Je smutnou skutečností, že existuje kolem osmi až deseti procent zkušených bytařů, kteří si cestu vždycky najdou, třeba i přes byt souseda, jenž si na rozdíl od vás bezpečnostní dveře nepořídil.
„Ani ty vás totiž nestačí ochránit, varuje Pavel Kocábek z odboru prevence kriminality, „kdo bydlí v přízemí nebo v posledním patře, musí myslet i na přístup oknem nebo balkonem, což zpravidla znamená instalaci mříží. Ti, kteří mají doma nějaké cennosti nebo drahé vybavení, měli by pamatovat i na elektronické zabezpečení.
Je třeba mít také potřebné doklady. Například fotodokumentaci ke šperkům a starožitnostem, doklady o koupi včetně výrobních čísel u elektroniky apod. Někdy zloděj odnese i to, vyplatí se proto mít fotokopie. Důležitý bývá také trezor na doklady a věci, k nimž má člověk osobní vztah, třeba k prstýnku po babičce, byť stojí pár stokorun.
Zaplacená smlouva nestačí
Pavel Kocábek radí přečíst si pečlivě také pojišťovací smlouvu. Není důležité, které dveře máte v okamžiku jejího podpisu, ale jaké se postaví zloději do cesty v okamžiku definovaném jako „pojistná událost . Nestačí podepsat smlouvu a zaplatit, je třeba také dodržet to, co jste podepsali.
Důležité je také vědět to, komu otevíráte. Například v Brně zavedli bezplatnou telefonní linku, kde volajícímu potvrdí, zda dotyčný, jenž chce vstoupit do jeho bytu, je opravdu plynař, sociální pracovnice nebo elektrikář. V databázi lze ověřit údaje podle čísla legitimace.
Pro nedůvěřivého majitele bytu je proto také důležité panoramatické kukátko. Stojí kolem dvou set korun a jeho montáž zvládne každý sám. Kvalitní kukátka - jinak také označované jako průzory - mají zorný úhel až 200 stupňů a umožňují opatrnému nájemníkovi vidět i člověka skrčeného pod úroveň kukátka.
Pokud už uděláte tu chybu a vpustíte do bytu někoho, z koho se vyklube nepříjemný poberta, můžete - při určité chladnokrevnosti - ještě mnohé zachránit. „Stačí souhlasit, že zloději vydáte schované peníze v šuplíku nebo v kabelce a pak s bankovkami vyndat plynový sprej nebo elektrický paralyzér, radí Tomáš Koníček z odboru prevence kriminality
Jenom prstíček...
Kdyby měl Smolíček pacholíček na dveřích některou z takzvaných přídavných zabezpečovacích pomůcek, mohl by se bez obav podívat na prsty i proradným jezinkám. Někdy je totiž člověk nucen dveře otevřít, například při přebírání pošty apod.
Vhodným doplňkem dveří proto bývá takzvaný vymezovač štěrbiny pootevřených dveří. Pod tímto technickým označením se skrývá buď krabicový zámek s řetízkem, nebo výsuvný zámek s kovovým „vymezovačem , který vypadá jako přezka u pásku, jež můžete povolit nebo utáhnout. Tyto zámky stojí kolem 400 až 800 korun.
Další možností je „dveřní zastavovač neboli klín, který se lepí na dveře. Když bude návštěvník neodbytný, stačí nohou posunout klín mezi podlahu a dveře. Ty se tak dostatečně zablokují. Čím větší je nápor zvnějšku, tím je blokace větší. Dveřní „klín stojí přibližně 150 korun.
„Ani ty vás totiž nestačí ochránit, varuje Pavel Kocábek z odboru prevence kriminality, „kdo bydlí v přízemí nebo v posledním patře, musí myslet i na přístup oknem nebo balkonem, což zpravidla znamená instalaci mříží. Ti, kteří mají doma nějaké cennosti nebo drahé vybavení, měli by pamatovat i na elektronické zabezpečení.
Je třeba mít také potřebné doklady. Například fotodokumentaci ke šperkům a starožitnostem, doklady o koupi včetně výrobních čísel u elektroniky apod. Někdy zloděj odnese i to, vyplatí se proto mít fotokopie. Důležitý bývá také trezor na doklady a věci, k nimž má člověk osobní vztah, třeba k prstýnku po babičce, byť stojí pár stokorun.
Zaplacená smlouva nestačí
Pavel Kocábek radí přečíst si pečlivě také pojišťovací smlouvu. Není důležité, které dveře máte v okamžiku jejího podpisu, ale jaké se postaví zloději do cesty v okamžiku definovaném jako „pojistná událost . Nestačí podepsat smlouvu a zaplatit, je třeba také dodržet to, co jste podepsali.
Důležité je také vědět to, komu otevíráte. Například v Brně zavedli bezplatnou telefonní linku, kde volajícímu potvrdí, zda dotyčný, jenž chce vstoupit do jeho bytu, je opravdu plynař, sociální pracovnice nebo elektrikář. V databázi lze ověřit údaje podle čísla legitimace.
Pro nedůvěřivého majitele bytu je proto také důležité panoramatické kukátko. Stojí kolem dvou set korun a jeho montáž zvládne každý sám. Kvalitní kukátka - jinak také označované jako průzory - mají zorný úhel až 200 stupňů a umožňují opatrnému nájemníkovi vidět i člověka skrčeného pod úroveň kukátka.
Pokud už uděláte tu chybu a vpustíte do bytu někoho, z koho se vyklube nepříjemný poberta, můžete - při určité chladnokrevnosti - ještě mnohé zachránit. „Stačí souhlasit, že zloději vydáte schované peníze v šuplíku nebo v kabelce a pak s bankovkami vyndat plynový sprej nebo elektrický paralyzér, radí Tomáš Koníček z odboru prevence kriminality
Jenom prstíček...
Kdyby měl Smolíček pacholíček na dveřích některou z takzvaných přídavných zabezpečovacích pomůcek, mohl by se bez obav podívat na prsty i proradným jezinkám. Někdy je totiž člověk nucen dveře otevřít, například při přebírání pošty apod.
Vhodným doplňkem dveří proto bývá takzvaný vymezovač štěrbiny pootevřených dveří. Pod tímto technickým označením se skrývá buď krabicový zámek s řetízkem, nebo výsuvný zámek s kovovým „vymezovačem , který vypadá jako přezka u pásku, jež můžete povolit nebo utáhnout. Tyto zámky stojí kolem 400 až 800 korun.
Další možností je „dveřní zastavovač neboli klín, který se lepí na dveře. Když bude návštěvník neodbytný, stačí nohou posunout klín mezi podlahu a dveře. Ty se tak dostatečně zablokují. Čím větší je nápor zvnějšku, tím je blokace větší. Dveřní „klín stojí přibližně 150 korun.
 Chraňte své děti - učte je už odmalička neotvírat „zlým jezinkám“ a pečlivě ukládat klíče od bytu a domu. Šňůrka na krku není řešení! |
