Spolek Medáků z roku 1912 byl v roce 1998 obnoven skupinou mladých lidí, kteří chtěli oživit společenský život ve Starých Střešovicích.
Autor: Praha Neznámá
Největší dům Medáků se nazýval Dům soudobé kultury.
Autor: Praha Neznámá
Nemovitost stojí na místní poměry nezvykle velkém pozemku.
Autor: Praha Neznámá
Kdysi zde totiž byl pískovcový lom.
Autor: Praha Neznámá
Díky tomu má domek třikrát větší pozemek, než je zde obvyklé.
Autor: Praha Neznámá
V domě provozovali Medáci kavárnu, pořádali festivaly, koncerty a přednášky. Dnes je zde mateřská školka.
Autor: Praha Neznámá
Připomínkou zdejšího působení Medáků jsou reliéfy živočichů vytesaných do pískovcové skály.
Autor: Praha Neznámá
Nárožní dům ve Starých Střešovicích s obnaženými kusy původního zdiva.
Autor: Praha Neznámá
Zrekonstruovaná stará chalupa, v pozadí je nová výstavba, která nerespektuje výškovou hladinu historické zástavby.
Autor: Praha Neznámá
U zachovaného a vhodně rekonstruovaného stavení jsou z obou stran proluky po zlikvidované původní zástavbě.
Autor: Praha Neznámá
Staré domky nahrazují nové, které se v některých případech do původní zástavby nehodí.
Autor: Praha Neznámá
Střešovická zvonička z konce 19. století stojí přibližně v polovině páteřní komunikace Starých Střešovic. Střešovická zvonička Stresovicka zvonicka 1.jpg Účel stavby funkční zvonička Základní informace Výstavba konec 19. století Materiál zdivo Poloha Adresa Nad Hradním vodojemem, Praha, Česko Česko Souřadnice 50°5′34″ s. š., 14°22′25″ v. d. Wikimedia | © OpenStreetMap Některá data mohou pocházet z datové položky. Zvonička ve Střešovicích je jednou z dominant této čtvrti. Střešovická zvonička z konce 19. století stojí přibližně v polovině páteřní komunikace Starých Střešovic.
Autor: Praha Neznámá
Starostřešovická ulice stále připomíná atmosféru původních Střešovic.
Autor: Praha Neznámá
Jeden z mála domků, který se zachoval v původní podobě.
Autor: Praha Neznámá
Takto vypadaly téměř celé Staré Střešovice v době, kdy se uvažovalo o jejich likvidaci.
Autor: Praha Neznámá
Staré Střešovice ale naštěstí stále ještě stojí.
Autor: Praha Neznámá
Bílý klenot. Müllerova vila slavného architekta a teoretika Adolfa Loose (spoluautorem byl Karel Lhota) v ulici Nad Hradním vodojemem 14 skrývá za nenápadnou fasádou důmyslně navržený interiér.
Autor: slavnevily.cz
Loos neměl rád ornamenty, ale byly mu blízké přírodní vzory. Proto jsou tu orientální koberce a cibulový mramor Cipollino ze švýcarského Saillonu.
Autor: Jiří Koťátko, MAFRA
Zevnitř to vypadá, že venku stále svítí slunce.
Autor: Jiří Koťátko, MAFRA
V letech 1976 - 1989 sídlil ve vile ústav marxismu-leninismu.
Autor: slavnevily.cz
Stěny ložnice pokrývá tapeta s přímořským motivem podle rytce Clauda Josepha Verneta. Stejný vzor se opakuje i na stolcích a látkách.
Autor: Jiří Koťátko, MAFRA
Aby zajistil denní světlo, navrhl Adolf Loos velká okna, nechal je zvenčí natřít žlutě a doplnit zlatě žlutými záclonami.
Autor: Jiří Koťátko, MAFRA
Když Loos vilu dokončil, prohlásil, že je jeho nejkrásnější.
Autor: Jiří Koťátko, MAFRA
Pohled do pánské pracovny. Knihovna je vyvedená v tmavém mahagonu. Krb po anglickém vzoru sloužil zřejmě jen jako dekorace.
Autor: Jiří Koťátko, MAFRA
Loos nebyl dostudovaný architekt, byl hlavně vizionář. Spolupracoval vždy s jinými architekty, kteří mu pomáhali realizovat jeho vize.
Autor: Jiří Koťátko, MAFRA
Dámský budoár má dvě úrovně oddělené schody. Centrum místnosti tvoří lampa z křišťálu. Nejvýraznější je koutek inspirovaný vlakovým kupé se stahovacím oknem.
Autor: Jiří Koťátko, MAFRA
Stavělo se v letech 1928 - 30. Severní svah nebyl ideální, ale pro Loose znamenal výzvu.
Autor: Jiří Koťátko, MAFRA
Koupelnu Loos vybavil anglickými výrobky Twyfords s oddělenými kohoutky na teplou a studenou vodu.
Autor: Jiří Koťátko, MAFRA
Pohled do kuchyně
Autor: Jiří Koťátko, MAFRA
Jídelna je inspirovaná japonskými dřevoryty. Na podlaze leží japonská rýžová rohož, nad stolem visí lampion.
Autor: Jiří Koťátko, MAFRA
Raumplan bourá model dělení domu na patra. Každá místnost má jinou výšku a je umístěná v jiné úrovni. Prostory se jako ulita spirálovitě vinou nahoru kolem středu vily.
Autor: Jiří Koťátko, MAFRA
Müllerova vila se stala díky osvíceným stavebníkům městem mezi čtyřmi stěnami.
Autor: Jiří Koťátko, MAFRA
Bitva s úřady trvala sedm měsíců. Za Müllerovu firmu ji měl na starost pradědeček architekta Davida Vávry - Rudolf Voleský.
Autor: Viktor Chlad, MAFRA
S pomocí architekta Karla Lhoty stvořil Adolf Loos umělecké dílo, které se díky štěstí zachovalo téměř kompletní.
Autor: Viktor Chlad, MAFRA
Dům byl o patro vyšší, než směl, a úředníci projektu vytýkali i další nedostatky.
Autor: Viktor Chlad, MAFRA
Vila se začala stavět ve Střešovicích v roce 1928 bez povolení, a když o ně stavebník Müller požádal, návrh byl smeten ze stolu.
Autor: Viktor Chlad, MAFRA
Původní plány na vilu dělal architekt Karel Lhota, Müllerovi se ale nelíbily.
Autor: Jiří Koťátko, MAFRA
V horním patře architekt odkryl střechu a vytvořil velkou terasu.
Autor: Jiří Koťátko, MAFRA
Vila byla dokončená v roce 1930 a Müllerovi se nastěhovali ještě před získáním dokladu o kolaudaci.
Autor: Jiří Koťátko, MAFRA
Pozemek má i devizu, krásný výhled na sever Prahy a na chrám svatého Víta, který Loos na terase zarámoval do falešného okna.
Autor: Jiří Koťátko, MAFRA