V druhém pokoji se za tu dobu vystřídaly čtyři "partaje". Pokud jsem měla v bytě nějaké problémy, tak to bylo vždy se sousedy v domě a se spolubydlícími, například s dvojicí francouzských studentů, kteří po sobě v kuchyni nikdy nic neuklidili. Na poslední spolunájemníky mám ale štěstí, vycházíme spolu velmi dobře.
Vybavení bytu je ze 70. let, tudíž starší než já, ale zachovalé. S majitelem bytu jsme se shodli, že je lepší než moderní, protože hodně vydrží a nemusíme se moc strachovat, když něco trochu poškodíme.
Pošlete svůj příběhMajitelé a nájemníci. Jak se jim žije? S nájemníky bývá problém, stejně jako s majitelem nemovitosti. Zajímá nás, jaké máte zkušenosti a zda jste někdy museli řešit nějaké nepříjemné situace a jak jste se bránili. Budeme rádi i za případné rady a vaše zkušenosti, jak se vyhnout či předejít konfliktům. Příběhy posílejte na e-mail: bydleni@idnes.cz. |
Domácí bydlí o dvě ulice dál, když se něco porouchá, typicky kohoutky, splachovadlo, pojistky nebo je třeba promazat okna, stačí mu zavolat, večer se staví a vše opraví.
Potřebovala jsem internetové připojení, vše zařídil, když jsem nadhodila, že bych si pořídila mikrovlnku, hned dodal vlastní. Pak nás vytopili sousedé, vše řešil s nimi, my se tím vůbec nezabývali a při výměně oken jsme spolu strávili čtyři "plodná" odpoledne u kanasty během dohledu na řemeslníky. Pro nájem si chodí osobně jednou za měsíc, který mi od nastěhování ještě nezvýšil. To musím zaklepat.
Může se hoditTaké chcete být spokojeným nájemníkem? Najděte si byt k pronájmu na Reality.iDNES.cz. |
Musím pochválit ale i sebe. Bytu si hledím, jako by byl můj vlastní, šetřím na elektřině i vodě, domácího neotravuji s blbostmi a nájemné platím řádně a včas. Přála bych všem nájemcům a pronajímatelům, aby spolu takto dobře vycházeli.
Pochopitelně to není bydlení na celý život, ale zatím rodinu nezakládám, takže jsem se svým dočasným domovem naprosto spokojená.
