Prostor univerzitního kampusu Albertov tvoří budovy Fakulty dopravní ČVUT a 1. lékařské a přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy mezi ulicemi Horská, Hlavova, Studničkova a Albertov.
Areál a hlavní ulice se nazývá podle Eduarda Alberta, význačného českého chirurga, který byl v druhé polovině 80. let 19. století na vrcholu sil. V roce 1882 totiž došlo k rozdělení pražské univerzity na českou a německou a každá potřebovala své vlastní prostory.
Nová budova ve Viničné ulici, kde od roku 1880 sídlily některé přírodovědné obory, připadla Německé univerzitě, a ty se tak musely znovu stěhovat. Dosud se tísnily v Karolinu a Klementinu, což s ohledem na rostoucí počet studentů i rozšiřující se sbírky nebylo únosné.
Lékařské obory se přestěhovaly do nových budov poblíž nedávno otevřené porodnice U Apolináře a Všeobecné fakultní nemocnice a pláň pod albertovskými svahy, uzavřená gotickým opevněním a klášterem alžbětinek s nemocnicí a kostel Zvěstování Panny Marie Na Trávníčku v ulici Na Slupi, se stala novou českou univerzitní čtvrtí.
 |
Karlovo-Ferdinandova univerzita ji totiž dostala darem. Smělý záměr stvrdilo přestěhování univerzitní botanické zahrady ze Smíchova v roce 1898. Brzy zde začaly růst nové budovy obou univerzit.
Studium přírody
V červnu 1920 se z Filozofické fakulty UK vydělila Přírodovědecká fakulta. Vyučovaly se na ní nejen tehdy moderní obory jako biologie, chemie a geologie, ale i tradiční geografie, matematika, fyzika, astronomie a farmacie.
Matematicko-fyzikální fakulta vznikla až v roce 1952 a Farmaceutická fakulta v roce 1969 se sídlem v Hradci Králové. Hned v září 1920 nastoupilo 850 studentů, o sto let později jejich počet přesahoval 5 tisíc.
Budovy, ve kterých studují a provádějí výzkum, se od té doby příliš nezměnily ani nerozšířily. Jen po druhé světové válce začaly být využívány ještě budovy bývalé někdejší Německé univerzity.
Za zrodem fakulty stála souhra šťastných okolností. Univerzita Karlova se oddělila jako česká univerzita, průmyslová revoluce s sebou přinesla vědecko-technický pokrok, v jednotlivých oborech působili špičkoví profesoři s mezinárodním renomé svých výzkumů a v evropských zemích se oddělovaly přírodovědecké fakulty s cílem hlubšího bádání a užšího mezioborového zaměření.
Velice záhy po svém vzniku se Přírodovědecká fakulta zařadila mezi přední evropské vědecké instituce a pracoviště. Slibný rozvoj přerušilo uzavření vysokých škol v roce 1939, druhá světová válka a 40 let komunistického režimu.
Ten se tady začal drolit – studentským pochodem 17. listopadu 1989 z Albertova na Vyšehradský hřbitov k uctění památky zastřeleného studenta Jana Opletala. Právě z Albertova se 15. listopadu 1939 pohřební průvod Jana Opletala vydal a následně byl násilně rozehnán. V noci z 16. na 17. listopadu Němci obsadili vysokoškolské koleje a více než 1 200 studentů skončilo v koncentračním táboře (dvě desítky z nich věznění nepřežilo) a devět na popravišti. Následně došlo 17. listopadu k uzavření deseti českých vysokých škol, důsledkem čehož přišlo o možnost studovat na 15 tisíc mladých lidí a o práci přišlo necelých 1 500 profesorů, docentů a dalších pedagogů.
17. listopadu 2020 |
Studentská čtvrť moderního střihu
Podobu univerzitní čtvrti navrhl v letech 1901–1902 Rudolf Vomáčka, přednosta místodržitelského odboru pro stavby pozemní, se stavebním inženýrem Augustem Kožíškem a Bohumilem Novotným na ploše 500 × 300 metrů. Nejspíše vycházel z amerických kampusů soustředěných na jednom místě.
Hlavní ulici tvoří Albertov, spojující stávající ulici Na Slupi a Ke Karlovu, ke které je však potřeba vystoupat po Velkých albertovských schodech. Kříží ji ulice Studničkova, ze které studenti po Malých albertovských schodech mohli vyběhnout do oblíbené hospody Jedová chýše U Apolináře a na druhé straně na hradby a kolem nynějšího parku Ztracenka do ulice Horská. Ta ohraničovala původní zástavbu směrem do Nuslí.
Od kostela Zvěstování Panny Marie Na Trávníčku vede ulice Hlavova souběžně s Albertovem a tu kříží v pravých úhlech ulice Korčákova, Votočkova a Studničkova. Všechny odkazují svými názvy na význačné lékaře. Výjimkou je Korčákova, která dostala jméno po geologovi Jaromíru Korčákovi až v roce 2009, na 20. výročí jeho úmrtí. Do té doby byla kratší a bezejmenná.
Studničkova se až do roku 1947 jmenovala U Botanického ústavu a později Preslova podle přírodopisce Jana Svatopluka Presla, protože tu sídlil Botanický ústav Univerzity Karlovy.
V letech 1904–1910 zde česká univerzita postavila budovy fyzikálního, matematického a chemického ústavu a přírodovědeckých ústavů a Německá univerzita hygienický a fyziologický ústav. Po roce 1912 přibyl ještě Hlavův a Purkyňův ústav české univerzity od architektů Aloise Špalka a Augusta Kožíška a chemický ústav Německé univerzity.
Organizace YWCA a YMCA podpořily výstavbu Studentského domu na Albertově, kde bydlela řada zahraničních studentů, fungovala tam knihovna, kino, lázně a klubovny s klavírem a kulečníkem, později sloužila jako menza. Teď místo ní vzniká nové Biocentrum.
Národní divadlo je klenot. Peníze na opravu daroval císař i ruský car |
Univerzitní přírodovědecký ústav stál od roku 1879 v ulici Viničná 7, navrhl jej Franz Písařovic. Připadl však Německé univerzitě, která v něm zřídila Fyzikální ústav (v letech 1911–1912 zde učil i Albert Einstein).
V bývalé zahradě České společnosti pro zvelebování zahradnictví vznikla v letech 1887–1889 budova Českého botanického ústavu, ke které později přibyla kubistická přístavba, a zahradní dům, kde teď sídlí studijní oddělení.
Ve slupské zahradě ústavu choromyslných postavili v letech 1909–1912 novobarokní budovu Přírodovědecké fakulty. V současnosti v ní sídlí děkanát, katedry a ústavy geografie a geologie včetně knihoven, Mapová sbírka, Mineralogické muzeum a Chlupáčovo muzeum historie země s 8metrovou replikou kostry dinosaura. Prohlédnout si ho můžete v suterénu budovy každou středu od 10 do 17 hodin, do 16 hodin je v 2. patře otevřená sbírka map s více než 130 tisíc mapami, 3 337 atlasy a 150 glóby. Vznikla v roce 1891.
Dobře utajený secesní skvost
Budova patří k nejmladším pražským novobarokním stavbám. Tvoří samostatný obdélník se dvorem uprostřed. V letech 1924–1926 došlo k přístavbě křídel u Studničkovy ulice, kterou navrhl architekt Karel Špera. V roce 1951 přibyla podkrovní nástavba a v 80. letech drobné přístavby ve dvoře. Například Chlupáčovo muzeum v suterénu získalo prosklenou střechu ve tvaru stanu, čímž do něj proudí příjemné rozptýlené světlo.
Průčelí se vstupem je situováno do hlavní ulice Albertov, po širokém zdobeném schodišti vcházíte do mezipatra s hlavní aulou. Vstoupit do ní lze i z druhého patra. Pod ní se nachází bistro Živina a studentský klub. Posluchárny, učebny, kabinety a laboratoře jsou po obvodu budovy tak, aby měly výhled ven a zároveň aby do velké posluchárny vprostřed budovy proudil dostatek denního světla.
Světlost Velké geologické posluchárny podtrhuje bleděmodré ostění a dveře a bílá výmalba stěn a stropu. Na chodbách jsou stěny naopak krémové a bílá zvýrazňuje sloupy, štuky. Dveře se zdobenými portály v barvě šampaň působí mile starosvětsky a zároveň rozbíjejí pudrovou tonalitu. To podtrhují i černé akcenty na zábradlí, na lucernách a na oválných mozaikách na podlaze.
Množství rozmanitých tvarů a barevných odstínů překvapivě vytváří harmonický prostor, v němž je stále co objevovat nebo na sebe jen nechat působit čistou krásu secesního interiéru. Celkový dojem nic neruší, i popis učeben je stále stejný na historický emailových cedulích, dřevěné vitríny z 60. let téměř splývají se stěnami. Ve 2. patře si můžete osahat různé horniny zabudované do zdi.
Příběh Veletržního paláce. Dílo geniálního statika nemá jediný pravý úhel |
Ač budova vznikala ve dvou zcela odlišných obdobích a navrhovali ji architekti s rozdílnými styly, působí kompaktně a zcela přirozeně zapadá do okolní zástavby, což je dáno i počátečním celkovým urbanistickým plánem lokality. Mezi ostatními budovami vyčnívá výrazně zdobenou novobarokní fasádou. Rizalit s hlavním vchodem doplňují rizality v rozích, které jsou odlišeny i barevně a tvarově.
Vchod zdobí sloupy s jónskými hlavicemi a reliéf šesti putti (amoretů) se symboly přírodních věd. Zdobnost umocňuje litinové zábradlí na mansardové střeše rohových věží.
S oblými prvky budovy Přírodovědecké fakulty a organickými liniemi Hlávkova a Purkyňova ústavu souzní i vítězný návrh na Kampus Albertov od Znamení čtyř – architekti. Po desetiletí odděleného fungování se Přírodovědecká, 1. lékařská a Matematicko-fyzikální fakulta spojily a společně budují moderní Biocentrum a Globcentrum, které má sloužit vzdělání i výzkumu a propojení oborů.
Historie se obloukem vrací a roztáčí spirálu vědění výš. Doufejme, že i každoroční vzpomínkový průvod z Albertova na Národní třídu zůstane připomínkou minulosti a nestane se rozbuškou budoucnosti.
