Vstupní halu, z níž se vchází do všech místností v přízemí, si po přestavbě...

Vstupní halu, z níž se vchází do všech místností v přízemí, si po přestavbě vzala na starost Lucie. Originálními freskami vyzdobila stěny, ale také rám zrcadla a skříňku pod ním. | foto: Petr Adámek

Interiéry, kde minimalismus nehrozí. Majitelé se nebojí ani čertů

  • 8
Vánoce jsou, kromě jiného, také o spoustě dekorací a barev, minimalismus a černobílé interiéry k nim opravdu nepatří. Mnozí lidé však žijí obklopeni veselými barvami, památkami na předky či rustikálním nábytkem jako po babičce po celý rok.

Třeba ilustrátorka a oděvní návrhářka Zuzana Osako se narodila na Moravě, žila v Itálii a Japonsku. Teď i se třemi dětmi bydlí v rodinném domě v Roztokách u Prahy. Folklor je pro ni součástí života a milované profese. Vánoce proto slaví tradičně.

Pracovní ostrůvek si Zuzana přála. Je centrem kuchyně, kde se rodina potkává nejčastěji.

Dům pochází z roku 1820, předešlí majitelé jej však ne příliš citlivě zrekonstruovali, nešetřili zdobnými prvky ani okny z plastu. Přidali patro a obytné podkroví.

„Je tu však dobrá energie, uvnitř je hodně světla, úžasný klid, k domu chodí srnky. Ráno zpívají ptáci, což mě inspirovalo k pořízení tapety s ptačím motivem,“ vypočítává přednosti Zuzana. Více se o jejím domě můžete dozvědět zde.

Další výtvarnice, Kateřina Němcová, si za svůj domov i ateliér zvolila opuštěnou barokní sýpku. Tomu, že v ní straší, se jen pousmála. Třípodlažní stavba ji na první pohled okouzlila.

Kateřina je výtvarnice, repasuje nábytek, pracuje s keramikou, tudíž ke své profesi potřebuje prostor. Vzpomněla si, že její známý farář pronajímá byty na faře ve středočeské obci nedaleko Kladna. K dispozici byl tehdy byt 1+1 v areálu fary, volná byla i neobyvatelná sýpka.

Pohovku pořídila Kateřina za tři sta korun. Ovšem doprava ji stála šest set.

Hospodářská stavba, jejíž velikost a pořádná vrstva obilí kdysi vypovídaly o bohatství, byla desítky let využívaná jen jako skladiště. Pro obyvatele bytovky to bylo ideální místo, kam mohli odložit nefunkční sporáky, postele nebo pračky.

Bylo nutné do sýpky natáhnout vodu a zasekat elektřinu. „Dnes mi tu nic nechybí, mám tu veškerý komfort a teplo díky ústřednímu vytápění a americkým kamnům, v nichž topím dřevem, protože mám ráda jeho vůni,“ dodává Kateřina.

S čerty nejsou žerty

Výtvarníci a umělci mají k bydlení jiný přístup. To dokazuje i čtyřčlenná rodina spisovatelky a ilustrátorky Lucie Seifertové a zpěváka a nakladatele Pancha, která jezdí netradičně chatařit do lázní. Sedmým rokem tráví víkendy a prázdniny v prvorepublikovém dvojdomku ve vilové čtvrti Poděbrad. Před časem jej spolu zrekonstruovali.

Takřka devadesát let starou nemovitost však bylo potřeba zmodernizovat. První přišlo na řadu přízemí. Stavební práce probíhaly úměrně finančním možnostem manželů, tudíž podle slov majitelů s přestávkami.

Zařízení dávali dohromady různě, výzdoba je ovšem originální: „V brněnském letohrádku Mitrovských jsem viděl les, vlastně úžasné fresky. Chtěl jsem po Lucce, aby něco namalovala na stěny, takže máme čerty. Chodí fetovat do roury od kamen, je s nimi sranda!“ pochvaluje si Pancho.

A Lucie vysvětluje: „Vždycky se snažím dopátrat vzniku nějakého rčení. Nemaluj čerta na zeď znamená obranu proti jejich vstupu do světa živých. Chtěla jsem, aby naši čerti byli roztomilí, čeští, pohádkoví.“ Nedaleko od nich namalovala na skříňku pod zrcadlem pár andělů. Zajistila tím rovnováhu.

Eklektismus miluje, stejně jako nádech kýče a romantismu

V bytě designérky Pavly Kirschner se prolíná romantika s moderním designem. Inspirací byl pro Pavlu především pařížský městský styl. Líbí se jí byty umělců a bohémů, které nejsou nudné a mívají nádech bláznovství i kýče.

„Hodně blízký je mi také skandinávský styl, a to pro jeho otevřenost a kombinovatelnost. Pro někoho může pojem romantika znamenat infantilní doplňky a mnoho sladkých barev. Já vidím romantiku jinak. Je v detailech nábytku, v tvarech i v osvětlení. Baví mě narušovat zaběhlé vzorce. Podle mě kombinace dřeva s plastem i kovem mohou být i v romantickém prostředí. Mísení stylů je mi zkrátka blízké,“ vysvětluje autorka netradičního interiéru.

V této kuchyni se žije. Rodina usedá na teakové židle okolo masivního teakového stolu (Snell Furniture) a Martin rád odpočívá na atraktivní, s ostatním vybavením zcela nesourodé lavici, která kuchyň zajímavě oživuje.

Nejraději má dřevo a přírodní textil. Necítí se však dobře v lesklých minimalistických prostorách, takový nábytek na ni působí chladně. Stejně jako u sebe přistupuje k návrhům pro klienty.

Třeba v malebném domě, jehož kořeny sahají až do roku 1860, v lázeňském městě Teplice, který svého času využíval i hrabě Esterházy jako své letní útočiště, navrhla pro mladou rodinu byt. Jak jinak než barevný, který okořenila mědí a vtipnými detaily.

V interiéru je však stále co vylepšovat a nad tím se už manželé společně s designérkou Pavlou Kirschner zamýšlejí. Možná pětadvacet let starý krb časem nahradí kachlová kamna, která tu kdysi bývala.