Bydleli jsme v cihlovém domě ze 40. let, v jednom z bytů kdysi určených horníkům. Synovi, kterému je nyní deset, byly dva roky. Tehdy jsme se rozhodli, že se přestěhujeme do mé rodné vesnice, kde mám velkou část své rodiny. Vybrali jsme pozemek na okraji v území pro budoucí zástavbu a dohodli se s majitelem. Tehdy jsme ovšem ještě netušili, co nás čeká.
Přes pozemek vede vysokotlaký plyn, takže velká část nešla zastavět. Proto máme velkou zahradu a jistotu, že minimálně 80 metrů okolo nás nic nevznikne. Pozemek byl sice výhledově určen pro zástavbu, ale byla potřeba ještě změna územního plánu.
Současně probíhala pozemková úprava v celé obci a proces natáhlo také územní řízení pro kořenovou čistírnu a zdržení výstavby sítí a přístupové cesty. Všechny potřebné úkony trvaly nakonec dlouhých osm let. K našemu synovi přibyly dvě dcery, a došlo proto v průběhu i na drobné dispoziční změny v projektu.
Než jsme si vybrali našeho architekta, navštívili jsme několik jeho domů. Každý byl jiný, ale měly něco společného. Možná je to i tím, že si jej vybírají podobně naladění lidé. Jeho styl nás oslovil. Třeba pro něj typické kontrasty oblých a rovných stěn. Měli jsme jasno, že dřevostavbu chceme právě od něj.
Původní naivní představa byla, že si dům postavíme svépomocí z balíků slámy. Po účasti na několika workshopech jsme však museli uznat, že to nepůjde. Je to velmi pracné. Musíte mít spoustu pomocníků a v dnešní době nikdo nemá čas trávit půl roku na něčí stavbě.
S těžkým srdcem jsme tedy vyškrtli slámu a souhlasili, že si dům necháme postavit. Možná bychom dokázali svépomocí něco ušetřit, ale bylo pro nás lepší vydělávat peníze tím, co umíme, a pak investovat do domu.
Kdybychom se pustili do stavby sami, udělali bychom samozřejmě i první chyby. A jelikož stavíme jeden dům za život, zdálo se nám jako lepší řešení přenechat tuto činnost odborníkům. Navíc jsme po dlouhém čekání nechtěli strávit další dva roky stavbou. Bylo pro nás důležité, aby děti mohly dům, zahradu i okolí užívat co nejdříve.
Realizace v minimálním čase
Schvalovací proces sice trval věčnost, ale samotná realizace pouhých pár měsíců. V květnu stavba započala a přesně 23. prosince jsme přebírali klíče. Po zvažování jsme na doporučení vybrali menší realizační firmu. Přestože měla ve srovnání s velkou věhlasnou společností mnohem méně zkušeností, líbilo se nám, že staví třeba jen dva, tři domy za rok.
A byla to úžasná cesta. Věřím, že jak pro nás, tak pro ně. Nálada v průběhu byla moc hezká, čehož si velmi považujeme. Zpočátku jsme byli ostražití, protože nás všichni varovali před peklem – nedodrženými termíny, navýšením rozpočtu a dalšími katastrofami. Nakonec jsme však díky této firmě dokonce ještě něco ušetřili.
V prostorné minimalistické kuchyni špajz nenajdeme, ten je v nevytápěné části domu.
V dispozici domu pro mě byla zásadní kuchyně a výhled z ní. Často vařím a je pro mě důležité, abych odtud měla přehled. To se opravdu povedlo, vidím po celém obývacím prostoru, do dětských pokojů i do krajiny. Ložnice je menší, než jsme původně plánovali. Kvůli posunuté příčce se nevešla vestavná skříň. Máme zde pouze úložné šuplíky pod postelí a po dvou letech zjišťujeme, že nám stačí.
Mít co nejméně věcí je našim cílem v celém domě. Chtěli jsme malou stavbu, aby už to samo o sobě vytvářelo předpoklad, že budeme žít šetrně. Celý objekt má pouze 97 metrů čtverečních.
Když jsme si byli prohlížet realizované stavby a procházeli se v jedné z nich, pozitivně tam hodnotili množství úložného prostoru pod střechou. Pro nás to bylo minus. Ve chvíli, kdy máme úložný prostor, přirozeně ho zaplníme. A to my nechceme. Proto jsme jím šetřili.
Dům disponuje ze severní části dvěma nevytápěnými místnostmi, které suplují zahradní domek a sklep. Na zahradě už nemusíme nic budovat.
Neustále nás překvapuje, jak dobře a do detailu je dům vymyšlený, aby se v něm dobře žilo. Kromě mnoha praktických a krásných detailů, které si uvědomujeme při každodenním užívání (od řešení oken, průhledů, okenních ostění až třeba po umístění dřeva do krbu) si po předchozím bydlení považujeme ticha, které tu panuje a po letech konečně také života s dětmi v rodinném domě s velkou zahradou.
Energie ze slunce získávaná skrze střešní fotovoltaické panely je jedním ze zdrojů tepla pro dům.
Zajímavosti dispozice
- Dva dětské pokoje jsou zatím propojeny do jednoho. V budoucnu je může rozdělit příčka.
- V domě je pouze jeden záchod a jedna koupelna.
- V rámci obývacího pokoje je pracovna a vyvýšené patro na spaní pro hosty.
- Schodiště slouží současně jako knihovna.
- Multifunkčnost zařizovacích předmětů je důležitá.
- Na severní straně domu je nevytápěná část, kde jsou dvě velké místnosti na kola, zahradní náčiní a další vybavení a také spíž na potraviny
Technické parametry:
- Typ domu: téměř pasivní, podle PHPP 19 kWh/m²
- Zastavěná plocha: 120,2 m²
- Užitná plocha: 98,5, m²
- Konstrukční systém: fošinkový stěnový skelet kombinovaný s I nosníky v podlaze a střeše založený nad terénem na pilířkách
- Teplo a větrání: fotovoltaika, krbová kamna, kaskádové větrání řízené čidlem CO2 s rekuperací
- Součinitel prostupu tepla stěnou: 0,097 W/m²K
- Projekt 2010-12: aktualizace prováděcího projektu 2014, akad. arch. Aleš Brotánek, AB ateliér Brno
Pracovní kout kryje patro na spaní. Do budoucna možná na zahradě vyroste jurta pro děti, aby měly svůj vlastní oddělený prostor, až budou větší.
Technická fakta o domě:
- Za oblou stěnou v centru dispozice je schovaná technická místnost s velkou akumulační nádrží. Díky tomuto umístění jsou rozvody v domě krátké.
- Tato oblá stěna je vyzděna z odpadových cihel, které vznikají při výrobě cihlových pásek. Tomu odpovídá i nízká pořizovací cena. Nevýhodou byla naopak velká pracnost, která cenu opět zvedla.
- Vodu ohřívá fotovoltaika. Do budoucna možná bude systém ještě rozšířen.
- Původně byly v projektu pro ohřev vody navrženy teplovodní kolektory, časem se však fotovoltaika ukázala jako efektivnější a projekt byl pozměněn.
- Užitková i topná voda je primárně ohřívaná v integrovaném zásobníku sluncem pomocí fotovoltaiky a krbovými kamínky. Na nouzový záložní ohřev je v zásobníku topná spirála a jednou možná na větrném návrší doplní dům větrná turbína, která jej posune k ještě větší nezávislosti.
- Dům není připojen na kanalizaci, na pozemku je vlastní kořenová čistírna.
- Černá a šedá voda odtéká do čtyřkomorového septiku, protéká horizontálně i vertikálně přes kořenový systém do jímky, odkud je využita na zahradu. Tuto vodu lze zpětně využít i na splachování, zatím ji ale všechnu využijeme na zahradě. Vlastní čistírna však není jen tak, musíte být obezřetní, co do dopadu lijete. Věděli jste například, že pokud se do septiku dostanou antibiotika, naruší zdejší bakteriální procesy?
- Od původní touhy mít kompostovací záchod majitelé upustili. Ukázal se jako poměrně vysoká investice s ne úplně ideálním komfortem pro pětičlennou rodinu. Navíc čistička k provozu potřebuje živiny.
- Vzduchotechnika je slyšet minimálně a nijak neruší. Určité nepohodlí z hlediska akustiky vytvářejí skuliny pod dveřmi, kterými je nasáván odpadní vzduch. Dveře pak tolik zvukově neizolují.
- Pro majitele bylo důležité, aby dům byl úsporný. Pasivní standard postupně po konzultacích s architektem vyplynul jako nejlepší volba, i když konkrétní čísla nebyla cílem.
Další zajímavé dřevostavby najdete v aktuálním čísle magazínu DŘEVO&stavby. Fotografie: Ing. BcA. Martin Zeman, www.datelier.cz
