Během studií Fakulty architektury ČVUT si Ondřej Zoubek rozšířil vzdělání ve Francii a v USA a nyní se věnuje zakázkám především v Čechách a na Slovensku.
„Práce na vlastním bytě byla náročná, ale zároveň i obohacující. Všechny nápady jsem si mohl vyzkoušet na vlastní kůži, jak v praxi fungují. Zároveň jsem se snažil vytvořit interiér, který odráží dobu svého vzniku,“ popisuje Ondřej Zoubek, architekt a majitel bytu.
Zde naleznete další návštěvy z časopisu Domov.
Před pěti lety se Ondřej nastěhoval do velkorysého bytu s vysokými stropy v činžovním domě v centru Karlína. Jeho dispozice s centrální halou novému majiteli vyhovovala, co zde však od začátku postrádal, byla určitá osobitost. Proto se po několika letech, které tady strávil, rozhodl pro celkovou rekonstrukci.
Vzhledem k tomu, že je dům v někdejší průmyslové čtvrti, se architekt rozhodl zkombinovat historizující prvky s industriálními. Na dispozici s halou, která je přirozeným centrem bytu, nebylo nutné nic zásadního měnit. Hned na začátku ale došlo na vybudování akustické příčky, která přiléhá k sousednímu bytu a jejímž úkolem bylo snížit hlučnost.
Typové, ale originální
Na rozdíl od současného trendu jsou obývací pokoj a kuchyň umístěné na opačných koncích bytu. Kuchyň spojená s jídelnou a malým balkonem do dvora vznikla na místě někdejšího pokoje pro služku. Architekt Zoubek sice využil typové kuchyně z obchodního domu IKEA s dvířky Bodbyn, vylepšil ji však několika svými nápady.
Podařilo se mu například sehnat měděné úchytky z dánského designového obchodu, které ladí s dřezovou baterií v retro stylu. Skla horních skříněk nahradil patinovaným zrcadlem s měděnými odlesky.
Na linku umístěnou u stěny použil skříňky s bílými dvířky a na varný ostrůvek jejich šedou variantu. Do spodní části linky vedle lednice se podařilo umístit pračku a sušičku. Kuchyň tak působí hodně zajímavě a typový nábytek byste v ní nejspíš nehledali.
Široký portál, opticky oddělující jídelnu od kuchyně, nechal architekt nahoře doplnit nízkým dřevěným nadsvětlíkem, členěným do pěti tabulek. V jídelně zvolil světlou starorůžovou výmalbu se štukovými prvky a širokou lištou u podlahy. Její zámecký charakter ještě podtrhl křišťálovým lustrem.
Oválný stůl má na míru vyrobenou desku z ořechové dýhy, spočívající na bytelné podnoži od italské firmy Pedrali, a pohodlně se k němu vejde šest lidí.
Dobové detaily
Architekt a majitel bytu v jedné osobě věnoval velkou pozornost také výběru svítidel a nebál se kombinovat moderní typy značky Artemide se stylovými kousky. Okna a dveře bylo během rekonstrukce nutné vyměnit nebo repasovat a po dlouhém pátrání se například povedlo v jednom bazaru v Hradci Králové sehnat mosazné kliky, které odpovídaly těm původním.
„V obývacím pokoji jsem dal vymalovat spodní část stěny na petrolejově modrý odstín, který místnost zútulňuje i opticky snižuje strop. Přizpůsobil jsem tomu i barvu televizního stolku, zhotoveného na zakázku. Ve většině místností se zachovaly kvalitní dubové parkety, které jsem nechal zrenovovat, abych zachoval původního ducha interiéru,“ přibližuje svůj záměr Ondřej.
Atypický nábytek
Prostorná hala, navazující na krátkou předsíň, je dost široká, aby se do ní vešla knihovna v industriálním stylu z obchodu XXXLutz. Za nenápadnými dveřmi proti knihovně je schovaná menší toaleta a vedle ní šatna s botníkem. Dveře, jejichž vystouplé lišty se skrytým zafrézováním slouží zároveň jako madla, dal architekt vyrobit na míru.
Do koupelny umístil Ondřej starou lékařskou skříňku, kterou nechal zbavit laku a natřít na metalický odstín. Se skříňkou ladí velké zrcadlo s tepaným kovovým rámem nad umyvadlem.
V ložnici za čalouněným dvojlůžkem je bílá cihlová zeď a nábytek s ořechovou dýhou vyrobený na zakázku. Na komodu pod oknem navazuje kryt radiátoru s mřížkou, což působí kompaktně a elegantně. Ondřeji Zoubkovi se povedlo vytvořit pohodlné bydlení pro tříčlennou rodinu, jemuž nechybí styl.