Pracovna dlouholetého dirigenta Orchestru Václava Hybše se nachází pod úrovní chodníku a nejde do ní moc světla. „Nikdy to ani nebylo moc potřeba, stejně jsem tu pracoval a pracuji hlavně po večerech,“ svěřil se Václav Hybš.
„Třeba jednou jsem se vrátil z vystoupení domů, bydlím tady za rohem, a chtěl jsem jít spát. Už jsem byl v pyžamu, ale pořád mi v hlavě jelo, že mi při tom vystoupení nějak špatně hrály basy. Tak jsem se oblékl a šel jsem do pracovny zkontrolovat partituru. Zůstal jsem tu asi do tří do rána, než jsem přišel na to, že je všechno v pořádku, teprve pak jsem mohl jít domů a v klidu usnout,“ vypráví legendární kapelník veselou historku.
Hybšův orchestr se specializuje na lehkou a taneční hudbu a v průběhu let doprovázel mnoho významných českých i zahraničních interpretů.
Slavná poděkování
To ostatně připomínají plakáty s podpisy a osobními věnováními od nejvýznačnějších interpretů své doby. Ať už jde o Karla Gotta, nebo třeba francouzskou zpěvačku Mireille Mathieu.
Václav Hybš vystudoval hru na klavír a dirigování na Pražské konzervatoři a později pokračoval ve studiích na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění v Praze. Jeho orchestr si během let vybudoval pevné postavení na české hudební scéně a byl známý svými kvalitními interpretacemi nejen v oblasti populární hudby, ale i vážné hudby a jazzu.
Kromě vedení svého orchestru se Václav Hybš také věnoval pedagogické činnosti a působil jako pedagog na několika hudebních školách. Jeho práce byla ověnčena řadou cen, včetně ocenění za přínos české hudební kultuře. Jedno z těchto ocenění také našlo své čestné místo na zdi pracovny. Jde o titul Mistr zábavního umění, který může Hybš užívat od roku 2016.
Originální pojetí zkoušek
Hybšův přístup k hudbě a práci s orchestrem byl vždy založen na pečlivém výběru muzikantů, kteří měli nejvyšší dosažitelné hudební vzdělání. To mu umožnilo neotravovat muzikanty neustálým zkoušením, což bylo možné díky jejich vysoké kvalitě a odbornosti.
„Naše zkoušky se odehrávaly zde, v mé pracovně. Vždy jsem si pozval muzikanty z dané sekce, prošli jsme si partituru, oni si zanesli poznámky a pak se mohlo rovnou hrát,“ vysvětlil Václav Hybš.
30. prosince 2023 |
Jeho kariéra začala v polovině padesátých let, kdy se stal členem Orchestru Zdeňka Bartáka a později, díky Karlu Krautgartnerovi, založil malou kapelu v pražském divadle Rokoko. Následovala práce s tehdejšími hvězdami, například Waldemarem Matuškou, Karlem Štědrým, Václavem Neckářem, Martou Kubišovou, a spolupráce s Tanečním orchestrem Československého rozhlasu (TOČR), zkrátka kapelník byl u všeho podstatného, co se u nás v muzice za posledních šedesát let událo. Kromě dirigování a hry na trumpetu Václav Hybš zaranžoval mnoho skladeb pro známé české interprety, jako jsou Jiří Korn a Waldemar Matuška. Jeho schopnost přizpůsobit se různým hudebním stylům a potřebám umělců byla a je důkazem jeho talentu a flexibility.
Spousta dobré hudby
Pracovna sama je rozdělena na dvě místnosti. Hlavní má charakter přijímacího salonku, kde je možné se pohodlně usadit a pohovořit s návštěvou.
Druhá je schovaná v útrobách bytového domu a vstupuje se do ní přes malou chodbu. Jde o prostou, ale účelnou místnost, která je plná dobré hudby.
Dominantu tvoří velká dřevěná almara doslova a do písmene napěchovaná nejrůznějšími notovými partiturami. „Je tu všechno, pochody, polky, valčíky, tanga i slowfoxy,“ neskrývá své nadšení Václav Hybš. Ten má v místnosti i elektrické klávesy a velký stůl, na kterém může jednotlivé party rozepisovat pro všechny nástroje. I ve svém věku zůstává velmi čilý a zapálený do práce.
30. prosince 2023 |
