Když se manželé se dvěma dětmi do státního bytu před čtvrtstoletím stěhovali, čekal na ně dvougenerační byt 4+kk s výhledem na hostivařskou přehradu, který si hned na počátku za pochodu přebudovali.
Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Domov.
„Nevýhodou byl kuchyňský kout směšných rozměrů i dělení bytu na malé místnosti, naopak velkou předností se ukázaly dvoje stoupačky a možnost přibrat si k bytu část chodby u výtahu,“ hodnotí tehdejší situaci Jaroslav.
První etapa změn
Stavební úpravy provedli tenkrát svépomocí velmi rychle, kuchyni přemístili na druhou stranu bytu, zrušili jeden ze dvou záchodů a na jeho úkor zvětšili koupelnu. Vybouráním dalších příček vznikl veliký obývací prostor propojený s kuchyní, dále velkorysý dětský pokoj a menší ložnice pro rodiče.
„Přiřazením části společné chodby nám přibyla prostorná předsíň, kde si obléknete kabát, aniž byste narazili rukama do zdi,“ připomíná majitel. Vznikl tak byt o rozloze téměř sto metrů čtverečních, ve kterém rodina takto bydlela dalších deset let.
Od podlahy po kuchyni
V druhé fázi rekonstrukce bytu byly vyměněny dveře se zárubněmi a také podlahy. „Rozhodli jsme se pro plovoucí laminátovou a na exponovaná místa, jako je koupelna, chodba a kuchyně, jsme nechali položit dlažbu,“ vypočítává Jaroslav.
Sami si pak zorganizovali a zaplatili náhradu starých oken za dřevěná eurookna, se kterými jsou stále velmi spokojeni. Družstvo totiž provedlo kompletní výměnu oken v domě až s odstupem času, a ještě k tomu za plastová. V té době předělali i elektřinu na 380 V (včetně revize) a pořídili si na zakázku novou kuchyňskou sestavu.
Zdobí ji dva žluté odstíny, a ačkoli kuchyni chválí všechny návštěvy, její výraznější barevnost se manželům už trochu omrzela. „Postupem času si vybíráme čím dál více strohé zařízení, takové, aby se neokoukalo,“ míní dvojice.
Zůstali ve dvou
Může se hodit |
Hlavní změnou po odchodu dcer se stalo přestěhování ložnice manželského páru do dětského pokoje, který tak úplně zmizel. Konečně mají velkou místnost na spaní s oknem do vnitrobloku a parčíku, jejíž součástí jsou i úložné prostory.
Z jejich někdejší ložnice, ve které byla a stále je i šatna, tak vznikl pokoj pro hosty, který slouží zároveň i jako úložiště sportovních potřeb a jiných důležitých věcí.
Manželé ovšem proměnili i svá pracoviště. Zatímco dříve měli dva oddělené pracovní stoly, dnes využívají jednu velkou pracovní desku, na které jsou počítače umístěné naproti sobě. „Netoužíme se každý někam zašít, vyhovuje nám, že můžeme spolu nejen při práci komunikovat, ale být zároveň i součástí dění v obývacím pokoji nebo v kuchyni, tyto prostory tvoří totiž stále jednu místnost,“ vysvětlují.
Čalouněná křesla Poäng,knihovnu Billy i koberec vybrali v IKEA, konferenční stolek je stejně jako v kuchyni model Zen od Fast Interier.
Nehromadit věci
Majitelé se snaží byt zjednodušovat a hlavně se neobklopovat věcmi, které nepotřebují. „Nemám rád drobnosti, jsou to lapače prachu, rozbíjejí mi mysl,“ přiznává Jaroslav špatnou soustředěnost v takových prostorech. To dokládá i knihovna, která je v hlavní místnosti obrovským dekorativním prvkem.
A přestože majitel velké otevřené knihovny z pozice své fotografické profese v interiérech miluje, doma si knihovnu kvůli prachu opatřil dvířky, prosklená jsou z IKEA, ta z plexiskla si vyrobil sám.
Stupňující se příklon k minimalismu v zařizování bytu se projevuje například na stropních sádrových svítidlech čtvercového nebo obdélníkového tvaru či na zastínění oken svislými žaluziemi. „Záclony jednak nemusíme, jednak žaluzie vytvářejí pro mou práci dokonalé přítmí,“ vysvětluje majitel.
Zjednodušené i luxování a velký stůl
Zařízení ložnice vybrali převážně v IKEA, čelo postele se skládá z několika kusů. Nástěnné lampičky jsou od Rend Light Studia.
Ač je to neobvyklé, i v panelovém bytě může výborně fungovat centrální vysávání. Má to několik výhod: od tichého provozu (agregát je v komoře) přes výměnu pytle (jednou za rok) až po bezprašné vysávání. „Nechali jsme si je instalovat až později a velmi to doporučuji. Navíc nám stačí jedna zásuvka umístěná uprostřed bytu,“ pochvaluje si provoz Jaroslav.
Nejdůležitějším prvkem bytu, kde se schází ať už úzká, nebo širší rodina, byl vždycky jídelní stůl. „Ten musí ovšem podle toho vypadat. Žádná skleněná deska na drátěných nožkách, ale bytelný dřevěný stůl, který představuje pevnost, stálost a jistotu,“ stojí si za svým majitel. A je vidět, že v této domácnosti, kam se všichni rádi vracejí, tak funguje už léta.
„Motto naší rodiny zní: nechceme se separovat, chceme žít pohromadě. Proto jsme si hned na počátku vytvořili z malých panelákových komůrek jednu velkou prostornou místnost s obývákem, pracovnou a velkou kuchyní s jídelnou. Oběma dcerám jsme zároveň dali k dispozici jeden pokoj dohromady, myslíme si, že je to pro děti dobré, i my sami jsme takto vyrůstali,“ dodávají manželé.
Knihovnu kryjí průhledná dvířka ze skla i matná z plexiskla (za jedněmi je schovaná tiskárna). Roletka vlevo zakrývá malou knihovničku.
Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Domov.
Na přání majitelů není spuštěna diskuse.
