Dřevo se vrací
Mnoho lidí odmítá masivní reklamu na laminátové podlahy a dává přednost pravému dřevu. Cena dřevěných plovoucích podlah se většinou pohybuje podle tloušťky materiálu a šířky jednotlivých vlysů od 1600 korun výš. S koupí dřevěné podlahy je však člověk odsouzen k pravidelné péči. Každé dva měsíce se doporučuje smýt z povrchu ochranný vosk a podlahu znovu převoskovat. Do této vrstvy se totiž zachytávají nečistoty, které by jinak skončily zašlapané do dřeva. »Kdo si koupí dřevěnou podlahu, musí se smířit s tím, že se v ní po letech nějaké ty škrábance objeví. Má však výhodu, že ji lze za jejího života několikrát jemně přebrousit, takže je zase jako nová,« popisuje Pavel Kolář z firmy Banimpex. Běžné dřevěné plovoucí podlahy mají tloušťku okolo 15 milimetrů. Kdo kvůli výšce hrubých podlah potřebuje tenčí, může si zvolit typ Linea (900 Kč/m 2), který je vysoký jen 8 milimetrů. Vyhne se tak »schodu« mezi místnostmi.
Parkety i pro vnuky
Dřevěné plovoucí podlahy jsou pěkné a praktické, někdo však míní, že poctivé masivní dřevo se ničím nenahradí. V podstatě za stejné peníze si lze nechat položit klasické parkety z dubu, buku, jasanu nebo javoru. Cena se liší podle druhu dřeva a jakosti. »Pokud se spokojíte s takzvanou trojkou, která má v sobě občas suk nebo nějakou vadu dřeva, lze dosáhnout ceny i s položením kolem 1200 korun za metr čtvereční,« vypočítává Jaroslav Kocour z firmy Lukor. Záleží jen na vkusu. Vedle klasických parket, které se většinou kladou do nejběžnějšího »stromečku« nebo »po anglicku« podél, se nabízejí podlahy ze země za Velkou louží značky Sheoga. Jsou to v podstatě masivní, téměř nezničitelné palubky o tloušťce 19 milimetrů.
Laminát je odolný proti otěru
Hitem posledních let jsou plovoucí laminátové podlahy. První věc, na kterou by se měl každý ptát a která souvisí s odolností proti opotřebení, je typ laminátu. Levnější výrobky totiž bývají z takzvaného nízkotlakého laminátu (DLP), kvalitnější podlahy se vyrábějí z vysokotlakého laminátu (HLP). S použitým materiálem souvisí i délka záruky. Pokud například ručí výrobce deset let, lze předpokládat, že nějaký ten pátek podlaha člověku vydrží. »Je ale nutné brát s rezervou výroky výrobců, že laminátová podlaha vydrží absolutně všechno,« varuje Jaroslav Kocour z firmy Lukor. »Každá podlaha se poškrábe, když vám například v podrážce zůstane kámen. A může jít o laminátovou nebo dřevěnou podlahu,« doplňuje. Při výběru jsou pro většinu lidí podstatné náklady na koupi a položení. Ceny se liší podle odolnosti. Za 500 korun za metr čtvereční lze koupit například solidní lamiátovou podlahu Profloor v její střední kvalitě, která dostačuje pro potřebu bydlení (dříve se odolnost značila počtem takzvaných otáček, v současné době je třeba podívat se na počet panáčků v označení - od jednoho do tří a čím více, tím lépe). Záruka na oděr je pak desetiletá. Delší záruku nabízí například laminátová podlaha Pergo, u některých typů až dvacet let, cena se však pohybuje od 1200 do 1500 korun bez daně. Rozumný cenový kompromis představuje například podlaha od české firmy Magnum parket, jejíž laminátové podlahy se prodávají za ceny kolem 700 korun za metr čtvereční.
Stále oblíbený korek
O povrchově neupravený korek podle obchodníků už téměř není zájem. Nalakovat položenou podlahu dodatečně sice není problém, běžné laky však většinou nevydrží tolik jako povrchy nanesené přímo v továrně. Kdo si dá neupravený korek do předsíně, tam, kde si »intenzívně« hrají děti, nebo tam, kde se pes vyžívá v pokusech vyhrabat si v předsíni noru, může za rok či dva s pokládáním začít znovu. Cena povrchově ošetřeného korku se pohybuje mezi pěti a osmi sty korunami za metr čtvereční.
Linoleum není PVC
Na hodně namáhané plochy v domě, jako je například předsíň, se často pokládá dlažba. Kdo nemá rád chladno od nohou, dá přednost PVC nebo linoleu. Tyto dva materály mnoha lidem splývají dohromady. Podobně jako dal výrobek Lux jméno vysavači či Karma průtokovému ohřívači vody, linoleum se vžilo jako název pro podlahovou krytinu, která už je ale několik desítek let měkčeným PVC. Je to proto, že do druhé světové války bylo v domácnostech běžné a umělé hmoty se tolik nepoužívaly. V poslední době se však »znovuobjevují« přednosti pravého linolea, jehož základním stavebním kamenem je korková moučka. Vyrábí ho jen několik firem na světě (nejznámější je Forbo a DLW) a v obchodě je třeba ho hledat pod obchodním názvem Marmoleum. Na rozdíl od většiny krytin z PVC je probarvené v celé své tloušťce (3-4 mm). To znamená, že se může ochodit, ošoupat, ale struktura vzoru zůstává. »Při slušném zacházení je to v bytě podlaha skutečně na celý život,« uvádí Jaroslav Kocour, »dokonce i ve starých bytech, kde probíhá rekonstrukce, ještě dodnes objevujeme staré linoleové podlahy a navíc ve velmi dobrém stavu,« připomíná. Výhodou linolea je to, že výrobci dodávají ke každé barvě a vzoru i bužírky ve stejné barvě, takže spoje téměř nejsou vidět, vzorník barev je navíc velmi široký. Nevýhodou je naopak trochu vyšší cena, za metr čtvereční se zaplatí jen za materiál kolem šesti až osmi set korun podle druhu a tloušťky, s položením se ve většině případů cena vyšplhá minimálně k tisícikoruně.
Levné PVC málo vydrží
Pokud rozpočet nedovoluje takový výdaj, je možné sáhnout po krytině z PVC. Nejlevnější typy od českého výrobce Fatra Napajedla je možné koupit běžně v obchodě už za 150 korun za metr čtvereční, podle kvality povrchu se za pokládku zaplatí zhruba 100 až 200 korun za metr. Tyto druhy PVC se většinou dodávají v tloušťce 1,5 milimetru. Odborníci však upozorňují, že nejlevnější typy nemají velkou životnost. »Často se trhá hlavně v místech svárů. Pokud chce někdo, aby mu vydrželo déle, musí velmi dbát na údržbu a šetrné zacházení,« připomíná Miroslav Janků z firmy Linfo. Zahraniční výrobci se soustřeďují spíše na PVC větších tlouštěk (až 3,5 mm). Jejich cena se pohybuje kolem pěti set korun za metr čtvereční. Velmi žádané jsou typy, které napodobují struktury dřeva, parket či dlažby, na první pohled skutečně není poznat rozdíl od originálu. Tyto krytiny se pak nesvařují za tepla bužírkou, ale za studena tak, aby vzor plynule navazoval. Okraje se přiloží těsně k sobě, chemicky se naleptají, materiál se tak vlastně svaří a spoj téměř není vidět. Lahůdkou pro znalce je například PVC Sarlino, které se používá na schody. Protiskluzové drážky jsou přímo součástí základního pásu materiálu, takže nehrozí odlepení nejvíce zatěžovaných hran. Obložení jednoho schodu vyjde asi na osm set korun i s prací. Kdo počítá s velmi velkým zatížením, může zvolit PVC Amtico, které nabízí například i imitace starých dlažeb a je prakticky nezničitelné. Kvalitě však odpovídá i cena 1600 korun za metr čtvereční.
Že je korek velmi příjemný na chůzi, si uvědomují i výrobci. Prodávají proto i korkové plovoucí podlahy, například podlaha Wicanders je na vrstvě korku potažena ještě dřevěnou dýhou. »Vydrží i hrubší zacházení a je velmi příjemná na dotyk,« uvádí Pavel Kolář z firmy Banimpex. Tomu odpovídá i cena.- 1500 1800 korun za metr čtvereční.
Kompromis mezi dřevěnou a laminátovou podlahou tvoří podlaha Fun Floor. Ta má na vrstvě laminátu nalepenou dřevěnou dýhu, kterou lze po čase odbrousit stejně jako u normální dřevěné plovoucí podlahy. Stojí asi sedm set korun za metr čtvereční.
Vlastnosti jednotlivých druhů podlah
DŘEVĚNÉ PODLAHY
* + možné několikrát přebrousit
* - menší odolnost proti poškrábání, nutná pravidelná údržba, citlivá na změny teplot a vlhkosti
KOREK
* + teplý, protihlukové vlatnosti
* - menší odolnost proti poškození povrchu
LAMINÁTOVÉ PODLAHY
* + odolnost proti otěru, dlouhé záruky od výrobců
* - nejsou odolné vůči vodě
MARMOLEUM
* + probarvené, vysoká životnost
* - vyšší cena
LEVNÉ PVC
* + snadná údržba
* - malý výběr barev svařova cích šňůr, malá odolnost proti mechanickému poškození
CELOPLOŠNÉ KOBERCE
* + zvuková a tepelná izolace
* - usazuje se prach, menší odolnost proti poškození, obtížné čištění
DLAŽBA
* + vysoká životnost a odolnost
* - tvrdá, studená
 Drhnutí klasických voskovaných parket se už téměř nevidí. |
