Václav Klaus bydlel jako dítě v Praze na Tylově náměstí, jeho děti však strávily dětství na pražském sídlišti Prosek. V rozhovorech nemluví o panelácích jako o strašidelných králíkárnách, ale ani je nevychvaluje. Nelíbily se mu například dost malé pokoje.
Možná i proto se časem vrhl do nákupu nemovitostí, které jsou pro něho nejen zajímavou investicí, ale zřejmě i opravdovou vášní.
Teplá voda nadevše
Téměř 25 let strávil Václav Klaus v panelákovém bytě 3 + 1 na Proseku v Českolipské ulici. S rodinou obýval místnosti o velikosti 16 + 9 + 7 m2, kuchyň měla 9 m2. Dnes už by takový byt ani nezkolaudovali, protože povolené minimum představuje pokoj o velikosti 8 m2.
Průchozí koupelna do kuchyně také nebyla nic závratného, tekla v ní ovšem stále teplá voda. A to ve vinohradském bytě v činžáku na rohu Tylova a náměstí I. P. Pavlova, kde vyrůstal a bydlela tu pak jeho matka, nebylo.
Dům na Proseku v Českolipské ulici, kde ve třetím patře bydlel Václav Klaus.
Navíc Klaus oceňoval u družstevního bytu v panelákové novostavbě i to, že se nemusel potýkat s řemeslnickými pracemi. "U nás doma, když přestane svítit světlo nebo se nedá zavřít kohoutek od vodovodu či nějaký takovýhle defekt, tak prostě i před mou politickou kariérou všichni věděli, že to musí spravit manželka a ne já. Jenomže tehdy jsem za to býval peskován," vysvětloval v rozhovoru pro Lidové noviny.
Na Proseku bydlel v bytě po rodičích nějakou dobu i s rodinou starší syn Václav. Když se jeho sem rodina nastěhovala, bylo už ovšem umakartové jádro pryč, nahradila je zděná koupelna. Václav Klaus se stal před pár lety čestným občanem Prahy 9.
Dům je dnes už opravený.
S funkcemi přišlo lepší bydlení
Když se v roce 1998 stal Václav Klaus předsedou Poslanecké sněmovny, získal možnost bydlet ve vile v ulici U Ladronky v Praze 6, která byla zakoupena za 27 milionů jako sídlo pro šéfy Sněmovny, tehdy Miloše Zemana. Dalších 30 milionů padlo na opravu a vybavení.
Vila pro předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
Po svém nástupu do stejné funkce zvažovala Miroslava Němcová v rámci úspor prodej této vily, jenže nakonec došlo k jejímu "zakonzervování", aby se snížily náklady na provoz, které se pohybují kolem 950 tisíc korun. I po uzavření ovšem vycházejí náklady asi na 250 tisíc ročně. Sama se do sídla předsedy Sněmovny stěhovat nechtěla. A nejen proto, že z okolních domů je všude vidět, prostě sousto pro paparazzi.
Dispoziční uspořádání totiž není šťastné, to si ověřil svého času i Miloslav Vlček, když se s rodinou (manželkou a dvěma dětmi) z titulu své funkce do vily nastěhoval. Přízemí je určené pro ochranku, první patro má samostatný vstup (najdete v něm obývací pokoj navazující na kuchyň, dvě poměrně malé ložnice a dvě koupelny).
Po schodišti mimo budovu (stejně jako do prvního patra) se lze dostat do druhého podlaží s místností pro pracovní jednání, po točitém schodišti z něj vystoupáte do malé garsonky určené pro případnou návštěvu.
Koupelna v 1. patře – vila pro předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
Kuchyň v 1. patře – vila pro předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
Zařízení, které bylo navrženo podle přání manželů Klausových, už by těžko vyhovovalo někomu jinému. Jeho výměna není snadná, většinou jde o vestavný nábytek, navíc doplněný posuvnými dřevěnými příčkami ve shodném provedení. Rekonstrukce by byla nákladná a prodej v době, kdy reality stagnují, by se nevyplatil. Proto je vila prázdná. Ani Klausovi na ni nevzpomínají v dobrém, zloděj jim z ní odnesl v roce 1999 rodinné šperky za čtyři miliony korun.
Zázemí pro jednání ve 2. patře
Prostorné bydlení v Libni
Václav Klaus se svou manželkou Livií vlastní luxusní byt v Praze - Libni v novostavbě v Kubišově ulici. Bytový dům postavilo pražské stavební družstvo Hutmanka, jehož byla Livia Klausová členkou.
Byt v Libni v novostavbě v Kubišově ulici vznikl spojením dvou jednotek.
Klausovi si v domě v roce 2000 koupili dva stejně velké byty 3 + 1 za tři miliony korun, které propojili v jeden velký se dvěma propojenými ložnicemi a dvěma toaletami.
V bytě o rozloze 184 metrů čtverečních bydleli pouhé tři roky, pak byl Klaus zvolen prezidentem a manželský pár se musel z bezpečnostních důvodů odstěhovat.
Horský apartmán v Krkonoších a chalupa v Prudicích
Milovník sportu a vášnivý lyžař má k dispozici i horský apartmán v krkonošském středisku v Peci pod Sněžkou. Byt si koupil v roce 2000 za 1,8 milionu korun, o čtyři roky později jej převedl na syna Václava. Byt 2 + 1 o velikosti 68 metrů čtverečních s balkonem a garáži ale využívají oba dva.
Pec pod Sněžkou
Klausova chalupa v Prudicích na Táborsku
Malebnou chalupu v Prudicích u Tábora si Klausovi koupili v roce 1974 a často tam jezdili. Dům o zastavěné ploše 670 metrů čtverečních kompletně zrekonstruovali. Součástí je i zahrada o velikosti 1 630 metrů čtverečních. Dnes na chalupu jezdí Livia s vnoučaty.
Řadový dům v Kobylisích byl výhodnou investicí
Řadový dům Klausových v Kobylisích prošel rekonstrukcí.
V roce 2007 prezident investoval do řadového domu ve vilové čtvrti v Praze - Kobylisích u Ďáblického háje. Cena byla osm milionů korun.
Vila, která stojí v řadě pěti domů, má zastavěnou plochu 200 metrů čtverečních a čtyři podlaží: suterén, přízemí, 1. patro a podkroví.
K domu patří i malá předzahrádka a zahrada o rozloze 200 metrů čtverečních. Nedaleko jsou tenisové kurty.
Půvabná Lumbeho vila se stala prezidentskou rezidencí
V roce 2003 se stal Václav Klaus prezidentem. Ukázalo se ale, že nová hlava státu vlastně nemá kde bydlet. Jeho předchůdce Václav Havel totiž už od poloviny 90. let žil v soukromé vile v Dělostřelecké ulici v Praze 6.
Nakonec se prezidentský pár nastěhoval do vily ve Slunné ulici v Praze 6 - Ořechovce. Nebylo to ale šťastné řešení. Dům totiž patřil známému pražskému lahůdkáři Němci Lippertovi, který musel po válce i s rodinou opustit republiku. Václav Klaus se tak ocitl v nepříjemné situaci.
Manželé Klausovi si proto v roce 2004 vybrali jako místo svého bydliště Lumbeho vilu v ulici U Brusnice na Pražském hradě. Vila, která je majetkem státu, má půdorys 12 × 10 metrů. Pár se do ní nastěhoval v roce 2005.
Pozdně klasicistní vilu si ve druhé polovině 19. století nechal postavit vyhlášený chirurg Karel Lumbe. Stát ji odkoupil v roce 1925. Dlouho v ní měli zázemí zahradníci, v 80. letech byla v katastrofálním stavu a měla být zbourána.
Lumbeho vila na Pražském hradě se stala prezidentskou rezidencí.
V první polovině 90. let se začalo uvažovat o její rekonstrukci. Ve vile měly být kanceláře a ubytování pro státní návštěvy, až s nástupem Václava Klause do úřadu prezidenta bylo rozhodnuto udělat z této vily stálou prezidentskou rezidenci.
To ale vyžadovalo mnohem rozsáhlejší a větší přestavbu a tím i větší investici. Stavební práce a nutná bezpečnostní opatření si před nastěhováním manželů Klausových nakonec vyžádaly částku 52 milionů korun.
Do modernizace Lumbeho vily v ulici U Brusnice se zapojila i Livia Klausová. Nechala zbourat točité schodiště a nahradila jej výtahem a reprezentační místnosti vybavila křišťálovými lustry.
Z Hradu do vilky v Kobylisích?
Václavu Klausovi skončí v roce 2013 druhé funkční období a z Lumbeho vily se bude muset odstěhovat. Na výběr má tedy hned z několik nemovitostí a které dá přednost, se teprve uvidí. Mohl by to být řadový dům v Kobylisích, kde několik let probíhala rozsáhlá rekonstrukce pod dohledem první dámy.
V minulosti si tuto pražskou čtvrť totiž prezidentova rodina zamilovala. Jedno je ale jasné. Stěhování bude mít, tak jako obvykle, na starosti jeho žena. Klaus se prý dokáže přestěhovat za pouhé dvě hodiny.
"Manželka má pravdu v tom, že říká, že se stěhuje ona, a pak já přijdu a přinesu si aktovku, kartáček na zuby a holení," poznamenal v pořadu Pressclub na rozhlasové stanici Frekvence 1.
