Byt v domě ze šestnáctého století si předělali sami, respektovali památkáře

Byt v měšťanském domě z období šestnáctého století byl dva roky neobývaný. Noví nájemníci jej vlastními silami přebudovali na svěží a útulný interiér, ve kterém rádi přebývají. Návštěva byla fotografovaná pro časopis Bydlení.

Když se Jarka s Mírou poohlíželi po novém bydlení, naskytla se jim nabídka bytu k dlouhodobému pronájmu, a to přímo v historickém centru města. Hned, jak do něj vstoupili, jim bylo i přes jeho neutěšený stav jasné, že toto je to pravé, co hledají.

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Bydlení.

Byt měl fantastickou atmosféru a krásný výhled přímo na náměstí. Oba jsou ma­nuálně zruční, takže se nebáli ani důkladnější rekonstrukce, kterou si víceméně dělali sami. Na odborné práce si samozřejmě přizvali elektrikáře, instalatéra a zedníka, ale obešli se bez architekta a dalších pomocníků.

Přestože jde o dům z 16. století, jediným omezením bylo, že památkáři trvali na zachování dřevěného táflování (kazetový obklad výklenku u oken) a štukovaného ornamentu na stropě. To partnerům vůbec nevadilo a obojí pojali jako ozdobu interiéru, která se se zvoleným stylem zařízení doplňuje.

Dřina po práci

Po vyřízení agendy začal únavný kolotoč, kdy partneři chodili přes den do práce a po večerech budovali byt. Likvidovali nábytek po předchozích majitelích, odstraňovali šest vrstev výmalby a rovněž několik vrstev obkládaček v koupelně a kuchyni.

Původní parkety se nepodařilo zachovat, a tak Míra pokládal novou vinylovou podlahu, což byl jeden z největších oříšků, neboť dům má křivé zdi i podlahy. Denně také vynášeli z bytu ven tuny odpadu a dovnitř zase tuny materiálu. Díky tomu, že se do práce vrhli s plným nasazením, měli za tři měsíce hotovo a mohli se nastěhovat.

Drobné dispoziční úpravy

Aby bylo bydlení přesně podle představ majitelů, museli mírně pozměnit dispozici. Původní kuchyň byla na místě dnešní koupelny a šatny, tedy v tmavé a malé místnosti bez oken. Jarka ji přesunula do rohu největší místnosti, která je nově spojená s obývacím pokojem a jídelnou. Šlo to však jen díky tomu, že tam bylo možné natáhnout vodu i odpady.

Z původní kuchyně vznikla koupelna s přilehlou šatnou. Z původní koupelny je technická místnost. Další drobnou stavební úpravou bylo zbourání malé polopříčky v obývacím pokoji a upravení výklenku mezi hlavní místností a pokojíkem, aby byl více funkční.

Dětský pokoj je příjemně světlý.

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Bydlení.