V cizině se staví ekologicky

  7:32aktualizováno  7:32
V zahraničí letí individuální domy, které jsou levné při stavbě, úsporné při provozu, a hlavně ekologické. Naopak v Česku se často stavějí domy na odiv a na cenu se nehledí.

V Česku se při budování výjimečných rodinných domů hledí na okázalost a méně už na cenu stavby či nákladnost provozu.

Architekti na přání svých klientů vymýšlejí domy architektonicky čisté a hodně prosklené, nejčastěji z oceli, betonu či dřeva.

Na západ od českých hranic však již k rodinným domům přistupují jinak. Záleží hodně na tom, zda je nově postavený dům ekologický.

Staví se ze stejných věcí, ale používají se trochu jinak. Tak se dá stručně popsat rozdíl v přístupu k budování rodinných domů v Česku a v zahraničí.

Materiály, kterým architekti připisují největší budoucnost, jsou přitom v obou případech zejména dřevo a ocel.

V případě individuálních domů v Česku ovšem stavebníci kladou důraz především na design a někdy i luxus, neboť někteří z nich ještě stále cítí potřebu ukazovat, "že na to mají". Za hranicemi naopak stále častěji vyžadují, aby byl dům levný, a hlavně ekologický.

Dům, který méně spotřebuje

Jedním z nejdůležitějších faktorů při stavbě se stává soulad s přírodou. Jde o to, aby dům ke svému provozu spotřeboval co nejméně energie, a navíc se využívají alternativní zdroje třeba při vytápění.

"Ideálem je absolutní soběstačnost domu při získávání elektřiny, tepla, vody, a dokonce i recyklace odpadů," říká architekt Vladimír Pacek z projekční kanceláře K4. Takové domy se už stavějí například v Rakousku či Německu.

V Holandsku hodně sledují i cenu za metr kubický, o předražené domy tu totiž nestojí. "Navíc nevěří atypickým věcem a nezabývají se designem," vysvětluje architekt David Kraus ze společnosti Architektura.

Podle něho proto v Holandsku i individuální domy vypadají ve většině případů jako typizované, a nikdo už se nestará o detaily. Nekladou tolik důraz na to, jak působí dům na první dojem.

A často jdou dokonce ještě mnohem dále. Už tak dost "typizované" domy totiž navíc mnohdy vypadají, jako by byly složené ze stavebních buněk - tato technika se u nás zatím objevuje jen u domů, které architekti označují za domy budoucnosti.

"Holanďané také využívají recyklované materiály, například plasty z obalů, PET lahví, zpracované odpadní sklo a podobně," doplňuje architekt Patrik Tichý.

Když je málo místa na stavbu

Holanďané kromě toho řeší i problém, který se v Česku zatím neprojevil, totiž nedostatek místa na nové stavby. Vůbec nejvíc se s ním potýkají v Japonsku. "Tam dnes musí osidlovat i téměř neosídlitelné.

Pro stavby nových domů již budují i umělé ostrovy či poloostrovy," tvrdí architekt Tichý. Většina lidí v Japonsku, plánujících stavbu domu, má jen velmi malý pozemek. "Výjimečné stavby jsou ukryté spíše v horách a patří velmi bohatým lidem," doplňuje architekt Kraus.

Podle něho jsou důsledkem japonských podmínek stavby "v tom nejlepším slova smyslu bizarní, pokřivené a neušlechtilé". Přes to všechno však jde i o domy promyšlené do detailů a úsporné.

Japonci poměrně často stavějí z betonu. "Tento materiál pro rodinné domky objevili jako první," objasňuje architekt Zdeněk Makovský ze společnosti Makovský & partneři. Nápad si přitom přivezli z Evropy, inspirovali se zdejšími mostními konstrukcemi.

Obliba betonu v Japonsku vyplývá i z tamních klimatických podmínek. První domy z monolitického betonu, tedy v podstatě celé odlité do jakési formy, se zde objevily již kolem roku 1975.

Beton se vrací do Evropy

A právě z Japonska se používání monolitického betonu při stavbě rodinných domů dostalo zpět do Evropy. Stavět z betonu je přitom poměrně obtížné, a proto si to mohou dovolit jen v zemích, kde je stavebnictví na vysoké úrovni. Z betonu stavějí například v Německu či Švýcarsku.

"U staveb z pohledového betonu je velmi náročné dořešit všechny detaily a sladit je s tepelnou izolací a hydroizolací," vysvětluje architekt Vladimír Pacek. Lze proto očekávat, že z betonu budou v Česku vznikat spíše hodně individuální, atypické, a tudíž i drahé domy. V masové výstavbě se beton nejspíše nikdy používat nebude.

Nejlevnější je dřevo

Oproti tomu dřevo je věčné, univerzální a má podle architektů asi největší budoucnost, protože je ze všech používaných materiálů nejvíce ekologické a navíc relativně levné. Podobně se nejspíše bude hodně stavět z oceli.

"Oba tyto materiály umožňují skvělé možnosti prostorového tvarování," říká architekt David Kraus. Docílit tak lze i hodně nepravidelných tvarů.

"Tvar domu závisí také na lokalitě, klimatických podmínkách, ale i na tradicích a kulturních zvyklostech," doplňuje architekt Patrik Tichý. Tím se dá vysvětlit, proč ve Švédsku nenajdete dům s rovnou či v seizmicky aktivním Japonsku pouze dřevěný, položený na základové desce.

Architekturu diktují peníze

Přesto se v moderní architektuře začínají díky globalizaci rozdíly mezi zeměmi stírat. To, jak budou stavby budoucnosti vypadat, diktují státy s vyspělou ekonomikou, jako například Kanada, USA, Japonsko, Německo či Holandsko. Podle architekta Davida Krause totiž záleží na tom, kolik peněz mají budoucí majitelé domů.

U nás mají lidé peněz spíše méně, anebo si domy kupují na hypotéku a musí se v obou případech řídit především svými finančními možnostmi a už si nemohou vymýšlet, co všechno by na domě chtěli. Naproti tomu lidé, kteří peníze mají, je často utrácejí právě za zmíněnou okázalost a nezanedbatelný je také fakt, že se tu staví často zbytečně draho, protože kdyby se použily jiné materiály, byly by domy stejné a přitom levnější.

Kupříkladu v Holandsku lidé tolik svázaní nejsou, mimo jiné proto, že i rodinné domy plánují klidně i jen na dvacet let.

Zdejší architekti se nicméně v zahraničí hodně inspirují. "O zahraniční architekturu by se ale měli zajímat také potenciální investoři, aby byli o něco více osvícenější a nutili nás architekty k dalšímu vývoji," soudí architekt Tichý.

 

DVA V JEDNOM - Pomocí transparentního válce z perforovaného plechu vytváří architekt Edward Suzuki okolo domu v Japonsku opticky poloveřejný prostor. Působí velkoryse navenek a intimně uvnitř.

VŠE Z BETONU - Tento rodinný dům z monolitického betonu najdete ve švýcarském městečku Beinwil. Z betonu je dokonce kuchyňská linka a jídelní stůl. Domy pocházejí z dílny architekta Livia Vacchini.

VŠE Z BETONU - Tento rodinný dům z monolitického betonu najdete ve švýcarském městečku Beinwil. Z betonu je dokonce kuchyňská linka a jídelní stůl. Domy pocházejí z dílny architekta Livia Vacchini.

BETONOVÉ ŘADOVKY - Tyto řadové rodinné domky dokazují, že i tak malebnou krajinu, jako je ve švýcarském Monte Carassu, monolitický betont nezhyzdí, ale naopak

ÚSPORNÁ ČISTOTA - Řadová zástavba architektonického studia EEA v holandském Groningenu je postavená na minimálních parcelách. Hlavním výrazovým prvkem je kombinace dvou druhů lícového zdiva.

DŘEVĚNÁ KRABICE - Jednoduchá dřevostavba z dílny architektů Carla Baumschlagera a Dietmara Eberle, s dvojitým pláštěm, je přirozeně začleněna do krajiny v rakouském Lochau

PAPÍROVÝ DŮM - Přízemní dům v japonském Jamanaši od architekta Šigeru Bana se zvedá na vyvýšené čtvercové plošině. Ze všech stran je prosklený, stěna zakřivená do tvaru S z lepenkových rolí odděluje obytný prostor od sanitární části.

BAREVNÝ BETON - Dům v lichtenštejském Schaanu navrhli architekti Carlo Baumschlager a Dietmar Eberle z monolitického betonu na základě zadání majitelů. Na jejich přání se také beton koloroval na žlutou barvu.

DŮM BEZ PLÁŠTĚ - Dům nad německým Stuttgartem od Wernera Sobeka dominuje krajině. Parcela vysoko nad městem umožňuje nádherné výhledy celoskleněným pláštěm bez ztráty soukromí.

BAREVNÝ BETON - Dům v lichtenštejském Schaanu navrhli architekti Carlo Baumschlager a Dietmar Eberle z monolitického betonu na základě zadání majitelů. Na jejich přání se také beton koloroval na žlutou barvu.

Autoři: ,

Nejčtenější

Koupili si tři sta let starý mlýn, po devíti měsících mají hotovo

Část obnaženého obvodového zdiva mlýna zpevňují dřevěné trámy. Tvoří nosnou...

Mlýnské kolo se tu už dávno netočí, není slyšet ani hukot vody, jak padá ze žlabu na kolo. O vodní náhon se roky nikdo...

Dům pro rodinu si navrhli sami. Slouží jim dokonale po všech stránkách

Rodinný dům s dispozicí 5+kk má užitnou plochu 195 metrů čtverečních.

Ondra a Iva nikdy o domě nesnili. Záměr stavět svůj vlastní přinesla až rodinná situace, která si řekla o větší prostor...

Nový stavební zákon už vyvolává emoce, Praha chce vlastní předpisy

Hlavně developeři si stěžují na komplikované a zdlouhavé vyřizování stavebního...

Česká republika vykazuje jeden velký paradox: stavební rozvoj země stagnuje v době největšího ekonomického růstu. Nutně...

Toužili po odpočinku v horách. Moderní chalupa jim roste rovnou ze skály

Peruánská smetánka opouští na víkendy hlavní město Limu a odjíždí odpočívat do...

Peruánská smetánka opouští na víkendy hlavní město Limu a odjíždí odpočívat do hor. V panenské přírodě Cieneguilly,...

Byt pro nadšeného cestovatele: důraz se kladl na relaxaci a pohodlí

Tapeta vytvořená podle japonského akvarelu se stala přirozeným centrálním bodem...

Pánský byt v novostavbě na konci Petržalky vás vítá velmi příjemnou atmosférou. Vděčí za ni spolupráci majitele a...

Další z rubriky

Ondřej Kobza má byt na střeše Lucerny. Je to veřejný průchoďáček, říká

Multifunkční místnost slouží pro odpočinek, kulturní akce i jako pracovna. Na...

Kavárník a organizátor městských projektů Ondřej Kobza hledá zapomenutá či neobjevená místa a prostory, oživuje je a...

Byt v Praze 6 má po rekonstrukci spoustu úložného místa i světla

V kuchyňské části použil Ondřej Fabšič přírodní dýhu ze starých trámů.

Byt 4+kk prostě potřeboval změnu. Na prvním místě bylo nutné nově vyřešit úložné prostory, a to i s ohledem na dva...

Spojením dvou bytů vznikl neuvěřitelný penthouse s pěti koupelnami

Obývací části dominuje klavír Yamaha v bílé barvě.

Dokonalým panoramatickým výhledem na město a pohoří Vitoša se mohou těšit majitelé penthousu v bulharské Sofii. Luxusní...

Najdete na iDNES.cz