Do našeho rodinného domu jsme se přistěhovali před pěti lety. Tehdy byl sousedův živý plot vzorně zastřižený. Byli jsme rádi, že máme takového vzorného zahradníka. To však bylo naposled, kdy se plotu věnoval. Stromy, které plot tvoří, za tu dobu narostly do dvoumetrové výšky a větve jsou dlouhé i jeden a půl metru. Nejde tedy o žádné drobečky.
Se sousedem se snažíme vyjít po dobrém, nechceme se hádat a mít spory. Jenže větve nám kromě jiného také náš plot ničí a na zahradě máme kvůli listí z nich nastláno. Můžeme vzít nůžky na živý plot a vrhnout se na větve? Nebudeme s tím mít nějaký problém? Nebo máme nějakou možnost, jak souseda k řezu přinutit?
Na dotaz čtenářky odpověděli dva odborníci, kteří se touto problematikou zabývají:
Jana Obermajerová, Klusák Advokátní Kancelář
Odpověď na dotaz bych rozdělila do dvou řešení. První řešení je praktické: zákon za určitých podmínek umožňuje, aby tazatelka vzala nápravu takzvaně „do vlastních rukou“. Tedy sama si zjednala nápravu nevyhovujícího stavu. Druhá rovina je právní, tedy soudy, advokáti a procesy. Rovinu praktickou vítáme, čekat na pravomocné rozhodnutí soudu ve věci větví a keřů nad pozemkem by bylo poněkud zdlouhavé, ale je to samozřejmě další legitimní cesta obrany.
Rovina praktická: Jde o problematiku, kterou nový občanský zákoník upravuje v ustanoveních § 1016 a 1017. Dle této právní úpravy je vlastník pozemku v případě, že kořeny nebo větve stromu vyrostlého na sousedním pozemku přesahují na jeho pozemek, povinen nejprve požádat souseda, aby kořeny nebo větve odstranil.
Kdo má opravit plot?Pravidlo pravé ruky už 60 let neplatí. Kdo je vlastníkem plotu na hranici dvou pozemků? Je možné, že jsem jeho majitelem, i když to v žádném veřejném dokumentu na katastru nemovitostí či ve smlouvě není uvedeno?  Jak řešit opravu tohoto plotu, když to soused odmítá a plot je prokazatelně v havarijním stavu? ptá se čtenář Jindřich. |
Teprve pokud tak v přiměřené době neučiní, může to učinit sám, a to ve vhodné roční době a šetrným způsobem. Může tak učinit ale pouze tehdy, pokud mu kořeny nebo větve přesahující na jeho pozemek působí škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. V případě, že vlastník pozemku odstraní kořeny a větve stromu vyrostlého na sousedním pozemku, náleží mu také všechny ořezané větve a kořeny.
Pokud ze sousedního pozemku přerůstají na pozemek vlastníka části jiných rostlin než stromů, může je vlastník odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení, tedy kdykoli a bez toho, aniž by byl před tím povinen vyzvat souseda k odstranění takových částí jiných rostlin. Odstranění částí jiných rostlin není ani podmíněno tím, že by tyto prorůstající části musely působit vlastníkovi škodu nebo jiné obtíže.
Rovina soudní: Zda se tazatelka může vůči sousedovi domáhat kompletního odstranění plotu, je dotaz poněkud komplikovanější. V § 1017 je sice zakotveno právo vlastníka pozemku, aby odstranil stromy vzrostlé v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a to tehdy, má-li pro to rozumný důvod. Nicméně v případě, že by se jednalo o stromy vysazené před účinností nového občanského zákoníku (tedy před 1.1.2014) jednalo by se zřejmě o retroaktivní účinnost zákona, která není přípustná.
Domáhat ochrany se může tazatelka také u příslušného soudu. Dle § 1013 občanského zákoníku se totiž vlastník pozemku musí zdržet všeho, co působí, že stín (ale také listí, společně lze vše označit jako imise) vniká na pozemek jiného vlastníka v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku.
Ochrany proti obtěžování se lze dovolat jen tehdy, jde-li o vnikání imisí nad míru přiměřenou místním poměrům. Je tedy třeba posoudit, zda imise jsou v dané lokalitě přiměřené či nikoli, a to podle místních zvyklostí.
Ochraně proti obtěžování imisemi nad míru přiměřenou se tedy tazatel může domáhat už z této rubriky tolik známou negatorní žalobou, podanou k příslušnému soudu. Je pak ale na sousedovi, jaké opatření zvolí k tomu, aby splnil takovou povinnosti uloženou soudním rozhodnutím. K řízení je příslušný okresní soud, v jehož obvodu se nachází předmětný pozemek.
Jiří Vesecký, RE/MAX Commercial
V tomto případě je třeba rozdělit dva samostatné dotazy. Tím prvním je omezení, které čtenářce vzniká pronikáním živého plotu na její pozemek. Dle nového občanského zákoníku nemůže sousedův živý plot omezovat práva druhého souseda.
Pošlete příběh Svůj boj se sousedy nám pošlete na adresu: bydleni@idnes.cz pod názvem Sousedské války. Zajímavé texty zveřejníme a přineseme i jejich řešení. |
Jako první krok bych proto doporučil jednání se sousedem. Stačí vysvětlení, že plot vám způsobuje obtíže a zákon je na vaší straně. Vyzvěte ho k jednání a nápravě stavu. Ale pozor, bude nezbytné dodržet vegetativní období rostlin. Jde o určité období, po které se smí živý plot stříhat.
Pokud by šlo například o habr, pak je tímto obdobím jaro. V jiné období není možné do plotu zasáhnout a prostříhat ho. Pokud se soused nebude mít k nápravě stavu, máte možnost šetrným způsobem zjednat nápravu sama nebo si zavolat specializovanou firmu a náklady pak vymáhat po sousedovi.
K samotnému plotu je pak důležité zjistit, zda živý plot slouží primárně k zakrytí oplocení nebo je využíván jiným způsobem. Pokud ano, tak platí, že minimální odstupová vzdálenost stavby činí dva metry od pozemku.
Je-li tedy skutečná vzdálenost menší, pak by šlo o rozpor se stavebními předpisy. Nicméně takové ustanovení se týká většinou plotů s podezdívkou. Navíc pokud jde o starší nemovitosti, musí se vzít v úvahu, že dřívější předpisy nebyly takto striktní. Je tedy třeba vědět, kdy byl plot postaven a jakého je charakteru. Stavební zákon a hlavně praxe jsou v tomto velmi nejednoznačné. Proto by o tomto sporu měl rozhodnout místní stavební úřad, který posoudí, zda plot není v rozporu s vyhláškou. Pokud by to tak bylo, může úřad nařídit odstranění oplocení, případně odstranění omezení, která brání v plném využívání vašeho pozemku.
V nejhorším případě, pokud všechny ostatní cesty selžou, lze podat i občansko-právní žalobu. To je však složité a zdlouhavé řešení.
