Život v Praze Johaně nevadil. Po rozvodu bydlela v prostorném bytě v Podolí s fenkou maďarského ohaře. Jedinou vadou byla absence terasy nebo balkonu. Začala proto hledat chalupu, kam by s Lucy jezdila o víkendech. Chtěla klidné místo v přírodě, ale ideální letní sídlo nenašla.
Zalíbila se jí však myšlenka trvalého bydlení mimo Prahu. V práci dala výpověď a svůj nově zrekonstruovaný pražský byt prodala. Hlavní město ale úplně nezatratila, dala si stranou rezervu, která by jí tak akorát stačila na koupi garsonky.
V domě jsou pouze dvě ložnice a obývací kuchyně
Místo chalupy pátrala po vhodném rodinném domě blízko přírody. Při tom narazila na krásnou parcelu nedaleko Benešova. Pozemek s nádherným výhledem vlastnil buddhistický mnich. Původně zde chtěl chovat ovce, ale sešlo z toho. Rozhodl se odejít z Česka a žít na Srí Lance. Stavební parcelu prodal za 750 tisíc korun a odletěl.
Johana tedy měla dva tisíce metrů čtverečních, na kterých chtěla postavit malý domeček. Za místním starostou šla s jasnou představou. Chtěla malou dřevostavbu s pultovou střechou, kterou by zatravnila. Vše ale dopadlo jinak.
Nad kuchyňskou linkou měly být ještě horní skříňky. Tomu se přizpůsobila i velikost okna
Venkovská obytná zóna s dřevostavbou nepočítá
Protože parcela ležela ve venkovské obytné zóně, musela se i stavba řídit jasně danými pravidly. Dům musel být pro trvalé bydlení a jeho zastavěná plocha nesměla být menší než 80 metrů čtverečních.
Nemohl vypadat jako chata a zakázaná byla i dřevěná fasáda. Omítka byla základ. Střecha nesměla být rovná ani zatravněná. Naopak měla být sedlová se sklonem 45 stupňů. Podmínkou byla malá okna.
Dům ale mohl být značně prostorný. Maximální zastavitelná plocha byla 30 procent z velikosti pozemku. Při rozměru 2 090 metrů čtverečních si Johana mohla postavit obydlí o velikosti 600 metrů čtverečních. To by nikomu nevadilo.
Původní vzhled pozemku před zahájením stavby rodinného domu
Podmínky byly tedy značně limitující. K architektovi šla Johana s tímto plánem: malý přízemní domek o dvou místnostech s obývacím pokojem a kuchyní. Nesměl chybět krb a terasa. Půdorys měl být 8 × 11 metrů s orientací na jihovýchod. Ze svých požadavků nehodlala slevit. Architekt byl ale jiného názoru, proto se po třech sezeních v dobrém rozloučili.
Naštěstí měla Johana v záloze kamarádku stavařku, která stála i za kvalitní rekonstrukcí jejího původně zdevastovaného pražského bytu. Rodinný dům byl pro ni ale premiérou. Nakonec souhlasila, že se pokusí o jednoduchou stavbu za milion a půl, a to dodržela.
Stavba rodinného domu a terasy ze smrkových prken
Domek byl tedy zajištěný a začalo tradiční úřednické kolečko. Johana měla ale štěstí. Úředníci v Benešově jí vyšli vstříc a na nikoho si nemohla stěžovat. Za 300 tisíc korun zajistila šedesátimetrový vrt studny a přívod elektřiny. Vyběhávala veškerá nutná stavební povolení a vyjádření souhlasu souseda i majitele lesa.
stavba domu krok za krokembřezen 2008: objevení parcely Kolik co stálo: * parcela 2 090 m2: 750 tisíc korun |
Veškeré problémy, na které během stavby narazila, řešila se svou kamarádkou stavařkou. Ta fungovala jako architektka i stavební dozor v jednom.
Neocenitelným pomocníkem byl i internet. Při hledání informací o dřevěných vaznících a stavbě krbu. Připojení k internetu bylo také první, co si Johana v domě zařídila. Uvažuje totiž o práci z domova.
V koupelně je položená orientální dlažba
Interiér si vybavila stejně jako ve svém bytě v Podolí. Miluje minimalismus a má ráda vzdušné a prakticky prázdné prostory. Vše je zařízeno velmi úsporně, jen tím nejdůležitějším. Pokoje jsou bílé, bílý je i nábytek. V oknech jsou skleněné krystaly.
Při zařizování interiéru se řídila radami odborníka na Feng Shui. Ten jí například doporučil umístit krb do středu místnosti naproti vchodovým dveřím. A to také dodržela. Za čas se ložnice dočká potřebných závěsů a orientálních lampiček. V chodbě je připravené místo na malou dřevěnou infrasaunu.
Rodinný domek je vytápěný krbovými kamny
V kuchyňském koutě nad linkou je zajímavé podlouhlé okno. Původně totiž majitelka chtěla mít i horní skříňky. Ale pak je již nenamontovala a stěna zůstala prázdná.
Vzdala se také velkých skleněných ploch. Odradili ji přátelé, kteří varovali před velkým únikem tepla. Celý dům se vytápí pomocí krbové vložky. Podlaha je dřevěná plovoucí.
Domek splňuje veškerá nařízení venkovské obytné zóny
V domě chybí televize. Johanu mnohem víc baví sledování okolní krajiny. Nádherný výhled jí zpestřuje padesátihlavé stádo daňků. A také kamarádi, kteří za ní jezdí na oblíbené grilování.
Čas také zabere poměrně rozlehlá zahrada. Johana ale nehodlá pěstovat žádnou zeleninu ani ovocné stromy. Možná se časem dostane na bylinky. Zatím ale vyhrávají modré zvonky, růže a frézie. Ze stromů borovice a líska. Jednou by chtěla přírodní koupací jezírko. Modrý bazén odmítá.
Pohled na terasu se slunečníkem. Jehličnan v květináči je dárek od kolegů z práce
Na opravu ještě čeká původní plot a také zatím provizorní terasa o rozloze 3 × 11 metrů. Na lepší jí už nezbylo. Proto je z postavená z nejlevnějších smrkových neošetřených prken.
Majitelka je chce v budoucnu nahradit tvrdým a odolným exotickým dřevem jatobou. Současný zahradní nábytek je z akátu a přežil venku i zimu. Terasa nemá záměrně zábradlí, které by bránilo překrásnému výhledu do krajiny.
Fenka maďarského ohaře Lucy má u domu perfektní výběh
