Po smrti matky byl nějaký čas klid, ale pak se bratr rozhodl, že ho obtěžuje, když jsme občas, pětkrát za měsíc, projeli přes dvůr. Bohužel se tehdy k naší smůle ukázalo, že matka zapsala věcné břemeno na katastru nesprávně.
Stalo se to v roce 2007. Z katastrálního úřadu nám bylo oznámeno, že věcné břemeno průchodu a průjezdu přes dvůr zaniká. Zápis byl evidován od 13. července 1979, kdy bylo celé stavení přepsáno na bratra a švagrovou.
Po 28 letech úřad zjistil, že je zápis chybný a že v citované smlouvě je pouze osobní závazek. Bratr situace ihned využil, postavil novou bránu na dálkové ovládání a tím nám znemožnil průjezd i průchod dvorem. Došlo až k soudu, kde švagrová řekla, že nechá projet maximálně sanitku. Což se loni nestalo. Sanita, která jela k mému muži, musela jet kolem ostatních domů a ztratila čtyři minuty, a to je při záchraně lidského života hodně.
Já zde žiji 74 let, naše matka zemřela v roce 1999, dvůr, který není společný od roku 1965, jsme stále všichni užívali do doby, než se sem přistěhovala bratrova žena.
Statek má navíc od roku 1963 zapsáno věcné břemeno spoluužívání studny a domácího vodovodu, které trvá dodnes, ale bratr tvrdí, že také neplatí a navíc vyhrožuje, že nechá zabetonovat odpad. Trubky totiž vedou pod jeho pozemkem. V občanském zákoníku jsme se ale dočetli, že to udělat nesmí. Věčné hádky nám psychicky velmi ubližují. Jak máme situaci s věcným břemenem řešit?
Na dotaz čtenářky odpověděl odborník, který se touto problematikou zabývá:
Jiří Kuďousek, advokát RE/MAX 4You
Současná situace je zcela zjevně důsledkem toho, že v minulosti došlo ke zřízení několika různých věcných břemen, přičemž se následně po mnoha letech ukázalo, že některá z nich byla zřízena nesprávně a byla z katastru nemovitostí vymazána. Pro účastníky je pak daná situace samozřejmě v reálu značně nepřehledná a je předmětem sporů.
Pravidla pro věcné břemeno
Pro uváděný stav je dle mého názoru zásadní skutečnost, že věcné břemeno může vzniknout v našem právu také vydržením. Pokud je tedy nějaké právo odpovídající věcnému břemeni vykonáváno po zákonem stanovenou dobu, dojde ke vzniku věcného břemene vydržením. Aby mohlo být jakékoliv právo vydrženo, je však třeba tzv. poctivá držba.
Válka o příjezdovou cestuU nás na vesnici žije rodina, která dělá všem obyvatelům problémy. My máme za plotem jejich pole, které se rozhodli vyjmout z půdního fondu a začít stavět. Když jsem se to dozvěděl, málem mě odvezli. Nyní si nárokují mou příjezdovou cestu, píše Tomáš v dalším příspěvku do seriálu Sousedské války. |
To znamená, že ten, kdo právo odpovídající věcnému břemeni vykonává, je vykonává proto, že je důvodně přesvědčen, že je k tomu skutečně oprávněn. Například proto, že věří, že právo odpovídající věcnému břemeni bylo platně sjednáno smlouvou. Nelze vydržet věcné břemeno v případě, kdy někdo např. svévolně jezdí přes cizí pozemek, ač moc dobře ví, že na to nemá žádné právo.
Dle původní právní úpravy obsažené v občanském zákoníku platném před 1. lednem 2014 (zákona č. 40/1964 Sb., starý občanský zákoník) bylo možné vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni, pokud bylo toto právo vykonáváno nepřetržitě po dobu 10 let.
Dle současné právní úpravy (zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník) je pak možné vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni po 10 letech (pokud je zde existující, prokazatelný a platný právní titul držby) nebo po 20 letech (v případě, když se neprokáže právní důvod, na kterém se držba zakládá - i zde je však zapotřebí poctivá držba).
Připojení k veřejné komunikaci řeší nový občanský zákoník
Pokud jde o pisatelkou zmiňované původní právo průchodu a průjezdu přes dvůr jejího bratra a jeho manželky, domnívám se, že toto věcné břemeno, ač bylo z katastru následně vymazáno jako neplatné, vzniklo vydržením. A to z toho důvodu, že bylo stranami vykonáváno po dobu delší než 10 let (ust. § 151o odst. 1 ve spojení s ust. § 134 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., starý občanský zákoník).
Pokud bylo po výmazu věcného břemene průchodu a průjezdu z katastru nemovitostí pisatelce bráněno, mohla se obrátit na soud s takzvanou určovací žalobou. V té by se domáhala rozhodnutí, že právo odpovídající věcnému břemeni průchodu a průjezdu vzniklo vydržením.
K chatě přes sousedovoRozhodně se nenechte uchlácholit slovy realitního makléře, že není problém, když se na vaši budoucí chatu chodí přes sousedovu zahradu. Možná se tak chodilo vždy a není to zdánlivě velký problém. Ale časem vám takzvané služebnosti mohou pořádně otrávit život. |
Nicméně s ohledem na skutečnost, že k výmazu věcného břemene průchodu a průjezdu došlo dle pisatelky již v roce 2007 (přičemž ihned její bratr a jeho manželka nainstalovali bránu k zamezení průchodu a průjezdu pisatelky), se obávám, že uplynula již příliš dlouhá doba a právo domáhat se soudního určení, že právo věcného břemene vzniklo vydržením, již bylo promlčeno. Je ale otázkou, do jaké míry jsou nemovité věci ve vlastnictví pisatelky spojeny s veřejnou cestou. V případě nedostatečného spojení nemovité věci s veřejnou cestou, může vlastník nemovité věci dle ustanovení 1029 zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník, žádat, aby mu soused povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek - avšak pouze v nezbytném rozsahu a za náhradu. Pokud se vlastník nemovité věci se sousedem nedohodne, může se obrátit na soud, který by nezbytnou cestu povolil (rozhodl o zřízení věcného břemene).
Odpad pod cizím pozemkem je oprávněný
Pokud jde o zmiňované vedení odpadních trubek pod pozemkem bratra a jeho manželky, pak se opět nabízí možnost, že právo odpovídající věcnému břemeni (spočívající v povinnosti vlastníka sousedního pozemku strpět kanalizační vedení) vzniklo vydržením.
Zde, na rozdíl od výše zmiňovaného práva průchodu a průjezdu, by možnost domáhat se soudního určení vydržení nebyla promlčena. A to z toho důvodu, že stav (tedy skutečnost, že kanalizační vedení se nachází pod pozemkem bratra a jeho manželky a je pisatelkou užíváno) stále trvá.
Vznik věcného břemene vydržením však i zde mohl nastat jedině za situace, že vlastník nemovité věci (jejíž kanalizace vede pod pozemkem jiného vlastníka) byl po celou dobu vydržení důvodně přesvědčen, že je k výkonu věcného břemene skutečně oprávněn.
Pošlete příběh Svůj boj se sousedy nám pošlete na adresu: bydleni@idnes.cz pod názvem Sousedské války. Zajímavé texty zveřejníme a přineseme i jejich řešení. |
A také, že právo vést a užívat kanalizační vedení pod pozemkem jiného vlastníka platně existuje (například proto, že věří, že právo odpovídající věcnému břemeni bylo platně sjednáno smlouvou).
Pokud tedy byly ze strany pisatelky splněny podmínky pro vydržení věcného břemene spočívajícího v povinnosti vlastníků sousedního pozemku (bratra pisatelky a jeho manželky) strpět kanalizační vedení k nemovitým věcem pisatelky, doporučil bych pisatelce co nejdříve podniknout kroky k tomu, aby toto věcné břemeno bylo řádně zapsáno do katastru nemovitostí.
Pokud se na tomto nedohodne pisatelka s vlastníky pozemku, přes který prochází kanalizační vedení, pak nezbude než se obrátit na soud prostřednictvím žaloby, kterou se bude pisatelka domáhat, aby soud rozhodl o tom, že zde právo odpovídající věcnému břemeni kanalizačního vedení existuje. Na základě takovéhoto soudního rozhodnutí by následně příslušný katastrální úřad zapsal věcné břemeno řádně do katastru nemovitostí.
V zásadě stejná je situace ohledně okrajově zmíněných věcných břemen spoluužívání studny a domácího vodovodu. Nevím, na základě čeho je bratrem pisatelky a jeho manželkou tvrzena neplatnost těchto věcných břemen, nicméně pokud jsou řádně zapsána v katastru nemovitostí, jsou platná a účastníci jsou povinni se jimi řídit. Pokud by z nějakého důvodu došlo k jejich zneplatnění (jako k tomu například došlo dle pisatelky u věcného břemene průchodu a průjezdu), přicházel by opět do úvahy jejich vznik vydržením, pokud byly pro vydržení splněny zákonem stanovené podmínky.
Povinnosti u věcného břemena
Na závěr bych rád uvedl, že vždy je třeba pamatovat také na to, že i oprávnění z věcného břemene s sebou nese určité povinnosti. Dle ust. § 1263 zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník, je osoba oprávněná ze služebnosti povinna hradit náklady na zachování a opravy věci, která je pro služebnost určena. Pokud však danou věc užívá spolu s oprávněným ze služebnosti i vlastník věci, hradí náklady na zachování a opravy věci oba (v poměru k rozsahu užívání).
