Rodina Marka Dědíka se začala rozrůstat. Před pěti lety, v době, kdy s manželkou Terezou čekali druhé dítě, věděli, že si budou muset najít větší byt, než jaký měli v Praze-Braníku. Téměř půl roku hledali a obcházeli potenciální obydlí, ale žádné se jim nelíbilo. Potom narazili na současný byt a ten jim padl do oka hned.
„Zalíbil se nám, protože má vysoké stropy, atypické rozdělení místností, což se dneska u novostaveb moc nevidí,“ svěřil se Marek Dědík, který se několikrát účastnil televizní soutěže StarDance. Zmiňované atypické rozdělení místností je sice efektní, ale přineslo i komplikace, protože nábytek musel být dělaný na míru. „Byt v době, kdy jsme ho viděli prvně, vypadal jinak než dnes. Celý jsme ho rekonstruovali,“ říká Marek.
Dispozice na míru
Původní rozložení bytu prošlo zásadní proměnou a bylo potřeba udělat nové podlahy, které budou bezpečnější pro malé děti, jež doma běhají. Dnes se byt skládá z obývacího pokoje spojeného s kuchyní, ložnice, dětského pokoje, pokoje pro hosty, předsíně a samozřejmě koupelny a toalety.
Hned po vstupu upoutají pozornost velké prosklené dveře s černým rámem. „To byl můj sen už od mládí, vídal jsem je v amerických filmech. Teď si díky nim můžu splnit i praktickou stránku, protože vidím, kdo přichází, i když jsou zavřené,“ říká Marek.
 |
Kuchyň se přesunula ze současné ložnice do otevřeného prostoru, zeď mezi místnostmi zmizela a vznikl vzdušný prostor, kde si manželé často zatančí. S úpravami pomáhal architekt, který chápal potřebu prostoru pro pohyb. „Všechen nábytek je dělaný na míru, jenom jednu skříň jsme koupili v Ikee,“ svěřil se tanečník.
Z materiálů v bytě dominuje dřevo. Kuchyň spojená s obývákem je laděná do zelené a zlaté. Manželé vybírali vnitřní zařízení včetně doplňků společně. „Jsem tanečník, proto musím mít smysl pro estetiku. V mojí branži je důležité, jak co vypadá a působí, člověk si musí umět vybudovat image. Právě proto mě bavilo i zařizování bytu,“ říká Marek, jehož slova potvrzuje i manželka. Kdyby Dědík přestal tančit, bavilo by ho dělat bytového designéra.
Dřevo, zelená a zlatá
Srdce obývacího pokoje tvoří kulatý dřevěný stůl, ze stejného materiálu je vyroben i bar. Manželé považují stůl za svoji chloubu. „Musím ho každý druhý rok natírat lakem, protože se to samozřejmě opotřebovává. Navíc máme dva kluky, kteří dávají občas vnitřnímu zařízení zabrat,“ prozradil tanečník, který s rodinou považuje kulatý stůl za střed celé domácnosti, kde se setkávají u jídla a kluci u něj dělají úkoly.
Zlatá barva je v pokojích nepřehlédnutelná. Marek ji vnímá jako teplou, vášnivou a symbolicky bohatou. „Stříbrná mi připadá chladná. Kdyby ji měla ráda moje žena, možná by to byl důvod k rozvodu,“ žertuje tanečník. Naštěstí se oba shodují, že zlatá je barva jejich domova i života. V současné době manžele spojuje i práce na připravovaném snímku Tři do tanga, kde působí jako choreografové. „Hlavní postavu hraje ve filmu Ján Koleník, který dříve tancoval a přes svou výšku se dokáže opravdu dobře hýbat. Ve filmu budu mít malou roli i já,“ představil Marek jeden ze svých projektů.
Scenárista kultovních českých filmů našel ráj na Slapech. Díky šťastné náhodě |
Měkkost na každém kroku
Interiér je plný měkkých materiálů, které působí útulně a zároveň prakticky. Mikroplyšová sedací souprava, křesla i skříňka odolávají dětským nehodám a snadno se čistí. Tam, kde není mikroplyš, najdete kožešiny, a to dokonce i v koupelně. Výběr těchto materiálů má na svědomí Tereza, která má cit pro pohodlí i estetiku.
Na zdech visí rodinné fotografie, které nafotila umělecká fotografka Barbora Jelínková. „Barbora měla před rokem a půl svou první výstavu. Byla na ni vystavená i fotografie našeho syna, která dnes visí na zdi hned za prosklenými dveřmi. Fotografie jsou zajímavé, zachycují daný moment a vystihují naši náladu,“ rozplývá se nad fotografiemi tanečník.
Poháry nesmí chybět
Dědíkovi často cestují a z každé cesty si vozí suvenýry. Sbírka barevných sošek bostonských teriérů, váz a dalších drobností našla své místo v policích, které připomínají galerii. „Máme bostonského teriéra, proto je tu tolik sošek tohoto plemene,“ prozradil Marek.
Kromě dekorací jsou vystaveny i Dědíkovy poháry a ocenění, které získal během své bohaté taneční kariéry. Dnes vede svou vlastní taneční školu Dance factory Prague, která se v prosinci přestěhovala do pražského Braníku.
„Provozujeme taneční kurzy pro děti, latinu pro ženy, tance pro manželské páry a samozřejmě máme i hodiny pro profesionály, kteří pak jezdí po různých soutěžích. Otevíráme nové kurzy pro děti, jde o street dance, pohybové jd, po kurzy i balet,“ říká Marek Dědík o své taneční škole, kam běžně chodí děti od pěti let.
Sám má v oblasti tance na svém kontě řadu úspěchů, je mistrem střední Evropy v tanečním sportu, pětinásobným mistrem Slovenské republiky a mistrem České republiky.
Článek vznikl pro časopis Rytmus života.
