Plot výrazně stíní do místnosti, a i kdyby byl o něco nižší, stále by omezoval přísun světla. Dosud jsme to neřešili, protože jsme se báli sousedských sporů. Začala se nám ale na té straně domu usazovat vlhkost a tvořit plíseň, se kterou už dlouho marně bojujeme. Co máme dělat?
Na dotaz odpověděla advokátka JUDr. Jana Poslední
Na uvedenou problematiku dopadají hned dvě ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Jde o § 1013 odst. 1, dle něhož platí, že vlastník (vaše sousedka) se zdrží všeho, co působí, že stín dopadá na pozemek jiného vlastníka v míře nepřiměřené místním poměrům, a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku (tzv. imise).
Dále jde o § 1017 občanského zákoníku, dle něhož platí, že má-li pro to vlastník pozemku (vy) rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil; neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m; výše uvedené se však nepoužije tvoří-li stromy rozhradu (tedy živý plot ve vašem případě).
Máte problémy se sousedem? Poradíme vám!Svůj problém popište, vysvětlete, jak jste se ho snažili řešit a jaký byl výsledek. Zajímavé příběhy zveřejníme v seriálu Sousedské války a nabídneme řešení konkrétních situací. Dotazy do poradny zasílejte PŘES FORMULÁŘ ZDE nebo na e-mail: bydleni@idnes.cz. Do předmětu napište Sousedské války. |
Je však otázka, co tvoří živý plot, nejčastěji to bývají túje, což stromy jsou. Další otázka je, kdy byl živý plot vysazen. Existuje totiž rozsudek Nejvyššího soudu č. j. 22Cdo 1554/2018-311 (judikát), dle něhož na stromy vysazené před 1. 1. 2014 (začal platit nový občanský zákoník) nelze aplikovat § 1017, jelikož dřívější právní úprava toto ustanovení neznala. Na stromy starší lze však vztáhnout § 1013 (imise), podle něhož se lze bránit aktuálním nežádoucím účinkům již vysazených stromů, jako je v tomto případě stínění.
Píšete, že jste to dosud neřešili, jelikož se bojíte sousedských sporů. Je možné, že si sousedka neuvědomuje, že vám stín oprávněně vadí, a navíc se vám začala tvořit v domě plíseň pravděpodobně v příčinné souvislosti s permanentním zastíněním.
Pokud jste to ještě nezkusili, doporučuji nejprve sousedku neformálně oslovit, vysvětlit situaci a požádat ji, aby živý plot dostatečně zkrátila. Setkáte-li se s nepochopením nebo nečinností, další krok spočívá v oficiálním dopise. Popište v něm, jak vás stín obtěžuje včetně vlhkosti a potažmo plísně v domě. Vyzvěte sousedku, aby zjednala nápravu, tedy živý plot zkrátila, v určitém termínu.
Podivné zvuky od souseda slyším každou půlminutu. Na zahradě se nedá vydržet |
Při stanovení termínu je dobré myslet na období vegetačního klidu. Obecně je za období vegetačního klidu považována doba přibližně mezi 1. listopadem a 31. březnem, ovšem odlišnosti v délce vegetační doby jsou závislé na odolnosti konkrétního druhu rostliny vůči teplotním změnám. Upozorňuji i na toto, neboť dopis při té nejhorší variantě poslouží jako důkazní prostředek při soudním sporu.
Dopis zašlete doporučeně s dodejkou, aby bylo zřejmé, kdy byl doručen. Jestliže dopis „nezabere“, nezbude vám opravdu nic jiného než se nápravy domáhat soudně. Jiná instituce vám nepomůže. A jelikož správně tušíte, že sousedské spory jsou náročné po všech stránkách, doporučuji se spojit s advokátem (seznam advokátů naleznete na webu České advokátní komory).
Zanalyzuje vaše vyhlídky na úspěch ve sporu, neboť důkazní břemeno leží zcela na vás, musíte prokázat, že dochází k „podstatnému omezení obvyklého užívání“ vašeho pozemku či máte „rozumný důvod“ pro zkrácení/odstranění živého plotu.
Je dobré žalobu opírat o znalecký posudek ohledně osvětlení/zastínění, o judikáty. Také jde o případnou náhradu škody (zejména vlhkost a plíseň v domě). Mnoho lidí začne konat, když dostane výzvu od advokáta a vidí, že to myslíte vážně. A spor se vyřeší smírně.
