Bydlíme v nízkém paneláku v Praze již deset let. V patře nad námi žije roky osmdesátiletý důchodce. Časem jsme zjistili, že si do bytu tahá všechno, co najde, ale zápach z bytu příliš cítit není.
Problém nastal v momentě, kdy už mu byt, ve kterém chodil úzkými cestičkami, velikostí nestačil. Soused začal logicky využívat jako skladiště balkon. Jednoho zimního večera jsme zjistili, že máme na stropě mokré fleky. Zazvonili jsme u souseda, propletli se uličkami a nahlédli na balkon. Ten byl úplně zaplněný, a to včetně odtoku. Voda ze sněhu a deště neměla kam téct, vracela se do bytu a nám začal vlhnout strop.
Soused slíbil, že vše vyklidí, ale samozřejmě nikdy nic neudělal. Ke všemu ještě špatně slyší, takže se na něj musí hodně křičet. Domlouval mu i předseda SVJ, ovšem opět bez výsledku. Soused je hodný starý pán, který byt zřejmě nikdy nevyklidí.
Máme strach, že se z bytu může stát semeniště nemocí, nebo může vzplanout požár atd. Samozřejmě nás netěší ani mokrý strop. Nechceme na něj být zlí. Když byly děti mladší, vyřezával jim z překližky hračky. Je to slušný člověk, vždy zdraví a každý rok k nám zajde na Vánoce na štědrovečerní večeři. Není to morous ani podivín, o to je to pro nás horší. Je nějaké řešení?
Na dotaz čtenářky odpověděli dva odborníci, kteří se touto problematikou zabývají:
Kristýna Řezáčová, manažerka společnosti RE/MAX Anděl
Podobný problém se sousedem je častou záležitosti, která se bohužel velmi těžko řeší. Na jedné straně je zde člověk, s nímž máte dobré vztahy, které chcete zachovat, na druhé skutečnost, že vám, byť asi neúmyslně, škodí. Prioritně bych se určitě zaměřila na balkon, spíš než na hromadění předmětů v obytné místnosti.
Jsem vězněm ve vlastním bytěSousedé vypalují jednu za druhou.  Bydlíme v panelákovém domě s několika vchody. S hlučností a občasným štěkáním psů musíme počítat. Co mi poslední dobou ale opravdu hodně vadí, je kouření sousedů, píše Tereza v příspěvku do seriálu Sousedské války. |
Dle § 1160 NOZ je balkon společnou částí pláště domu, přenechanou do výlučného užívání vlastníka jednotky, se kterou souvisí. Není ve vlastnictví majitele bytu, což je důležité. Zároveň je balkon jako takový jednou z takzvaných nechráněných únikových cest, které musí v případě požárního ohrožení objektu umožnit evakuaci osob a hlavně přístup zásahových jednotek. Prostor balkonu tedy musí být volně průchozí k balkonovým dveřím i oknům.
Doporučila bych domluvit si schůzku se sousedem. Přizvat současně předsedu SVJ a společně sousedovi v klidu vysvětlit, že kvůli jeho nahromaděným věcem na balkoně a neodtékající vodě vám vlhne strop. Krom toho ale také porušuje požadavky a předpisy týkající se požární ochrany a únikových cest. Můžete mu zkusit navrhnout, že mu balkon pomůžete vyklidit a rovnou si domluvte pevný termín. Věřím, že pokud to soused bude mít takto podané, bude k vyklizení vstřícnější.
To je lidská a nejjednodušší cesta. Pokud však nikam nepovede, domluvte se s předsedou, který může pozvat kontrolu požární bezpečnosti, ti pak shledají prostor balkonu jako únikovou cestu nevyhovující normě a zašlou oficiální vyjádření s termínem 30 dnů na vyklizení, při jehož nedodržení je již uložena pokuta.
Jan Bauer, Klusák Advokátní Kancelář - Law Firm
Tazatel si musí předně ujasnit, zda je ochoten domáhat se svých práv a tedy dostat se sousedem do konfliktu, nebo bude jeho konání jako občan trpět a tolerovat. Nicméně poškozování společných částí bytového domu by neměl pod nově nabytou zákonnou odpovědností tolerovat výbor společenství.
Ten má naopak bezodkladnou povinnost konat. Obávám se, že k nějakému typu střetu mezi „sousedem sběratelem“ a ostatními sousedy, případně statutárním orgánem společenství, dříve či později nevyhnutelně dojde.
Pošlete příběh Svůj boj se sousedy nám pošlete na adresu: bydleni@idnes.cz pod názvem Sousedské války. Zajímavé texty zveřejníme a přineseme i jejich řešení. |
V první řadě je třeba domáhat se toho, aby soused svůj byt zabezpečil tak, aby nadále nedocházelo k zatékání vody do bytu tazatele. Dále má tazatel nárok domáhat se po sousedovi náhrady související škody (např. náklady na vymalování bytu apod.). U obou nároků doporučuji nejprve doručit sousedovi písemnou výzvu. A to jak výzvu k zabezpečení bytu, tak k náhradě škody. Pokud výzva zůstane bez odezvy, nezbude tazateli, než se svých nároků domáhat soudní cestou.
V daném případě také dle mého názoru soused porušuje povinnost stanovenou v §1175 odst. 1, tedy povinnost užívat svůj byt tak, aby nedocházelo k poškozování společných částí domu. Dle § 1160 odst. 1 a také dle § 5 odst. 1 písm. f) nařízení vlády č. 366/2013 Sb. je totiž společnou částí domu i balkon, i když je ve výlučném užívání vlastníka jednotky. A pokud soused užívá byt tak, že dochází k podmáčení balkonu, tedy jeho poškození, porušuje tím povinnost nepoškozovat společné části domu. A tady už začíná pro změnu povinnost výboru společenství coby statutárního orgánu. Pokud by výbor nečinil, pak společenství způsobuje škodu tím, že nekoná a nebrání poškozování majetku společenství.
A za tyto, a samozřejmě i jiné škody způsobené nedostatečnou činností řádného hospodáře, jsou členové výboru nově plně odpovědní svým osobním majetkem ostatním členům společenství (vlastníkům) a to až 10 let zpětně v rámci objektivní lhůty. Pokud má společenství dobře napsané stanovy, může se po vlastníkovi domáhat finanční sankce za porušení výše uvedené povinnosti. Současně doporučuji, aby společenství vlastníků (resp. jeho statutární orgán = výbor) vyzvalo majitele zmíněného bytu k tomu, aby byt užíval tak, aby nedocházelo k poškozování společných částí domu. Pokud pak vlastník nezjedná nápravu, může se dodržování této povinnosti domáhat soudně. V případě, že by i přes povinnost uloženou vykonatelným rozhodnutím soudu vlastník nadále poškozoval společné části domu, může společenství, ale v této fázi také sám tazatel - jako tzv. “dotčený vlastník jednotky” dle občanského zákoníku - navrhnout soudu, aby nařídil prodej jednotky tohoto vlastníka.
