Dům v průběhu let vlastními nápady a někdy i vlastníma rukama postupně přizpůsoboval potřebám rodiny tak, aby v něm každý našel svůj klidný kout. A že v domě bydlí mnoho uměleckých duší, se zkrátka nedá přehlédnout.
Ačkoliv je vystudovaným sklářem, ihned po revoluci využil příležitosti stát se profesionálním hudebníkem, jímž je dodnes. Uměleckou duši v sobě však nezapře nejen sám muzikant Miroslav Wanek, ale ani jeho rodina. A na jejich domově je to znát.
„Nastěhoval jsem se sem v roce 2004, v té době jsem tu ale byl sám. V roce 2005 jsme však slavili dvacáté výročí kapely a ve sboru, který nás doprovázel, jsem potkal svou budoucí ženu a založili jsme rodinu,“ vypráví hudebník. „Posléze se narodily tři děti, a tak jsme se tu opravdu zahnízdili v pravém slova smyslu,“ vysvětluje Wanek. Dům, původně určený pro jednoho člověka, tak musel projít celou řadou změn.
Pomohl si modelem
Během vytváření svého domova se musel Miroslav popasovat s handicapem v podobě špatné prostorové představivosti. „Neumím kreslit a nedovedu si věci představit třeba ani na obrázku. A kdybych si chtěl představit, jak by stůl z kuchyně vypadal třeba v obýváku, no tak ho tam musím pracně přesunout,“ vysvětluje. Poradil si však velmi originálně.
 |
„Dělám si tedy modely, většinou v poměru 1 : 26, a to do takové míry, že vytvářím například i ten nábytek, včetně detailů, jako je barevnost. Když jsem se sem nastěhoval, tak jsem si udělal model celého domu s pohyblivými stěnami a různě jsem tu spekuloval, jak by to tu nakonec mohlo vypadat,“ popisuje Wanek svou originální cestu navrhování domova.
Změny byly potřeba
„Všechno jsem to ale dělal původně jen pro svou potřebu. Nastěhoval jsem se sem sám, netušil jsem, že tu za pár let bude manželka a tři děti. Dnes bych to udělal všechno jinak,“ vysvětluje muzikant. Dům se tak v průběhu let několikrát musel přizpůsobit potřebám celé rodiny.
„Jak děti rostly, tak se ukázalo, že potřebují svůj pokojíček, tak jsme ho vytvořili z mojí pracovny. Za pár let už ale každé dítě potřebovalo svůj pokojíček,“ směje se Wanek. Nakonec se však v domě našlo zázemí pro každého člena rodiny.
Pracovnu postavil sám
Prostor se našel i pro hlavní pracovnu a nahrávací studio Miroslava Waneka. Rozhodl se je vlastníma rukama postavit mimo dům, a to zvednutím půdičky nad původní garáží.
Daleko od každodenního ruchu domácnosti našel tolik potřebný klid pro práci. „Můžu se tam zavřít a nikdo mě tam neruší. Nevýhodu to má ovšem v tom, že se člověk docela naběhá, když něco zapomene doma,“ usmívá se autor hudby k pohádce Fimfárum nebo večerníčku Krysáci.
Slavný herec se usadil ve vysídlené vesnici na Šumavě. Podařilo se ji obnovit |
Jeho studio je přitom vybavené vším, co by mohl každý správný kreativec během tvůrčího procesu potřebovat, a to včetně toalety, konvice na vaření kávy nebo vyvýšeného patra na případná přespání hudebníků. Ze studia se tak stala dokonalá „trucovna“.
Rodina žije uměním
Ani jedno z celkem čtyř dětí Miroslava Waneka nezapře umělecké nadání. „Mému nejstaršímu synovi je devětatřicet a má možná víc koncertů než já. Zároveň pracuje jako editor videí pro Knihovnu Václava Havla a vytváří videoklipy pro různé kapely, takže ten rozhodně v branži je. A ostatní děti hrají na různé nástroje, píšou básně nebo malují. Občas je ten nejstarší syn bere na své koncerty a zpívají nebo hrají společně,“ vypráví pyšný otec.
Zakládá si na originálech
Domov Miroslava Waneka zdobí celá řada uměleckých děl. Autorem většiny z nich je výtvarník Martin Velíšek, který je zároveň i nehrajícím, ale důležitým členem kapely Už jsme doma. Na svědomí má obaly desek, plakáty nebo třeba trika kapely. Kromě jeho děl jsou na stěnách k vidění i mnohé obrazy a skulptury dalších umělců.
Kopie a napodobeniny byste tu přitom hledali marně. Wanek si totiž přál, aby jeho děti vyrůstaly mezi originály. Ve sbírce má například i obrazy od umělců ze světoznámých kapel. „Tohle je obrovská vzácnost, vytvořil ho zpěvák ze skupiny The Residents,“ ukazoval na jeden ze svých obrazů.
Na první pohled je zkrátka jasné, že domov Miroslava Waneka není jen místem k bydlení, ale i prostorem, kde má umění svou nezastupitelnou úlohu.
Článek vznikl pro časopis Rytmus života.
