Pokud už vás tedy nebaví dívat se stále na stejné stěny, zkuste je proměnit tapetami. Místnosti snadno „převléknete“ přesně podle představ.
„Nejdříve byste si ale měli ujasnit, jaký by měl být celkový dojem z prostoru,“ říká architektka Svatava Kocychová z kanceláře K4 Architects & Engineers.
„Tak třeba dětský pokoj rozzáří jasné vzory, naopak v pracovně zvolte nějaký nenápadný, aby vás při práci nerozptyloval.“ Důležité také je, jaký druh stěn budete tapetovat, protože jednotlivé typy tapet mají různé vlastnosti, a tudíž se nehodí kamkoli. A v neposlední řadě je nutné si říci, kolik peněz můžete či chcete utratit.
Kvalita je ve dvou vrstvách
Tapety mohou být jednovrstvé, tedy pouze z jednoho pásu papíru nebo plastické fólie. „Především kvůli odolnosti, a tím i životnosti, jsou vhodnější moderní tapety dvojité, takzvané duplexy,“ vysvětluje malíř a natěrač Karel Sedlák.
„Jejich podklad je buď z papíru, polyetylenové pěny nebo vláknité buničiny.“ Pěna a buničina posunuly kvalitu tapet výrazně vpřed. Zvýšila se jejich tvarová stálost, tlumí hluk a také dokážou překrýt drobné trhliny na stěně. Moderní tapety jsou rovněž dostatečně prodyšné, takže se pod nimi neusazuje vlhkost a nevznikají tam plísně.
| Tipy a triky pro tapetování |
| - tapety s naneseným lepidlem se dají dobře stříhat, jsou-li složené stranami lepidlem k sobě
- přesahující část tapetového pásu u podlahy zatlačte tupou stranou nůžek do úhlu podlahové lišty a znovu nadzdvihněte (tapetu podle toho odstřihněte) - lemování okraje dveří, oken nebo parapetů pomocí tapetových lemů provádějte nakonec a použijte při tom speciální lemy - na malé opravy lze použít speciální lepidlo v tubě (např. k přilepení odlepených spojů) |
Klasika i extravagance
Nejlevnější jsou tapety papírové. Tomu odpovídá i jejich krátká životnost – dva až pět let. Hodí se tedy třeba do dětského pokojíčku, protože ten budete stejně celý proměňovat podle toho, jak dítě poroste. Jejich cena se pohybuje průměrně od 100 do 300 korun za desetimetrovou roli.
Dalším typem jsou takzvané rauhfaser tapety, jež se skládají z několika vrstev papíru, do kterých jsou zapracována dřevěná vlákna, tvořící strukturu drsné vláknité tapety. Ty se výborně hodí tam, kde stěny nejsou příliš rovné. „Lze je přetřít běžnými interiérovými barvami,“ doplňuje Sedlák.
Do místností s mnoha nerovnostmi budou vhodné i tapety reliéfní. Obsahují jen jednu papírovou vrstvu s plastickým, často vícebarevným trojrozměrným tiskem, což přináší nové možnosti výtvarného pojetí interiéru. Hodí se i na silně namáhané stěny nebo do prostor s vysokou vlhkostí.
Velmi praktické jsou tapety vinylové. Dobře odolávají oděru a vlhkému prostředí, proto se hodí i do koupelny či kuchyně místo obkladů. „Mívají strukturovaný povrch, který dobře skryje nerovnosti zdí,“ popisuje Karel Sedlák. „Navíc se dají omývat běžnými saponátovými roztoky a také přetírat běžnými interiérovými nebo lazurovacími barvami.“ Jejich životnost je deset až patnáct let.
„A díky střídání lesklých a matných ploch vyvolávají originální atmosféru. Jinak totiž působí při denním světle, jinak, když večer rozsvítíte světla či zapálíte svíčky,“ doplňuje architektka Svatava Kocychová.
„Patříte-li mezi ty, kteří mají rádi extravaganci a neustálou změnu, mohou být pro vás vinylové tapety tím správným řešením.“ Tolika přednostem pochopitelně odpovídá i cena – 200 až 600 korun za pětimetrovou roli.
Něco extra pro náročné
Efektní jsou například textilní tapety. „Působí velmi stylově a většinou se používají do reprezentativních prostor,“ vysvětluje Svatava Kocychová. „Nebo k dotvoření luxusních interiérů.“ Škála barev a vzorů je u těchto tapet skutečně nekonečná. Jsou však poměrně drahé a náročné na údržbu. Jejich ceny začínají zhruba na 700 korunách za metr.
Dnes již koupíte textilní tapety vhodné také do moderních interiérů. Vyrábějí se například z vlny, bavlny, juty, lnu či z hedvábí. Někdo pro změnu ocení tapetu potaženou korkem, dřevěnou dýhou, travinami, pískem či kovovou fólií.
Ještě luxusnější jsou tapety skleněné, přesněji řečeno se sklovlákennou tkaninou. Jsou kvalitní a trvanlivé. Snadno také zakryjí minerální vatu použitou jako tepelnou izolaci stěny. Patří však k nejdražším druhům obložení stěn, a používají se proto spíše jen v komerčních prostorách.
Doplňkem k tapetám jsou bordury, tedy různě široké pásky sloužící k ukončení či předělení tapetované plochy. „K dostání jsou v mnoha vzorech a v různých šířkách. Mohou být samolepicí, nabízí se i přetíratelné,“ říká Karel Sedlák. Hodí se jako dekorativní výzdoba stropu, zakončení u podlahy, oken nebo na stěny.
| Jak odstranit staré tapety |
|
Tenké tapety s jednoduchým potiskem: Tlustší, vícevrstvé tapety: Tapety nepropouštějící vodu: |
