Když před lety hledala mladá rodina nový domov, zvažovala několik atraktivních variant. Dříve než do banky ovšem manželé zašli za architekty. „Díky tomu, že jsme byli v projektu od samého prvopočátku, nebylo nutné řešit žádné velké problémy a zaškobrtnutí,“ říká Rudolf Lesňák z bratislavského ateliéru Rules architekti, který investoři oslovili.
Nakonec se společně shodli na střešní nástavbě staršího domu. Bytovka stojí v Trenčanské ulici v bratislavské čtvrti Ružinov už od padesátých let minulého století, před dvěma roky jí do nejvyššího patra přibyla dnes již čtyřčlenná rodina.
Pro Lesňáka a jeho kolegu Tomáše Hulimana byl projekt nástavby velkou výzvou. „Chtěli, abychom jim holobyt navrhli my. Byli spokojeni s prací, kterou jsme odvedli u rodičů majitele. Viděli, že se snažíme z každého prostoru vytěžit maximum.
Byli zvědaví, jak se zhostíme jejich domova. Laťka byla nesmírně vysoko. Sami manželé si navrhli původní byt, ve kterém žili, a musím říct, že byl opravdu pěkný,“ přiznává Lesňák a dodává, že klíčová byla důvěra.
Byt o ploše 88 metrů čtverečních se třemi balkony má prostou dispozici: hlavní osa od vchodových dveří vede přes obytný prostor do koupelny, v druhé úrovni ji kopíruje černá lávka z kovových černých děrovaných roštů. Ta vede ke knihovně, umístěné přímo pod střechou. Na lávku lze vystoupat po jednoduchém žebříku z jídelny.
Na žebříku je také umístěno velké kyvné rameno s televizorem, které dovede rodina vytěžit nejen pro zábavu, ale i jako pracovní nástroj. Technické zázemí spočívá v polici sousedící se vchodem na balkon. Rameno umožňuje obrazovku pohodlně sledovat jak ze sedačky, tak z kuchyně či od jídelního stolu. Obratem se tak z jídelny může stát pracovna nebo improvizovaná zasedací místnost pro rychlou pracovní schůzku.
Vzdušnost získal hlavní obytný pokoj díky vysokým stropům, které dosahují výšky čtyř metrů. Odhalená konstrukce stavby koketuje s populárním loftovým bydlením. Privátní část bytu je posuvným panelem jednoduše oddělitelná od obývacího pokoje, ložnice rodičů a dětský pokojík tak zůstávají intimním místem samotné rodiny.
Cílem přestavby bylo vytvořit neutrální jednoduchý prostor, který na sebe nebude zbytečně strhávat pozornost. Centrem domova mají být jeho obyvatelé, ne nábytkové stěny.
Architekti použili osvědčenou kombinaci šedé, bílé a přírodního dřeva, která společně výborně funguje a dovede prostor fázovat dle potřeb. Krása kresby překližky tvůrcům učarovala. Z překližky je obklad stěny v hlavním obytném prostoru, jsou z ní i podlahy. „Na ty jsme z celého projektu nejpyšnější,“ informuje Lesňák.
Cílem přestavby bylo vytvořit neutrální jednoduchý prostor, který na sebe nebude zbytečně strhávat pozornost.
Většina nábytku je tu navržena na míru. Prosté tvary sedací soupravy, kuchyně se spíží i jídelny slouží jen jako kvalitní kulisy pro skutečný život, bez ambicí být něčím víc. Dynamiku prostoru obytné kuchyně, jídelny a obývacího pokoje dodává optimisticky barevná keramická mozaika Sometile od designérského dua Sylvie Ciulisové a Vladimíra Korčeka.
Na vlně minimalismu se vezou i bytové doplňky. Hodiny nad sedačkou tvoří prostý číselník, místnosti zdobí minimum obrazů, pokoje osvětlují slovenská designová svítidla Arli. Spartánská je i ložnice rodičů. Jednu celou stěnu tvoří na míru vyrobené skříně s šatnou a kromě lůžka nenajdete v pokoji nic dalšího.
Moderní koupelna obložená velkoformátovou keramickou dlažbou značky Rako se obešla bez vany, zato v ní místo našel velký sprchový kout a dvojumyvadlo, nechybí ani řada úložných prostor. Velkým plusem je praktické okno. Přináší dostatek přirozeného denního světla a je samozřejmě nejlepším odvětrávacím systémem.
„Nejkrásnějším zážitkem celého projektu je chvíle, kdy vstoupíte do hotového interiéru a můžete se ho dotýkat, když se po čase vrátíte na návštěvu a potvrdíte si, že všechno prostor funguje a žije se v něm dobře,“ dodává s uspokojením Rudolf Lesňák.
