Vlhkost, tedy vlastně voda, může proniknout do stavby třemi způsoby: špatnou nebo porušenou hydroizolací základové desky či střechy, může zůstat v konstrukci po zdění a betonování, navíc může dojít k nečekaným událostem, například povodni, havárii vodovodu či kanalizace.
Spodem je to horší
Zjistit, odkud se voda spodem do domu dostává, je obtížné a náklady na opravu hydroizolace jsou zhruba o 50 procent vyšší, než když zatéká střechou, ale může to být i mnohem více, záleží na použitých materiálech. Stane-li se to v novostavbě v záruční době, opravu zajistí stavební firma.
Architekt Patrik Tichý doporučuje: "Se stavbou domu by se mělo končit v létě, aby konstrukce stihla vyschnout. Během prvních mrazů se také projeví případné poruchy, které je možné na hrubé stavbě ještě opravit."
Shora se voda může dostávat střechou, terasou, zejména zelenou, nebo balkonem, někdy i špatným osazením a výplní oken či dveří. U skládané střešní krytiny je oprava jednodušší než u té kompaktní. Poučení z toho vyplývá jediné: hydroizolaci musí stavební firma skutečně dobře prozkoušet.
Všeho moc škodí
|
5 rad - Jak si poradit s vlhkostí 1. Co je vlhké, nekupujte Při koupi staršího domu si dobře prohlédněte stěny, nejsou-li vlhké, či dokonce pokryté plísní. Je-li dům vlhký odspodu, raději ho nekupujte, ani odborník neví, kde všude může být problém, a výsledek nikdy není zaručen. U nových staveb osobně dohlédněte na zátěžovou zkoušku hydroizolace. 2. Pozor, na čem stavíte Aby se do domu nedostávala spodní voda, je nutné si předem zjistit úroveň její hladiny a také složení zeminy. Pokud je půda hůře propustná, může voda stékat do objektu. 3. Reklamujte poruchy Délka záruční doby na hydroizolaci se odvíjí od použitého materiálu. Za ten ručí výrobce, provedení je pak věcí stavební firmy. 4. Pořiďte si speciální omítky Máte-li podezření na pronikání vlhkosti nebo jste se právě zbavili vlhkosti stěn, pořiďte si sanační omítky, které jsou prodyšné a umožňují zdi "dýchat". Stěny interiéru můžete vymalovat i speciálními nátěry proti vzniku plísní. 5. Opravy hydroizolace přenechte odborníkům Zjistěte příčinu pronikání vlhkosti, a pokud jde o nehodu, odstraňte nábytek a stěny nechte řádně vyvětrat. Má-li vlhkost závažnější původ, poraďte se s odborníkem, který doporučí řešení vhodné pro daný typ stavby. |
Vlhkost v domě může znehodnotit stavbu a způsobit obyvatelům zdravotní problémy. Ta se ve stěnách drží i proto, že okna dnes mnohem lépe těsní a místnosti tolik "nedýchají". Také vnitřní zateplení způsobuje velký rozdíl teplot mezi vnitřním a venkovním prostředím.
Vlhko se pak drží uvnitř, nemůže se dostat ven a sráží se na hydroizolaci. Proto je větrání, ať již klimatizací či otevřeným oknem, pro každý dům důležité. Vnitřní omítka se na vlhkém a nevětraném místě začne časem olupovat a pokryje ji plíseň.
"Chlupaté" stěny jsou typické pro starší domy, které neměly dostatečnou izolaci a základy dost hluboko. "Základy se dříve pokládaly v hloubce 40 až 45 centimetrů, dnes 80 až 90 centimetrů. A navíc nebyly betonované. Beton vodu od domu přece jen izoluje," říká architekt Patrik Tichý.
Když větrání nestačí
Prvním krokem by mělo být odstranění příčiny pronikání vlhkosti - tedy oprava izolace nebo přestavba chybného technického řešení stavby. "Do zdiva se vyvrtají otvory na odvětrávání a aplikují se absorpční sondy, které vlhkost nasají a pak se jen vymění," říká architekt Tichý.
"Velmi speciální sanační prací je podřezávání nosného zdiva či elektroosmóza neboli vysoušení zdiva zavedením kladných a záporných elektrod," doplňuje architekt Vladimír Pacek. Následují další úpravy: vysušování zdí, výměny podlahových krytin nebo poškozených konstrukcí, omítání a malování. Jako prevenci opakovaného návratu vlhkosti je možné nanést fasádu nebo podlahy.
Trvalé následky vlhnutí
"I drobná narušení stavby se na ní podepisují, protože umožňují rozvoj plísní a hub, a tedy i statických poruch," vysvětluje architekt Pacek. Razantní průsaky ze záplav, přívalových dešťů nebo havárií vody či kanalizace jsou sice na první pohled horší, ale odstraňují se snáze a nemusí mít trvalé následky.
Podle Marka Vícha, tiskového mluvčího pojišťovny Kooperativa, nepatří působení vlhkosti samo o sobě mezi pojistná nebezpečí, proti nimž lze nemovitost pojistit, na rozdíl od nenadálých živelních škod.
Vlhkostí jsou nejvíce ohrožené tepelné izolace, což nezasahuje do statiky. Ale u dřevěných konstrukcí, zvláště těch, které nejsou speciálně ošetřené proti vlhkosti, lze vliv na statiku předpokládat. "Stejně jako u železobetonových konstrukcí, u nichž dojde k obnažení a korozi ocelové výztuže v betonu. V extrémních případech může být staticky narušeno zdivo při podemletí základových konstrukcí," varuje Vladimír Pacek.
Plísně a houby ohrožují zdraví
Pokud do domu či bytu zatéká a stěny jsou dlouhodobě vlhké, často je pokryje plíseň. Ale příčinou vzniku plísní a hub nebývá jen vlhkost. Jejich líhní může být i místnost se špatně udržovanou klimatizací, protože se jim nejlépe daří v teplotě 18 až 32 °C a v prostředí s relativní vlhkostí okolo 60 procent. V domácnostech je přitom vlhkost vzduchu kolem 40 procent.
Nejúčinnější jsou speciální nátěry
Vznik plísní je ovlivněn i druhem poškozeného materiálu, stupněm provětrávání zavlhlého prostoru, teplotou prostředí a tím, jde-li o místo vytápěné. Nejčastěji se plísně objevují na vlhkých plochách za nábytkem a v rozích místností.
"Na likvidaci existuje řada běžně dostupných sanačních nátěrů, ale ty jsou většinou použitelné hlavně na materiály, které plíseň nijak nenaruší," vysvětluje architekt Vladimír Pacek. "Vlhnoucí dřevo bývá napadeno především houbami a obvykle je nutné celý dřevěný prvek nahradit, protože vždycky hrozí nebezpečí dalšího šíření." Chemicky totiž není možné houby úplně zničit a dřevěná konstrukce by se mohla zřítit.
Pokud se plíseň objevuje opakovaně, je nezbytné strhnout malbu až na podklad a stěny přemalovat zvláštní barvou proti vzniku plísní. "Horší je, když se plísně, které často produkují karcinogenní látky, dostanou do konstrukce stavby. Těžko se pak likvidují," říká architekt Patrik Tichý.
|
Pohroma pro alergiky Plísně patří společně s pyly a houbami mezi časté znečišťovatele ovzduší. Domovní plísně, na rozdíl od venkovních, nejsou sezonní, takže jejich vliv je celoroční a jen málo kolísá. Vyskytne-li se na stěnách vlhká plocha a posléze plíseň, její polétavé spory se dostanou do ovzduší a lidé je dýchají. Ti citlivě reagující pak mohou trpět klasickými projevy alergie, a to od lehčích, jako je rýma a oční potíže, až po těžší jako alergické záněty dutin a astmatická onemocnění. Málokdo si obtíže spojí s plísní v bytě či domě, protože ta nemusí být vůbec vidět. Až v alergologické ordinaci lékař testy zjistí, že problémy způsobuje právě plíseň. Nemocní pak sami potvrzují, že největší potíže mají doma, a když odejdou ven, uleví se jim. |
 PLECHOVÁ ZÁBRANA - Další metodou sanace zdiva je zatloukání nerezových ocelových desek do vlhké zdi, aniž by se předtím prořezávala. |
