

Sídliště Solidarita stojí již 74 let v pražských Strašnicích a stále se zde skvěle žije.
Autor: ČTK
Šlo o první velký bytový projekt po druhé světové válce.
Autor: CTK / Radnicky, ČTK
Stavělo se svépomocí od roku 1947 do 1951 prostřednictvím družstva Solidarita.
Autor: ČTK
Vyrostly zde nejen bytové domy, ale také řadové domky.
Autor: CTK / Svorcik Venek, ČTK
Sídliště Solidarita vyrostlo ve Strašnicích mezi ulicemi Brigádníků, Dětská, Dvouletky, Novostrašnická, Solidarity, Turnovského a U Kombinátu na nezastavěné obdélníkové ploše na jih od Černokostelecké ulice o rozměrech 880 × 440 metrů.
Autor: CTK / Radnicky, ČTK
Za dva roky (tzv. dvouletky) zde vyrostlo 1 200 bytů, z toho polovina je v rodinných domcích a zbytek byl v nájemných čtyřpodlažních domech.
Autor: ČTK
Do stavby se zapojilo šest bytových družstev a šest průmyslových a národních podniků.
Autor: CTK / Radnicky, ČTK
Plocha celého sídliště byla uprostřed rozdělena pásmem zeleně širokým 170 metrů.
Autor: CTK / Rublic Jiri, ČTK
Zde měli obyvatelé domů a bytů sportovat.
Autor: CTK / Tachezy Jan, ČTK
Tenisové kurty mezi domy se v zimě využívaly jako kluziště.
Autor: CTK / Radnicky, ČTK
Na sídlišti byly navrženy budovy pro mateřskou a základní školu, poštu, kryté garáže, zdravotnické zařízení, kulturní dům, tržiště, teplárnu…
Autor: ČTK
… a také centrální prádelny.
Autor: CTK / Radnicky, ČTK
Návrh byl ekonomicky a urbanisticky úsporný.
Autor: CTK / Svorcik Venek, ČTK
Řadové dvoupodlažní domky se stavěly nepodsklepené, v přízemí byla kuchyně, koupelna a obývací pokoj, dvě ložnice byly v patře.
Autor: ČTK
Na stavbě se uplatnily velkoformátové betonové prvky – fasádní díly a stropnice, které se vyráběly přímo na staveništi.
Autor: ČTK
Šlo tehdy o průkopnické využití prefabrikace. Zdi jsou cihlové, střechy sedlové s klasickou keramickou krytinou.
Autor: ČTK
V dobovém tisku se psalo, že družstvo muselo denně překonávat různé překážky a nedostatek materiálu, aby pokud možno dodrželo stavební termíny.
Autor: CTK / Novak Rostislav, ČTK
Sídliště vznikalo pod vedením architekta Františka Jecha.
Autor: CTK / Rublic Jiri, ČTK
Architekt navazoval na předválečný funkcionalismus.
Autor: CTK / Rublic Jiri, ČTK
Inspiroval se úvahami švýcarského architekta Le Corbusiera o Zářících městech s jednoduchými domy bez dvorků, ale v zeleni.
Autor: CTK / Novak Rostislav, ČTK
Řadové domky byly sice malé, ale zamýšlené jako tzv. startovní.
Autor: CTK / Novak Rostislav, ČTK
Bydlet se v nich mělo 10 až 20 let, než je díky úspěšnému socialistickému hospodářství nahradí domy mnohem větší.
Autor: CTK / Svorcik Venek, ČTK
To se ale nestalo a řadové domky slouží k bydlení úspěšně dál.
Autor: ŠJů, Creative Commons
Rozsáhlá socialistická výstavba sídlišť začala až asi deset let po dokončení sídliště Solidarita.
Autor: CTK / Tachezy Jan, ČTK
Zatímco to ještě zčásti navazovalo na koncepci vilových čtvrtí 30. let, v 60. letech byla výstavba nízkých řadových domků na sídlišti Solidarita už hodnocena jako plýtvání možnostmi danými pozemkem.
Autor: CTK / Svorcik Venek, ČTK
Do stavby sídliště se zapojilo například i 500 bulharských studentů, kteří studovali v Praze.
Autor: ČTK
Dobrovolní brigádníci prací oslavili V. sjezd Bulharské komunistické strany.
Autor: ČTK
Na Solidaritě se dobře žije i bydlí.
Autor: ŠJů, Creative Commons
Všude je zeleň a sousedé se snaží rozvíjet komunitní život.
Autor: ŠJů, Creative Commons