Cesta manželů Gabriely a Petra za vlastním bydlením začala v roce 2019. Tehdy společně rok po studiích opravili panelákové 2+kk. Rekonstrukce byla velkorysá, došlo na kompletní úpravu dispozic a v průběhu prací zůstaly pouze obvodové stěny. V té době si ještě nebyli jistí, kam je jejich životní cesty zavedou. Když se však narodil první syn, začali pociťovat nedostatek prostoru a otázka nového bydlení už byla palčivá.
„Neustále jsme sledovali inzeráty a stále jsme si nebyli jistí. Byt ve městě nebo dům na vesnici? Novostavba nebo rekonstrukce? Pro děti by byl ideální dům se zahradou, to je ale ve velkoměstě pro většinu lidí nedostupné. Zároveň jsme ale nechtěli za město do satelitu, kde není žádná občanská vybavenost a pro každý rohlík musí člověk sednout do auta a jet do města. Naše myšlenky tedy směřovaly ke koupi staršího domu, který bychom si mohli postupně, částečně třeba i svépomocí opravovat. Když už bychom se ale k něčemu uvázali, chtěli jsme, aby to byl dům s duší a bez kompromisů, který by splnil všechny představy“ vzpomíná Gabriela.
Inzerát na prodej domu, který se jednoho dne objevil na internetu, byl pro manžele až osudový.
„Přesně kolem tohoto domu jsme před lety projížděli a říkali si, že toto by byl on. Dům, který by stál za to. Pro představu jsme se šli nezávazně podívat a okamžitě nás chytil za srdce. Hned jsme začali plánovat, kde by mohla být kuchyň a kde ložnice. Okamžitě jsme zkrátka věděli, že toto bude náš vysněný domov,“ popisuje Gabriela.
 |
Vyšší standard jako třešnička na dortu
Vila je z roku 1925 a byla navržena ve stylu blízkém art deco. Jde o dvoupodlažní dům s obytným podkrovím s mansardovou střechou s polovalbami. Asi nejvýraznějším prvkem na domě je trojboký kónický rizalit, který vystupuje z obdélníkového půdorysu vily. Fasády jsou členěny hladkými subtilními prvky odstupňovaných říms a šambrán (ozdobných lemů) a pod okny vystupují podokenní římsy.
Většina prostor a prvků se dochovala v původním stavu. Stavba byla provedena kvalitně a ve vyšším standardu. Například se dochovala původní okna, většinou i s původním zasklením. Sklo v oknech bylo tažené vyznačující se specifickou deformací obrazu. Dnes se využívá na historických památkách nebo v částech měst s památkovou ochranou.
Od původních majitelů se architektům podařilo získat archivní plány domu ale i projekt ze sedmdesátých let, který plánoval rozsáhlou přestavbu.
„Ta se naštěstí zrealizovala jen v minimálním rozsahu. Například na jedné z fasád, do prostoru schodiště, byla naplánovaná výměna původního členěného okna za copility (skleněné tvárnice ve tvaru U). Ty se dnes sice vrací a vznikají díky nim krásné stavby, ale u našeho domu by to nebyl ten případ. Copility své místo v našem domě ale přece jen našly, naštěstí ale jen v interiéru. Až přijde čas, budou odstraněny,“ popisuje Gabriela.
Ruinu srovnali se zemí a postavili skvost. Starý sad je teď bohatě zásobí |
V domě se oficiálně nacházejí dvě bytové jednotky. Byt v patře prošel rekonstrukcí před zhruba patnácti lety, a ještě donedávna se v něm bydlelo. Bylo tedy snadné uvést jej opět do obyvatelného stavu.
Kupní smlouvu manželé podepisovali na začátku roku a stěhovali se na konci března 2025. Byt se kompletně vymaloval. Kde bylo potřeba, tak se vyspravily omítky nebo se i částečně zasáhlo do elektriky. Majitelé položili nové plovoucí podlahy a v jedné místnosti nechali původní dřevěnou podlahu zrenovovat. Díky rychlé akci mohli hned začít bydlet.
„Po nastěhování jsme si v našem ateliéru zpracovali projekt a začali jsme s rekonstrukcí přízemí. Oba jsme architekti a v naší praxi se rádi věnujeme rodinným domům, ať už novostavbám nebo rekonstrukcím. V portfoliu Ateliéru Brzobohatý máme i bytové domy nebo stavby občanské vybavenosti (například obecní úřad, mateřskou školu, polikliniku nebo hasičskou zbrojnici). Práce na rodinných domech je ale specifická. Projekt totiž vzniká už pro konkrétního koncového uživatele, a to je to, co nás na této práci baví. Tentokrát jsme se postavili do role jak architektů, tak i stavebníků, což je velice zajímavá zkušenost,“ popisuje Gabriela.
Červotoč a další překvapení
„Po nastěhování na nás čekalo několik překvapení. Při koupi jsme postupovali rychle, protože jsme dům chtěli za všech okolností. Na obsáhlé průzkumy nebyl čas. Voda ve sklepě byla nepřehlédnutelná. Nevěděli jsme ale například to, že splaškové vody z domu jsou svedeny do jímky, která netěsní a prosakuje zpět do sklepa. Z jímky byl veden pouze přepad, který byl navíc nedostatečné dimenze, a navíc se nacházel ve stejné výšce jako přítok. Neplánovaně nás tedy čekala realizace nové kanalizační přípojky,“ vzpomíná Gabriela.
Dalším překvapením byl dřevokazný hmyz v krovu a ve dřevěných prvcích podlahy v přízemí. „Červotoč byl aktivní a byl tedy vidět hned. Výletových otvorů pro tesaříka bylo méně a na první pohled jsme si jich nevšimli. Největší strach jsme měli ze stropních trámů, ty ale byly naštěstí napadeny minimálně,“ popisuje Gabriela nečekané závady, které se ukázaly až po nastěhování.
Dle slov Petra je koupě starého domu vždy tak trochu jako koupě zajíce v pytli. „Dokud se s rekonstrukcí nezačne, nikdy nevíte, co se objeví,“ dodává.
Architekti se k rekonstrukci snaží přistupovat citlivě s maximální snahou o zachování původních historických prvků, zároveň však s využitím moderních materiálů a novodobých technologií.
VÝZVA ČTENÁŘŮMPošlete do seriálu Splněný sen fotografie (video) a příběh vaší nemovitosti (bytu, rodinného domu, chalupy, chaty, mlýnu atd.). Popište cestu za vysněným bydlením, které jste postavili, opravili, rekonstruovali a proměnili. PŘÍSPĚVKY ZASÍLEJTE ZDE. |
Přízemí majitelé kompletně očistili. Sundali rákosové podhledy, aby mohli zkontrolovat stav stropních trámů. Odstranili také dřevěné podlahy a vybrali původní dřevěné polštáře, které byly už kompletně rozložené a byly domovem kolonie červotočů a plísní. Jakožto architekti vytvořili novou skladbu podlahy podle novodobých standardů. V praxi to znamenalo odvětrání radonu z podloží a vložení železobetonové desky, která je pomocí kapes svázaná s obvodových zdivem.
„Dům jsme nechali kompletně podříznout a vložili jsme novou hydroizolaci. V cihelné spáře se nacházely zbytky původní lepenky, která se dříve za těmito účely používala, ale dnes již dožila. Aktuálně nás čeká realizace nové plošné hydroizolace (asfaltových pásů), následně umístění tepelné izolace, podlahového topení, a nakonec klasických pravých dřevěných vlysů,“ popisuje majitel plány do budoucna.
Letos se majitelé také pustili do nového uspořádání na zahradě. Nechali si od kolegyně zahradní architektky, se kterou spolupracují i v rámci ateliéru, zpracovat návrh a osazovací plán, který začnou postupně realizovat. Letos mají majitelé v plánu zbudovat skleník, vyvýšené záhony pro pěstování zeleniny a nový záhon trvalek a keřů podél uličního oplocení. Gabriela se cestu za svým vysněným bydlením přes složitou rekonstrukci rozhodla sdílet na Instagramu. Obsah se podle svých slov snaží tvořit lidsky, ale zároveň s odborností.
