvěle rozvinuli,“ uvádí Jakub.
Nedokonale řešený prostor bylo třeba od základu předělat, zbavit se všeho kromě nosných konstrukcí. Jakub zřetelně formuloval požadavky a stanovil rozpočtový rámec, ale záměrně neomezoval koncept ani detaily jeho řešení. Naopak, živě se o vývoj zajímal, nápady architektů i své konzultoval a podporoval celistvý výsledek projektu.
„Líbilo se nám, když Jakub sám přišel s nápadem přisvětlení koupelny pomocí luxferů, je to náš oblíbený materiál,“ vzpomíná architekt Neuhäusl.
Konceptuální minimalismus
„Zásadní pro nás byla funkčnost, maximální využití a velkorysost skromného prostoru, uplatnění principiálních slabin jako příležitostí a kontrast přirozených materiálů. Základní vizuální prvek tvoří přiznané betonové panely, není potřeba popírat bytostnou identitu bytu,“ vysvětluje architekt Neuhäusl.
Fotogalerie |
„Stavěli jsme na pravdivosti bytu. Beton jsme jen očistili a ošetřili penetračním nátěrem kvůli prašnosti, rozvody jsou vedeny přímo po jeho povrchu. Nejde ale o žádnou manýru, vše má svůj logický důvod,“ doplňuje architekt Hunal.
Neutrální pozadí tvoří šedá podlaha z vinylových dílců a bíle omítnuté příčky vyzděné z pórobetonových tvárnic. Střídmý keramický obklad pokrývá podlahy i stěny koupelny a toalety. Nově se vše odvíjelo od jasné koncepce půdorysu. Zmizely všechny růžky, kouty, chodbičky. Výsledkem je jednoduchý, racionální půdorys bez zbytkových ploch, který umožňuje mnohem lepší prostupnost a orientaci.
Na přání Jakuba zůstalo zachované klasické rozdělení na samostatný obytný prostor, ložnici a pracovnu. Obývací pokoj a kuchyň jsou propojeny do vzdušného celku. Koncentrace úložných prostorů v hale umožnila omezení obou zbývajících místností na jejich základní funkce, spánek a práci.
Atraktivní kontrasty
Nábytkové skříňky jsou zhotoveny z odolného černého lamina.
Součástí konceptu je nábytek navržený na míru, který řeší nedostatek úložných prostorů. „Omezená plocha si vyžádala systém důsledně využívající místo pod stropem: stěny jsou tak upotřebeny po celé své výšce, pokud jejich část není smysluplně uvolněna kvůli průchodu, umístění televize či postele. Relativně nenákladné regály kryté závěsem jsou z hlediska kapacity velmi efektivní,“ míní architekt Neuhäusl.
„Tvoří hlavní úložný prostor v ložnici a hale, kde dřívější ukončení šatní tyče vytváří místo pro obutí,“ dodává architekt Hunal.
Kuchyňská linka i protilehlé skříňky jsou založeny na principu jednotné geometrie, kdy na sebe dokonale navazují. Jsou ve stejné úrovni seříznuty směrem k oknům kvůli prosvětlení, uvolnění prostoru a otevření skrytých polic z boku, které tak nenarušují jednotný charakter uzavřeného černého nábytku.
Jakub s Nicolou si přáli vybavit kuchyňskou linku výhradně vestavnými spotřebiči a zapomenout se nesmělo ani na dělený koš pro třídění odpadu. Materiálově zde vyniká surový povrch opovrhovaných panelů, který doplňuje matná čerň kompaktního nábytku a kontrastní bílá látka závěsů, která zjemňuje brutalitu betonu a celkový výraz interiéru.
Jakub se zcela instinktivně vyhýbá nápadné barevnosti, znepokojeně vzpomíná na meruňkově vymalovaný dětský pokoj, který kdysi s bratrem obývali. Ovšem pohovkou, kterou sem umístili, všem vyrazili dech. Původně zamýšlenou koženou pohovku minimalistického vzhledu jim prodali a nebylo možné ji už objednat. Nakonec si pořídili sto let starou atraktivní repliku sofa z 18. století, kterou interiér rozzářili. „Nechtěli jsme válecí gauč,“ tvrdí svorně partneři.
Relativně nepříliš nákladné regály kryté závěsem jsou z hlediska kapacity velmi efektivní. Tvoří hlavní úložný prostor haly i ložnice. Osobitý věšák vytvořila sama Nicola z betonové základny a roxorů.
Propracované osvětlení
Systém přisazených stropních svítidel prochází celým bytem až na lodžii. Linky přiznaných rozvodů tvoří na stropě nepravidelnou síť kulatých svítidel v obytných místnostech, zatímco v hygienických prostorách jsou rozvody ortogonální a svítidla čtvercová, aby korespondovala s rastrem dlažby.
Spuštěné žárovky vymezují místo jídelního stolu. Koupelnu přisvětluje přirozeným světlem pruh luxfer pod stropem. Halu vymezuje ústřední kříž z LED trubic. Při pouhém průchodu se zde automaticky spíná nepřímé osvětlení reagující na pohyb.
Do ložnice se vešlo jen lůžko a minimální úložné prostory. Po obou stranách ho stylově doplňují noční stolky z betonových tvárnic, které sem spontánně instalovala Nicola.
„Osvětlení pracovní desky, které nevyčnívá, je zapuštěné v horních skříňkách, stačí se jen zlehka dotknout a svítí,“ dodává nadšeně Nicola, „skvěle vyřešené je i osvětlení ložnice, má zabudovaný stmívač a reaguje na dálkový ovladač.“
Společně s Jakubem se už rok těší ze svého nového bytu a nejvíc oceňují jeho funkčnost. Nic jim tu nechybí, ale stále se ještě neshodli na vhodném obrazu na stěnu obývacího pokoje.
Neuhäusl HunalIng. arch. David Neuhäusl a Ing. arch. Matěj Hunal se ve svém architektonickém studiu zabývají veškerými typy zadání, ovšem vždy s důrazem na promyšlený koncept a dotažený detail. V ideálním případě navrhují novostavby, interiéry či rekonstrukce od konzultace záměru až po dokončení stavby. Celková smysluplnost projektu je zásadní. |
