Když jsem se sousedce snažil domluvit, neotevřela, zvonek vypnula, na klepání nereaguje a na dveře si druhý den napsala: Nebouchejte mi na dveře, já na vaše taky nebouchám.
Bydlíme ve 3. patře v domě s šestnácti byty. Ona bydlí přímo pod námi ve 2. patře. Sousedka v době topné sezóny nerespektuje povětrnostní a klimatické podmínky a dlouhodobě větrá svůj byt pomocí otevřeného okna, popřípadě otevřených oken na ventilaci každý den, celou noc, i když je venku minus 13 stupňů Celsia a ochlazuje i okolní byty. Na stěnách ostatních bytů se tvoří plísně a kvůli chladu od podlahy hynou kytky.
Svým větráním nedodržuje normu ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov. Nakonec prohlásila, že potřebuje ze zdravotních důvodů dýchat studený vzduch, jelikož trpí astmatem.
Předsedkyně SVJ zamkla všechna oknaKlíčky schovala a my se dusíme. Bydlím v paneláku se sedmi patry a třemi vchody, které jsou ve správě jednoho sdružení vlastníků jednotek (SVJ). Na společných chodbách výbor vyměnil běžné kliky u oken za zamykací a předsedkyně všechny zamkla. Ve vedrech je v domě šílené horko, píše Romana v příspěvku do seriálu Sousedské války. |
Sousedům se zateplení domu a následné rozúčtování nákladů na teplo jeví jako nehospodárné a spatřují v tom trestný čin (krádež). Cítí se ze strany sousedky okrádáni, neboť ochlazuje i stoupačky, kterými jde teplo do vrchních bytů a toto uniklé teplo zaplatí všichni při ročním vyúčtování.
Lze nějak spočítat hodnotu, kolik GJ je spotřebováno zcela zbytečně, respektive jakou teplotu vzduchu má pokoj o rozměru 5,3 × 3,5 m s výškou 2,65 m, když je pokoj větrán ventilačkou o rozměru 1,4× 0,6 m při otevření cca 0,2 m a při venkovní teplotě minus 10 °C, když je pokoj pouze temperován na cca 15 °C?
Po mém upozornění se na nástěnce v domě objevil článek: Jak správně větrat v mrazech, kde byla sousedkou nepopulární pasáž „Jaké je správné větrání v zimě“ odstřižena, načež jsem na nástěnce uvedl celý článek. Tento byl záhy roztrhán a hozen do odpadu na papír a na nástěnce se objevil článek o stalkingu.
Po okolí tato paní roznáší pomluvy, že ji sousedé zakazují větrat a že si na ni stěžují kvůli plísním. Ty se jim podle ní tvoří proto, že nevětrají. V poslední době si její otevřené okno fotíme, klidně ve dvě hodiny v noci spolu s údaji na meteostanici.
Naše rodina samozřejmě také větrá několikrát denně a vždy, když v bytě stoupne vlhkost. Tu sledujeme na digitální meteostanici s hydroměrem.
Lze tento problém vyřešit úpravou koeficientů při rozúčtování nákladů na centrální vytápění, nebo se máme obrátit na místně příslušný stavební odbor, případně krajskou hygienickou stanici?
Na dotaz čtenáře odpověděli dva odborníci, kteří se touto problematikou zabývají:
Kamila Buráňová, majitelka RE/MAX Plus
Sousedské vztahy bývají často velmi složité, což jsem si mnohokrát ověřila během vlastní praxe. Bydlení v bytovém domě přináší výhodu sdílení společných nákladů, ale zároveň občas nepříjemnou podmínku, že se lidé musí umět mezi sebou domluvit.
V tomto případě je nejvhodnější kontaktovat oficiální cestou SVJ a zjistit, zda na podobný případ myslí stanovy pro váš dům. Nový občanský zákoník říká, že vznikem vlastnického práva k jednotce vzniká vlastníkovi jednotky povinnost řídit se pravidly pro správu domu a pro užívání společných částí a zajistit jejich dodržování osobami, jimž umožnil přístup do domu nebo bytu. Souhlasí tímto i s užíváním pokut, resp. s plným zněním stanov.
Pokud se sankce v tomto konkrétním případě nedá uplatnit, SVJ musí toto porušení projednat a dohodnout se s ostatními vlastníky na postupu. Bude muset prokazatelně doložit újmu, která tím vznikla, což samozřejmě nebude jednoduché.
Nejjednodušší by bylo svolání schůze SVJ a s paní sousedkou se zkusit domluvit. Pokud by došlo k veřejnému projednávání případu, mělo by to mít větší efekt, než jen individuální snaha o nápravu.
Luděk Lošťák, majitel Comfort Space
Na větrání bohužel nepamatuje žádná závazná norma. Citovaná ČSN je primárně pro navrhování ochrany budov proti ochlazování, nicméně nikde není výslovně řečeno, že vlastník nemovitosti či bytu může větrat maximálně 10 minut, hodinu či jen určité procento ze dne.
ČSN navíc není závazná, pokud není citovaná prováděcí vyhláškou, která se v tomto případě týká pouze tepelné ochrany budov při navrhování konstrukcí a jejich izolantů a celé řady dalších opatření vedoucích k řešení optimální energetické náročnosti budov.
Pošlete příběh Svůj boj se sousedy nám pošlete na adresu: bydleni@idnes.cz pod názvem Sousedské války. Zajímavé texty zveřejníme a přineseme i jejich řešení. |
Co se dalších problémů týče, plísně rozhodně nevznikají v okolních bytech tím, že by byl jeden z bytů nadměrně větrán a ochlazován. K tomu by muselo být v kritických momentech uvnitř bytu opravdu například -5 až -10 stupňů, a to dost dlouhou dobu, aby mezi jednotlivými konstrukcemi začala kondenzovat voda v konstrukcích.
Mráz navíc vytváří velmi suché prostředí, takže by vlhkost byla odvětrávána a odváděna mimo objekt ven. Pro stanovení tepelných mostů mezi byty - i s ohledem na množství vlhkosti a kondenzátu uvnitř konstrukce, by muselo být použito například měření formou termokamery. Stejně tak by bylo třeba do přilehlých konstrukcí udělat sondu a změřit vlhkost uvnitř stěn a zřejmě i na jejich povrchu.
Plísně často vznikají také za spolupůsobení oxidu uhličitého a v tomto případě bych se osobně přikláněl k tomu, že naopak okolní byty větrají málo. To je u objektů, u kterých došlo k v posledních letech k zateplení a uzavření povrchu fasády, velmi častý úkaz.
To, že se nadměrným větráním plýtvá s teplem je nesporné, řešení problému by mělo být na straně SVJ v podobě upravených podmínek vyúčtování konkrétnímu vlastníkovi bytu.
