Trojský zámek a vinice vyrostly za doby temna z lásky k ženě a Hradu

aktualizováno 
Lidé dokazují svoji náklonnost, obdiv a úctu různě. Hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka postavil pro svoji ženu Kláru a pro císaře Leopolda Habsburského letní zámek v Troji a vyzdobil jej detaily rodových erbů, mytologickými výjevy a alegoriemi, které komentovaly řadu témat. Návštěvu přinesl magazín City Life.

Zámek Troja dostal své jméno podle mytického města. | foto: Jiří Podrazil

Praha se po rozkvětu za císaře Rudolfa II., který z ní udělal sídelní město Habsburků, v následujícím století ocitla v době temna. Přesun císařského dvora do Vídně, pronásledování protestantů, stavovské povstání, bitva na Bílé hoře, stětí českých pánů, proměna české šlechty a třicetiletá válka zakončená odvezením uměleckých děl z Pražského hradu švédskými vojsky čtyři města pražská (Staré Město, Malou Stranu, Nové Město a Hradčany) kolem Pražského hradu silně zdecimovaly. 

Fotogalerie

Ačkoliv císařská privilegia byla Praze odňata, nestála stranou evropského dění a pronikaly do ní vlivy z Itálie, Rakouska i Německa a České království stále platilo za důležitou součást habsburské monarchie.

Jedním z významných členů místodržitelského sboru, který se po třicetileté válce staral o správu země, byl Václav Vojtěch ze Šternberka. Potomek starého českého šlechtického rodu získal titul hrabě v 18 letech a od mládí byl připravován na kariéru v zemské správě. 

Později se stal soudcem a nakonec nejvyšším hofmistrem Českého království. Příjem mu plynul z panství Zelená Hora a Horažďovice v jihozápadních Čechách a od roku 1672 i ze zděděného panství po matce Zadní Ovenec nedaleko Prahy.

Vesnice Zadní Ovenec se rozkládala na pravém břehu Vltavy a sousedila s Dolním Ovencem, obyčejnou vsí s dvory a polnostmi. V 19. století se spojily a získaly jméno Troja (pravděpodobně podle ruin bývalého mlýna a letního zámečku, které připomínaly zříceniny antického města na dobových kresbách). 

Krajina kolem řeky byla malebná, a jak ukazují dobové malby, příliš se za tři sta let nezměnila. Jen místo domů se tu rozléhaly lesy, louky a pole. Od Předního Ovence na protějším břehu se kolem řeky až k dnešnímu výstavišti, Letné a Dejvicím rozkládala Královská obora, kam císaři s doprovodem hojně vyjížděli na hony. 

Vhodně reprezentativní místo, kde by si panovník mohl s družinou odpočinout, však chybělo, a tak se Václav Vojtěch ze Šternberka rozhodl vystavět na oveneckém panství letní sídlo obklopené parkem. Inspiraci načerpal při své kavalírské cestě po Evropě a za architekta si vybral Jeana Baptista Matheya, Burgunďana školeného v Římě. 

Zadání znělo: římská vila v módním barokním stylu oslavující naši manželskou lásku a zvoucí Habsburky k návštěvě. Hrabě Šternberk doufal, že na letním sídle přivítá císaře Leopolda I., a potvrdí tak výjimečné postavení svého rodu.„V baroku byla reprezentace otázkou cti. Potvrzovala status, moc i vlastnosti hostitele, že je hoden své pozice a má právo ji zastávat dál,“ vysvětluje kurátorka Marie Foltýnová.

Pozvánka pro Hrad

Letní sídlo Vojtěcha ze Šternberka dává tušit jeho postavení u dvora. Zamýšlený účel dal stavbě její podobu a polohu. „Pražský hrad a hlavní sál Trojského zámku spojuje přímka. Vchází se do něj po oválném schodišti ze zámeckého parku. Hlavní průčelí se tak otevírá směrem k řece (a Hradu),“ ukazuje na vzdálenou svatovítskou katedrálu Marie Foltýnová. 

Kvůli přesnému natočení zámku bylo třeba odlámat velký kus skály a na druhé straně vytvořit násep. Hlavní sál je středobodem zámku, o čemž svědčí nejen již zmíněná spojnice s Pražským hradem, ale i na tehdejší dobu netypický půdorys. 

Habsburský sál. Hlavní sál vzdával hold panovníkům a křesťanské Svaté lize,...

Habsburský sál. Hlavní sál vzdával hold panovníkům a křesťanské Svaté lize, která zvítězila nad Turky. Kolem Božího oka ve středu se vznáší Naděje, Víra a Láska. Protiváhu tvoří sv. Leopold, patron Rakouska a jmenovec vládnoucího císaře. Ve své době to byl jeden z nejkrásnějších sálů v Evropě.

Místo čtvercové nebo obdélníkové kompozice kolem dvora vycházejí boční křídla z ústředního sálu uprostřed. Horizontální osa zámku spojuje sál se štěpnou zahradou, geometricky vysazeným sadem do tvaru osmicípé hvězdy – rodového znaku Šternberků.

Netypické je také umístění střešních pavilonů na okrajích stavby, jejíž silueta se tak před návštěvníkem při průchodu parkem proměňuje. Konírny a zázemí zámku jsou provedeny ve stejném stavebním slohu, barevnosti a umírněnější zdobnosti, takže zámek opticky oddělují od okolí a působí jako přirozená hradba. 

Svahu za nimi využil hrabě Šternberk jako krajinné dominanty a osázel jej vinicí, kterou věnoval své milované ženě Kláře Bernardině z Maltzanu. Absence jakéhokoliv opevnění je charakteristickým rysem letních vil, pocitově jej nahrazuje vyvýšené nádvoří, na kterém zámek stojí. 

V tomto případě plní i praktický účel – dříve zde bývaly mokřady, které bylo třeba kvůli stavbě vysušit. Riziko záplav z nedaleké Vltavy minimalizoval důmyslný odvodňovací systém. „Zámek přímo neohrozila ani povodeň v roce 2002, kdy navýšený terén zadržel vodu valící se od řeky, ale kanalizací vyplavila spodní voda zámek zevnitř,“ vzpomíná Marie Foltýnová.

Jedinečná stavba

Přes Vltavu fungoval mělký brod a hrabě Šternberk zde nechal zbudovat přívoz. Hosté vjeli bránou u vody do úchvatné zahrady plné geometrických obrazců z keřů a květin, soch a terakotových váz.

V dolní části ohromovala bohatě zdobená Neptunova kašna jakožto odkaz na vládu bohů mimo svět. Zámek pak uctíval Habsburky jako vládce nad zemí. Park fungoval jako představení zámku a naladění hostů a zároveň jako elegantní úkryt před všetečnými zraky, využíval se i jako kulisy pro divadlo. Dosvědčují to i fragmenty fresek a sousoší nalezených v rozvalinách zdí a v bujné vegetaci při rozsáhlé rekonstrukci v 80. letech.

Monumentální oválné schodiště vytvořil z velkých monolitů pískovce sochař Georg...

Monumentální oválné schodiště vytvořil z velkých monolitů pískovce sochař Georg Heermann a představuje souboj olympských bohů s Titány. Jeho synovec Paul z kamene vytesal busty personifikující roční období, čtyři denní doby a světadíly na balustrádě. Doplňují je sochy, z nichž některé na hosty stříkaly vodu po šlápnutí na určitý schod.

Zámek se stavěl v letech 1678-1695 a po svém dokončení budil oprávněný úžas. „Letohrádek v podobě městské vily v rozsáhlém parku byl sám o sobě ve střední Evropě na konci 17. století unikátní, na roveň zámku ho posunula velkolepá výzdoba od nejlepších dobových umělců a zcela jedinečné pojetí stavby architektem Jeanem Baptistem Matheyem. Stavbou Trojského zámku přispěl hrabě Šternberk k rozvoji nové epochy barokní architektury v Čechách,“ popisuje Marie Foltýnová.

Nástropní malby v přízemí zobrazují mytologické postavy a alegorie dobových témat – například svatbu Dia a Héry, Herkula jako oslavu hrdinství, Vítězství Pravdy a Slávy nebo Čas odhaluje Pravdu jako jemné připomenutí významu rodu Šternberků. 

Z hlavního Habsburského sálu projdete do čínských salonků z konce 18. století, které odkazují na dobovou fascinaci Východem a dálnými cestami. Stěny zdobí malby významných čínských staveb – pagody, mosty, krajiny. O smyslu pro humor svědčí vyobrazení psíků i s jejich jmény. 

V chodbách visí návrhy zámku a obrazy, v roce 1770 jich tu bylo 315, nejvíc však okouzluje výhled na park. Boční trakty sloužily jako apartmány pro hosty – z předpokoje se vcházelo do přijímacího pokoje, z něj do kabinetu a pak do ložnice. „Snad v každé místnosti najdete rodové znaky manželů – šternberskou hvězdu a maltzanovské hrozny s hlavičkami zajíců,“ ukazuje Marie Foltýnová.

Splnilo se hraběti Šternberkovi jeho přání přivítat na zámku císaře? Nikoliv, a protože zemřel bez přímých potomků, jeho dědicové zámek prodali v roce 1763 Marii Terezii, která zde chtěla zřídit Ústav šlechtičen. K tomu nakonec nedošlo a zámek několikrát změnil majitele, kteří jej využívali jako statek, a chátral. Nakonec ho statkář Alois Svoboda daroval v roce 1922 státu pro vzdělání a osvětu mládeže.

K tomu však vinou dvou světových válek nedošlo, až se zarostlé ruiny ujalo hlavní město a opravilo jej pro potřeby Galerie hlavního města Prahy, která zde pořádá od dubna do října výstavy a společenské a kulturní akce. V zámku prodchnutém láskou a úctou si také můžete říct ano.

Autoři:

Nejčtenější

Koupili si tři sta let starý mlýn, po devíti měsících mají hotovo

Část obnaženého obvodového zdiva mlýna zpevňují dřevěné trámy. Tvoří nosnou...

Mlýnské kolo se tu už dávno netočí, není slyšet ani hukot vody, jak padá ze žlabu na kolo. O vodní náhon se roky nikdo...

Dům pro rodinu si navrhli sami. Slouží jim dokonale po všech stránkách

Rodinný dům s dispozicí 5+kk má užitnou plochu 195 metrů čtverečních.

Ondra a Iva nikdy o domě nesnili. Záměr stavět svůj vlastní přinesla až rodinná situace, která si řekla o větší prostor...

Nový stavební zákon už vyvolává emoce, Praha chce vlastní předpisy

Hlavně developeři si stěžují na komplikované a zdlouhavé vyřizování stavebního...

Česká republika vykazuje jeden velký paradox: stavební rozvoj země stagnuje v době největšího ekonomického růstu. Nutně...

Toužili po odpočinku v horách. Moderní chalupa jim roste rovnou ze skály

Peruánská smetánka opouští na víkendy hlavní město Limu a odjíždí odpočívat do...

Peruánská smetánka opouští na víkendy hlavní město Limu a odjíždí odpočívat do hor. V panenské přírodě Cieneguilly,...

Byt pro nadšeného cestovatele: důraz se kladl na relaxaci a pohodlí

Tapeta vytvořená podle japonského akvarelu se stala přirozeným centrálním bodem...

Pánský byt v novostavbě na konci Petržalky vás vítá velmi příjemnou atmosférou. Vděčí za ni spolupráci majitele a...

Další z rubriky

Bungalov postavený na klíč byl jasnou volbou. Majitelka z něho má radost

Terasa je jediným místem v domě, kde je přiznané dřevo. Obklady i strop z...

Dřevěný bungalov s valbovou střechou patří ke klasice nejen australského předměstí. Jeho okouzlující charakter a...

Spojením dvou bytů vznikl neuvěřitelný penthouse s pěti koupelnami

Obývací části dominuje klavír Yamaha v bílé barvě.

Dokonalým panoramatickým výhledem na město a pohoří Vitoša se mohou těšit majitelé penthousu v bulharské Sofii. Luxusní...

Dům pro rodinu si navrhli sami. Slouží jim dokonale po všech stránkách

Rodinný dům s dispozicí 5+kk má užitnou plochu 195 metrů čtverečních.

Ondra a Iva nikdy o domě nesnili. Záměr stavět svůj vlastní přinesla až rodinná situace, která si řekla o větší prostor...

Najdete na iDNES.cz