Na severu Pyrenejského poloostrova, v polovině cesty mezi portugalským Portem a španělským městem Santiago de Compostela, leží vesnička Linhares. V jejím srdci, jen na dohled od středověkého hradu, který se tyčí na kamenitém kopci nad vískou, našla nové uplatnění stará zemědělská usedlost.
Maria Brandaová, aktivní majitelka pozemků a rozpadajícího se statku, se před pěti lety rozhodla, že z nemovitostí vytěží maximum.
Na pozemku si pro sebe a svou rodinu svépomocí přestavěla stodolu na skromné bydlení a s elánem se vrhla na přestavbu domu. Jeho základy byly položeny v roce 1699 a jen pouhé čtyři roky na to byly zaznamenány první následné opravy a zvětšování, ale po další tři století se na usedlosti nic zásadního nezměnilo.
Brandaová pozvala své známé, architektonický tandem Nuno Duarte a Sofia Nevesová ze studia Escritório de Arquitetos, aby jí pomohli s jejím podnikatelským záměrem. Potřebovala starou farmu přestavět na rekreační objekt, který by rodinu uživil.
Architekti respektovali ráz krajiny i historické domy, jaké jsou v oblasti obvyklé, ale současně přenesli na venkov unikátní koncept minimalistické pastelové moderny, kterou jsme běžně zvyklí vídat spíše na ulicích měst a v alternativních bytech, než v surovém prostředí vesnického kamenného stavení.
Přísně funkční dispozice ve tvaru písmene L spojuje dvojici propojených, ale jednoduše oddělitelných bytových jednotek. Celkem jsou v objektu tři samostatné ložnice se sociálním zázemím a společenskými prostorami. Brandaová k domu nechala připojit bazén a díky tomu, že bydlí v těsném sousedství bývalé farmy, ve svahu nad domem, může už druhým rokem soustavně pečovat o blaho ubytovaných hostů.
Ti si mohou užívat jednoduchost života bez jakýchkoliv výdobytků techniky. Auto nechají zaparkované na příjezdové cestě a vystačí si s chůzí po horách, sprcha je ohřívána pouze solárním panelem a návyková wi-fi síť se v domě zapíná pouze na výslovnou žádost nájemníka.
Nesmlouvavou modernu oživují barevně sladěné ručně tkané koberce a běhouny.
Charakteristické prvky, které na první pohled odlišují dům o rozloze 120 metrů čtverečních od ostatních sousedů, spatříte až ve chvíli, kdy vstoupíte do interiéru. Pastelově růžová na zdech a křídlech okenic je doplněna o mentolovou barvu nábytku vyrobeného na míru a královskou modř zdí v ložnicích. Další prvky se nesou už jen na neutrální vlně bílé, šedého a bílého kovu a přírodního dřeva.
Nesmlouvavou modernu oživují barevně sladěné ručně tkané koberce a běhouny. Bíle a růžově natřené kamenné stěny přiznávají rurální původ domu, do vod moderní architektury interiér posílá propracovaná kompozice průhledů a moderního vestavěného úložného nábytku a kuchyňské linky.
Jednotlivé místnosti jsou vybaveny krbovými kamny, u kterých je na prvním místě praktická stránka věci. Podobně architekti uvažovali i při volbě kamenných leštěných podlah, které vyžadují minimální údržbu.
