Manželé Daniel a Kateřina, oba humanitně zaměření, bydleli několik let v garsonce s plochou pouhých 26 m². Jenže s příchodem dítěte potřebovali přece jen větší prostor.
Představa o novém bydlení byla celkem jasná: dům uprostřed staré zástavby, kterému nesměla chybět alespoň minimální zahrádka. Netoužili po novostavbě, spíše chtěli zapadnout do původního rázu čtvrti.
"Oba jsme toužili po domku se zahrádkou. Původně jsme, hlavně z finančních důvodů, hledali něco mimo Prahu, pak se ale nenadále objevila možnost koupě domečku ve staré zástavbě přímo na okraji Prahy. Do jeho proporcí jsme se na první pohled zamilovali."
Večerní osvětlení
Oběma od začátku učarovala celá čtvrť a také bezprostřední okolí. V domě bydleli skoro čtyři roky bez větších úprav, jenže pak - kvůli druhému dítěti - nastala potřeba změn.
Kateřina má slabost pro ruiny, Daniel naopak obdivuje moderní architekturu. Naštěstí kamarád, architekt Jiří Pajkrt ze studia Orange Machine, dokázal tyto preference skloubit dohromady.
Představy a možnosti
K architektovi nešli s jasnou představou, projekt vznikl teprve po vzájemných konzultacích. "Bylo to jednodušší díky tomu, že jsme se dobře znali už dříve a architekt věděl, co se nám líbí i jak jsme zvelebovali původní domeček. Jeho projekt se nám moc zamlouval, i když konečná podoba domku se od původní představy trochu liší," říkají majitelé.
Návrh totiž musel architekt přepracovat na přání starousedlíků, se kterými domek bezprostředně sousedí. "S konečnou podobou jsme přesto moc spokojeni. Staré s novým se podle nás pěkně propojilo," tvrdí Daniel.
Dřevěný oobklad přístavby dobře doplňuje barevně výraznou fasádu starého domu
Architekt se snažil zachovat co nejvíce alespoň z interiéru domku, ne vše se však podařilo udržet. Spojil například obě původní místnosti v přízemí starého domku a propojil je s nově přistavěným obývacím pokojem, zrušil staré schodiště a na jeho místě vybudoval novou koupelnu vedle dětského pokoje.
Bohužel tak ve starém domku padly za oběť dřevěná podlaha a dlažba v předsíni, na nichž si majitelé hodně zakládali. Nakonec je raději vyměnili za nové a přispěli tak ke sjednocení všech místností.
Naproti tomu ponechali staré venkovní i vnitřní dveře a v nových místnostech dali podle nich zhotovit repliky.
Staré s novým se snoubí i v kuchyni
Staré a nové
Určitý oříšek představovalo propojení obou objektů, především jejich střešních konstrukcí. Nakonec se podařilo architektonicky zvládnout vše bez poskvrny.
"Probourali jsme v přízemí obvodové zdivo a napojili přístavbu, v patře došlo k přeložení a napojení krovu. Vše se samozřejmě muselo provádět velmi opatrně, aby zbytek domu nespadl. Je to trochu nadsázka, ale ne úplně," vzpomínají majitelé.
Klasická sedlová střecha je pokryta černou krytinou Cembrit, (dánský obdélník), rovná střecha pak fólií a kačírkem.
Kuchyňský stůl navazuje na ostrůvek s varnou deskou
Nové křídlo je samozřejmě postaveno podle moderních technologií. Stěny tvoří porotherm, izolace a velké desky z vodovzdorné překližky, venkovní fasáda je z tropického dřeva.
Přístavba zahrnuje i architektonické zajímavosti. Architekt může být pyšný na čisté vzdušné schodiště a dokonale přesné linie rámů oken, které se v rohu obývacího pokoje sbíhají do jednoho bodu.
Majitelé jsou naopak hrdí na kovový krb, který tvoří dominantu celého hlavního přízemního prostoru a zároveň odděluje jídelnu do obývacího pokoje. Pyšní jsou také na velká otevíratelná a průchozí okna do zahrady.
"Přesnou představu o materiálech, z nichž měla být nová přístavba, jsme neměli, naštěstí nám s výběrem velice pomohl architekt a částečně i stavební firma. Vše s námi konzultovali a dávali nám na výběr různé možností, z nichž jsme pak společnými silami vybrali to nejvhodnější řešení," popisují manželé.
Koupelna v přízemí s původním oknem
Koupelna v podkroví za dětským pokojem
Pro uchování intimního prostředí se ukázala pro novou fasádu jako nejvhodnější kombinace dvou dřevěných materiálů, mořených finských fasádních překližek a obkladových lamel z tropického dřeva, doplněná velkými okny z hliníkových profilů.
Architekt Jiří Pajkrt je s přístavbou a celkovým řešením také spokojený: "Hlavním účelem stavebních úprav bylo rozšíření obytných ploch domu tak, aby vyhovovaly nárokům čtyřčlenné rodiny a zároveň nedošlo k výrazným změnám stávající stavby a nenarušil se idylický charakter malé zahrady a celého obydlí."
Místo k žití
V patře jsou tři místnosti – pracovna, dětský pokoj a ložnice. Nejvíce se ale samozřejmě využívá přízemní kuchyně, propojená s obývacím pokojem, který slouží zároveň jako herna pro děti. Tam se vlastně odbývá veškeré denní dění.
"Nejraději sedáváme v obývacím pokoji u starého dřevěného stolu, vyrobeného z původního truhlářského ponku. Tam tráví náš chlapeček a jeho malí kamarádi nejvíc času, stejně jako naše návštěvy. Ponk jsem už v tomto stavu objevila u svého 'dvorního prodejce' antik nábytku ve východních Čechách. Ve stavu, v jakém jej vidíte teď, jsem stůl už koupila," říká Kateřina.
Návštěvy mají nejraději velkou pohovku
Většina nábytku jsou různě posbírané kousky po vetešnictvích a sklepech či půdách chalup obou rodin. Část opravili majitelé vlastními silami, další nechali odborně zrestaurovat. Sedačka i křeslo jsou z Decolandu, nové kusy, například knihovny v obývacím pokoji či kuchyni, nechali vyrobit na míru.
Proměny okolí
Určitými proměnami prošel samozřejmě nejen dům, ale i jeho nejbližší okolí. Naštěstí je zahrádka situována na jih. Architekt to beze zbytku využil ve svém projektu, a tak se z obýváku, odkud vedou velká francouzská okna a posuvné dveře, vychází přímo do zahrady.
Kuchyně a jídelna mají okna situována do ulice, na severní stranu. Jinak se majitelé snažili měnit co nejméně. Z ulice vypadá dům - kromě barvy a plotu - téměř stejně, jako když jej koupili.
Ložnice rodičů
Zahrádku však výrazně změnili. Původně byla téměř z poloviny pokrytá betonem, ale Kateřina s Danielem ji přetvořili na okrasnou, s menším zeleninovým záhonkem.
Zahrádka i její výsadba má odpovídat spíše starší části domku – proto tu rostou a kvetou pivoňky, řebříčky, popínavé i skalkové růže a různé odrůdy hortenzií.
Záhony jsou odděleny od trávníku z okolí nanošenými či navezenými přírodními kameny, ze stejného materiálu je i kamenná zeď před lekníny zarostlým jezírkem.
Změny do budoucnosti
Dům se vytápí ústředním topením na zemní plyn. Během zimních večerů si jeho obyvatelé přitápějí i krbem, což je ale spíše pro radost a romantiku než z potřeby.
V létě naopak přijdou ke slovu předokenní žaluzie, které brání přílišnému slunečnímu záření a přehřívání interiéru. V současné době uvažují majitelé také o budoucím využití fotovoltaických panelů na výrobu elektrické energie.
Z dětského pokoje vzniknou dva menší
Interiér nového křídla
Po "odbydlených" letech a získaných zkušenostech by ale nic zásadního neměnili. "Jsme se vším v podstatě moc spokojeni. Na druhou stranu je však jisté, že se ještě trochu změní podkroví," vysvětluje Daniel.
Až povyrostou děti a budou potřebovat každé svůj pokoj, budou nejspíš nuceni rozšířit stávající dětský pokoj na úkor pracovny a rozdělit jej na dva menší. To je ale ještě hudba budoucnosti.
