Zpočátku neměli v plánu zde žít, ale když pozemek viděli, snadno si je získal. Barbora kousek odtud vyrostla a oba manželé pochází z Olomouce, kde mají rodiny.
Otázka, zda „na stará kolena“ nezamířit právě sem, se nabízela – a věděli, že mají-li ještě jednou stavět, tak rozhodně teď, a ne později. Dcery Kája a Eliška sice nechtějí z centra, kde mají kamarádky i kroužky, a navíc jim rodiče ve stávajícím domě nedávno přestavěli pokojíčky, ale jak říká Barbora, můžou mít oba domy ve „střídavé péči“ a trvale sem přesídlit až na důchod.
Osudové vnuknutí
Ačkoli pozemek původně koupili jako investici a měli připravený projekt na stavbu zděného domu, zasáhl osud. Michal totiž při jízdě na kole na jedné stodole zahlédl billboard s reklamou na firmu stavící roubenky. „Vrtalo mi to v hlavě, a tak jsem je hledal na internetu. Pamatoval jsem si, že sídlí nedaleko, a přibližně si vybavoval i název. Našel jsem je celkem bez problémů.“
 |
Setkali se tedy s jejím majitelem a lidsky si naprosto sedli. K překvapení všech se však ukázalo, že jeho firma billboard v daných místech na stodole nikdy neměla, a dokonce se zdá, že tam ve skutečnosti nevisel nikdy žádný. Tuto záhadu se manželům sice nepodařilo objasnit, přesto už měli o výběru dodavatele jasno. „Byl to prostě on, ať už k němu vedla jakákoliv náhoda,“ říká Michal.
Roubenka jako jasná volba
„Srub jsem nechtěl, protože si sedá, pracuje a musí se čekat, takže jsme od začátku měli jasno v tom, že chceme roubenku.“ Barbora navíc měla i vlastní zkušenost z dětství – její praděda kdysi jednu roubenku na Valašsku postavil.
Zvolený dodavatel nepracuje s typovými stavbami – nastínili mu tedy svou představu a požadavky a on jim ukázal několik realizací. Inspirovali se čelní stěnou, otevřeným prostorem a terasou, kterou posunuli a nechali na ni položit atypickou dlažbu. Prodloužili přesah střechy a vzhledem k poměrně úzké parcele dům natáhli do délky. Zvedli také výšku přízemí, které tak působí velmi vzdušně.
„Vždycky jsme chtěli prostor otevřený do krovu, původně dokonce v celé ploše,“ vzpomíná Barbora. U schodiště a na balkoně v patře je pak použité skleněné zábradlí. „Dalším dřevem bychom to celé pokazili, takhle je to vzdušné a propojené,“ doplňuje ji Michal.
Dokonalý srub si postavili v podhůří Hrubého Jeseníku. Hotovo měli za dva dny |
Správný čas a místo
Na stavbu došlo v době, kdy byl kvůli covidu extrémně drahý a nedostupný materiál a stejně tak i pracovní síly. Protože je ale čas netlačil, mohli si dovolit počkat, až nejhorší vlna opadne. Zatím tak řešili otázku umístění a orientace budoucího domu. Stavitel původně navrhoval natočit dům k lesu, kde směnili a dokoupili kus pole, aby jim do výhledu nikdo nic nepostavil, ale oni se ho nakonec rozhodli situovat pohledově od cesty. „Ráno jde totiž sluníčko na terasu a vydrží tam po většinu dne,“ upřesňuje Barbora.
A že pohled shora od silnice stojí za to! „Bylo by mnohem jednodušší a levnější postavit ten dům nahoře,“ připouští Michal. Jeho umístění ve spodní části pozemku totiž znamenalo nákladné terénní úpravy, aby se na místo dostaly stroje. Investoři pro ně tak museli nechat zbudovat provizorní cestu, materiál pak zase odvézt a terén upravit znovu.
Zaostřeno na barvy
Podlaha je všude stejná, dubová, a interiér na první pohled zaujme extrémně běleným smrkovým dřevem z Rakouska. Tuto technologii má dodavatel odzkoušenou: „Není to klasický vodou ředitelný lak, spíš penetrační, který se umí i vpít do dřeva. Vyzkoušeli jsme hodně druhů a většina nabělených laků po letech házela různé odstíny – světlý smrk působením UV světla časem žloutne nebo je narůžovělý. Už šestým rokem používáme tento lak, dřevo natíráme dvakrát, ručně, a barva drží.“ Interiér v neběleném smrku by podle jeho zkušenosti byl hodně tmavý. „Pak se často musí svítit i v létě, když je zataženo. Důležité je samozřejmě taky správně nadimenzovat velikost oken, dřevo vyžaduje větší plochu skla.“
I exteriér je natřený léty odzkoušeným odstínem – barva je smíchaná ve speciálním poměru hnědé a stříbrné, aby se výsledek pohledově zestařil. Hnědá složka se bude časem utlumovat a vystupovat bude šedá.
Dominanta v barvě chilli
Od první chvíle měli manželé jasno i v tom, že o vytápění se budou starat kachlová kamna v hlavním obytném prostoru. Na jejich výrobu si museli počkat – k dispozici totiž byl jediný kamnář z Jeseníků. Nemohli se ale shodnout na barvě. Zatímco stavitel by osobně doporučoval pomněnkově modrou, Barbora byla pro krémovou, Michal však zahořel pro odstín chilli, „aby to nebyla nuda – ať tu jednotvárnost prostoru něco rozbije.“ Nakonec proběhlo hlasování a díky dcerám se mu podařilo ji protlačit. I Bára nakonec uznala, že krémová by s interiérem příliš splývala. Právě tato specificky červená kamna teď představují nezpochybnitelnou dominantu celého prostoru.
Jak jim zkušený stavitel slíbil, kamna dokážou spolehlivě vytopit i patro roubenky. Přízemí je sice opatřeno podlahovým topením, ale v patře kromě žebříku v koupelně jiný zdroj tepla není.
Srub postavili v bývalém dětském táboře. Z kohoutků v domě jim teče minerálka |
Bezproblémová spolupráce
Investoři si sami řešili terénní úpravy a zařízení domu. Michal rád vaří, tak si vymyslel opravdu velkorysou kuchyni – největší z těch, co kdy měli. „Člověka to ale utahá, ty venkovní práce a všemožné zařizování s řemeslníky, takže to trvalo dlouho,“ přiznává. Další detaily jako televize, jídelní stůl, skříňky či houpací křeslo do patra tedy na řadu přijdou postupně.
Na adresu dodavatele pějí Michal s Barborou jen samou chválu. „Málokdy se člověk setká s takovým přístupem a precizností.“ V průběhu stavby za ním ostatně manželé neustále přicházeli s novými přáními. Například se rozhodli za domem ve stejném vzhledu pořídit i saunu, o což se ochotně postaral, a nad rámec dohodnutých prací dodal i podlahy.
Dokonce se slovy „Já se hecnu“ kývl i na zděnou garáž. V ní se kromě luxusního prostoru na uskladnění různého vybavení nachází i patro, kde by mohly přespávat návštěvy či děti. Jako nejpravděpodobnější se však nabízí jiné využití – starší dcera Kája v sobě objevila talent pro hraní na bicí a už začala koncertovat, tak se jí bude šikovná zkušebna hodit.
A co dál?
Práce je na domě i kolem něj ještě dost. Zahrada se řeší postupně od loňského podzimu s pomocí zahradníka, který má podle Michala „dobré nápady, které vymýšlí selským rozumem“. K sauně ještě přijde pódium a sud, studny bude třeba obložit dřevem, přes strouhu vyroste dřevěný můstek.
Ačkoli u současného domu mají bazén, tady jim prý chybět nebude. Ani o jezírku neuvažují. „Je to krásné, ale když už, tak bych chtěl nějaké větší, hezčí, ale o to se člověk musí moc starat,“ říká Michal. Naopak se oba těší, až si Barbora k lesu nebo do spodní části zahrady postaví maringotku se včelími úly a bude se moct věnovat svému koníčku.
Není pochyb o tom, že jsou se svým novým domem naprosto spokojeni. Pokud by přece jen měli uvažovat o nějakém vylepšení, měl by Michal dva nápady. „Udělal bych o půl metru vyšší i podkroví a větší technickou místnost.“ I tak ale se spokojeným výrazem konstatuje, že ať už předtím řeší pracovně cokoli náročného, „kdykoliv sem přijedu, okamžitě se o dva levely uklidním…“ A o tom přece domov má být.
Technické údaje:
- Zastavěná plocha: 102 m² plus přední a boční terasa
- Užitná plocha: 166 m²
- Dispozice: 6+kk
- Konstrukční systém: montovaná srubová stěna s nosným smrkovým lepeným hranolem, vloženou dřevovláknitou izolací a smrkovým obkladem zevnitř; koupelna a technická místnost zděné
- Vnitřní nátěr: nabělený vodou ředitelný lak
- Vnější nátěr: penetrační tenkovrstvá lazura
- Izolace střechy: dřevovláknitá izolace tl. 320 mm
- Střešní krytina: betonová taška Terrán Danubia
- Vytápění: podlahové, tepelné čerpadlo, kachlová kamna
- Okna: okenní profil tl. 92 mm s izolačními trojskly
- Autor arch. návrhu: Eva Pavlíčková
- Podlahy: vícevrstvá dřevěná + dlažba
- Realizace: 2022–23, Wood-Life CZ s.r.o
Další zajímavé sruby a roubenky najdete v aktuálním čísle magazínu sruby&roubenky. Fotografie: Ing. BcA. Martin Zeman, www.datelier.cz
