Obývacímu pokoji dominuje tmavá rozkládací pohovka.

Obývacímu pokoji dominuje tmavá rozkládací pohovka. | foto: toto studio

Matka s dcerou si splnily každá svůj sen o bydlení. Mají byt v bytě

  • 52
Na počátku to byl nový pražský byt 4 + 1. Přesto i jeho zařizování začalo, jak to u současných novostaveb bývá běžné, rekonstrukcí. Za trpělivost byla majitelka odměněna komfortem, jaký často nenabídne ani rodinný dům.

Byt majitelka, která zde žije s dcerou, převzala hotový, s dřevěnými podlahami a s osazenými dveřmi. Dokončená byla už i koupelna, včetně dlažeb, obkladů a sanitární keramiky.

Zdálo se, že do bytu stačí vybrat nábytek a bude hotovo. Zařizování však začalo měsíčním bouráním. Nebyl to špatný standard, ale… Developer si třeba nedělal velkou hlavu s počtem a umístěním zásuvek. V rohu kuchyně nechal ležet pohozený svazek kabelů, zásuvka chyběla i ve výklenku, od počátku určeného na instalaci chladničky.

To však nebyla jediná vada na kráse kuchyňského koutu, celá linka měla délku jen něco málo přes dva metry plus výklenek na chladničku. S tím se samozřejmě investorka, ale ani Věra a Petr Tomíčkovi ze studia toto, kterým majitelka svěřila proměnu, smířit.

Na obývací pokoj navazuje kuchyň, skrytá ve výklenku.

Kuchyňskou sestavu "zatočili" ke stěně pod okno a vytvořili linku ve tvaru písmene L. I když jednoduché to nebylo, pod oknem je totiž umístěný radiátor, kterého se majitelka nechtěla zcela zbavovat.

"Naštěstí parapet u okna je úzký a otopné těleso zcela nezakrývá, proto nebyl problém sem skříňky umístit, aniž by majitelka ztratila možnost regulovat si teplotu," vysvětluje Věra Tomíčková.

Když v místnosti zbývá prostor

Při zařizování obývací části kladli architekti velký důraz na pohodlí a jednoduchost. "Nábytku je zde poměrně málo, sestavu závěsných skříněk pod televizí a nad ní doplňuje jen otevřená knihovna. Majitelka a ani my jsme nechtěli prostor zastavět, o úložné prostory v tomto bytě není naštěstí nouze. Rodina má k dispozici šatnu, další skříně jsou vedle dámské ložnice, k bytu patří i komora na chodbě a ještě sklep," vyjmenovávají autoři projektu.

Dominantním prvkem pokoje se tak stala velká rohová sedačka. Pohovka je rozkládací, majitelka má ještě dva dospělé syny a čas od času bude některý potřebovat v matčině bytě přespat. Čalounění je z odolné látky s protišpinivou úpravou z produkce české firmy Polstrin design.

V nezastavěném pokoji zbylo dost prostoru, který nechal vyniknout několika designovým kouskům. Určitě mezi ně patří pohodlné chaise longue, které si majitelka velmi oblíbila. Druhým takovým zajímavým solitérem je krb na biolíh vedle knihovny.

"Původně jsme ho sem zvolili jen jako hezký doplněk, protože dobře vypadá jak zhasnutý, tak zapálený. Majitelka ale brzo zjistila, že jde i o příjemný zdroj tepla během chladných podzimních večerů, což od něj neočekávala," konstatuje Petr Tomíček.

Vzhled a volbu materiálů i barev v bytě ovlivnily zvolené dřevěné podlahy, dveře a rámy oken. S dalším dřevem se už proto muselo při zařizování zacházet opatrně. Horní část kuchyňské linky (ale třeba i knihovna) jsou proto ze světlého dubu a maximálně korespondují s barvou podlahy.

V celém bytě byla použita světla a lampy ze stejné kolekce.

Část skříněk, židle u jídelního stolu a několik dalších kousků je bílých. Aby světlý interiér nepůsobil příliš nudně, vnášejí do něj zajímavý kontrast tmavé prvky. Mezi ty výrazné patří obklad za pracovní deskou, který se opakuje i na stěně kolem televize. To, co na první pohled vypadá jako mozaika z přírodního kamene, je ve skutečnosti keramická dlaždice dokonale imitující tento přírodní materiál.

Obklady mají tloušťku pouhý jeden centimetr a velmi dobře se udržují, proto se je architekt nebál použít ani v kuchyni za pracovní deskou nebo v obývacím pokoji, kde se obvykle obkladačky nepoužívají. Stejný obklad je i u vstupních dveří. 

Netradičně jsou nasvícené stěny kolem televizoru. Veškerá svítidla, lampy a lampičky jsou ze stejné kolekce, to interiér vzhledově sjednocuje.

Zázemí, které lze závidět

Obývací pokoj s kuchyní tvoří společenskou zónu, ovšem velký byt poskytl prostor i pro vytvoření soukromých prostorů majitelky a dcery. Architekti využili toho, že v původním projektu měly dvě místnosti nejen každá samostatný vchod, ale navíc byly propojené širokými posuvnými dveřmi navzájem. Stačilo tak jedny dveře, vedoucí z chodby do ložnice, uzavřít sádrokartonem.

Pohled do ložnice

Posuvné dveře oddělují šatnu s pracovnou od ložnice majitelky.

Nejprve vstupujete do pracovny sloužící zároveň jako šatna. Jednu celou stěnu vyplňuje sestava vestavěných skříní s bílými a zrcadlovými dveřmi.  O nějaký ten centimetr místa zde nebyla nouze, a tak skříň vedle okna v sobě ukrývá domácí kancelář. Že nikde nevidíte propojovací kabely? Architekti nechali do zdi zasekat "husí krk" a v něm vše ukryli. Vývod ze stěny je hned vedle stolu.

Nad stolem visí staré hodiny, které si majitelka spolu s obrazy přinesla z předchozího bytu. Tomu novému tak dodávají osobitý styl a určitého ducha. Židle zde i v dívčině pokoji je dnes už legendární Louis Ghost značky Kartell.

Dostatek skříní v šatně dovolil zařídit ložnici velmi jednoduše. Čalouněné dvoulůžko s úložným prostorem a elektrickým polohovacím roštem je doplněné vysokým měkkým čelem. Noční stolek sem přišel jen jeden, ložnice je primárně zařízená pro jednu osobu.

Protilehlý kout vyplnil malý kontejner a několik závěsných polic. Skříň vznikla také v místě bývalých dveří. Na přání majitelky přišlo do ložnice i elektrické piano. Okna zdobí jen lehké římské rolety. Byt má totiž zvenku předokenní žaluzie, které dokonale chrání soukromí rodiny.

Pokoj dcery, na rozdíl od celého bytu, má tmavou podlahu a nábytek ve stylu Provence.

Za lůžkem dcery jsou na podlaze položené polštáře, čímž zde vznikl příjemný „válecí“ kout.

Pokoj dcery: jako z jiného světa

Bytem v bytě je pak pokoj dcery. Skoro vše je zde totiž naopak. Zatímco v celém bytě byla použita světlá podlaha, dcera si přála tmavý ořech. Jestliže v ostatních místnostech je zvolen jednoduchý nábytek s čistými rovnými čely, dcera má dvířka a zásuvky zdobené profilovanými rámečky.

"Bylo to přání dcery, s nímž majitelka souhlasila, a my ho realizovali. Nábytek do tohoto pokoje, stejně jako od ostatních místností, vyráběl truhlář na míru, proto s tím nebyl problém," vysvětluje Petr Tomíček.

Na míru je vyrobená i komoda vedle dveří, v níž je zapuštěné tak, aby nebylo vidět plastové dno, terárium pro morčata-naháče, které dcera chová. Lůžko umístěné ve středu místnosti je lemované skříňkami nabízejícími dostatek odkládacího místa. Do prostoru mezi postelí a oknem stačilo "pohodit" několik polštářů a vznikl zde válecí prostor, kde se dá číst, telefonovat nebo chatovat.

Na učení má dcera k dispozici i klasický pracovní kout se stolem. Vedle se vešla i šatní skříň a k pokoji náleží vlastní koupelnička se sprchovým koutem.

Komoda byla vyrobená na míru tak, aby se sem vešlo i terárium s morčaty.

Vymyšleno do posledního detailu

Pomoc architektů majitelka využila i při zařizování "nebytových" prostorů, které ve standardu nebyly zrovna ideálně vymyšlené. Například vana byla postavená před velké okno, pod nímž je ještě radiátor. Problém vyřešila zástěna, vlastně dvě zástěny. Na vnitřní hraně vany má majitelka tu z čirého skla, která dovoluje se snadno ve vaně osprchovat, aniž by byla voda nastříkaná po celé koupelně.

K druhému okraji vany architekti nechali nainstalovat posuvnou zástěnu s průhlednou výplní, která propouští světlo, ale zároveň zajišťuje soukromí, a protože se posouvá po celé délce vany, nepřekáží, je-li třeba okno otevřít nebo umýt a hlavně nebrání teplu z radiátoru, abys se dostalo do celého prostoru.

Dveře s mřížkami ukrývají technickou koupelnu s pračkou a sušičkou.

Také ve vstupní hale jsou použité obklady imitující kamennou mozaiku.

V bytě nechybí technická koupelna, která je ukrytá za dvoukřídlými dveřmi s mřížkami v dolní části, které zabezpečují aspoň nejnutnější výměnu vzduchu. Vedle umyvadla, které zde už bylo, se vešla ještě pračka a na ní postavená sušička, vedle nich pak nábytková sestava, která nabízí dostatek místa na prací a čisticí prostředky, koš na špinavé prádlo a podobně.

I v chodbě došlo na změnu nevyhovujícího osvětlení. Na stropě vznikl sádrokartonový box se zapuštěnými světly. Vedle skříní přišlo i nepřímé osvětlení nad obrazem, který je jednou z dominant tohoto prostoru. Nově se zde udělal i okruh na světla ovládaná dálkovými vypínači.

toto studio

  • toto studio je spojené se jmény Věry a Petra Tomíčkových
  • oba se věnují bytovému designu a zařizování interiéru více než deset let
  • jsou autory knih Kuchyně – navrhněte si kuchyň jako profesionál a Úložné prostory v bytě a rodinném domě
  • tvrdí, že návrh interiéru není dělaný je na míru prostoru, ale především na míru člověku.

.