Ubytovat na 39 m2 čtyřčlennou rodinu a psa vyžadovalo nápady i kompromisy. „Kdybychom žili v paneláku, působilo by to šíleně. Tady jsme využili vysoké stropy a vestavěli patro. Nejdřív jsme rychle vylepšili špatný stav interiéru, kde byl jen jeden vývod vody. Měli jsme malou dceru a končil nám předchozí podnájem,“ vzpomíná Kateřina.
Malý prostor má „šťávu“: přispěly k tomu stěrka na stěnách, mramorová mozaika či zlatý nátěr rámu okna do světlíku.
Něco se vybouralo, jedny dveře nechal Jakub zazdít. Sádrokartony dělal sám, s něčím pomohl kamarád. Troufl si na koupelnu, kde na stěny natáhl stěrku.
Na část obkladu sehnal mramorovou mozaiku z Bauhausu, pro sprchový kout stačilo vyspádovat podlahu a osadit odtokový žlábek. Podlaha byla vlastně zadarmo. Po odstranění starých krytin zůstala prkna, respektive dřevěný záklop stropu.
Kuchyň je originál ze sádrokartonu. „Nechtěli jsme kupovat ,typovku‘, ale potřebovali jsme umístit myčku, malou lednici, sporák,“ vzpomíná Jakub. Místnost slouží rodině i jako obývák, vešel se pracovní kout i ,koutek‘, u nízkého stolku pod oknem se dcera učí a ráda kreslí. Její kresby se staly motivem dekorativních polštářů, které rodiče zařadili do portfolia rodinné značky.
„Místo pohovky je rozkládací matrace futon, což ušetřilo plochu. Televizi nepotřebujeme, na stolku jsou místo ní kytky. Nejvíc jsme hrdí na to, že nám stačí tak málo věcí,“ shodují se manželé.
Dostat se o kus výš
Rodina se rozrostla, a tak bylo nutné řešit spaní a dceři umožnit, aby si mohla hrát i na podlaze. Logickým řešením bylo postavit patro. „Měl jsem tehdy na Barrandově truhlárnu. Když se bouraly kulisy k seriálu Lucrezia Borgia, vzal jsem si dřevo určené k vyhození,“ přibližuje Jakub způsob, jak levně zařídit domov.
V bytě i v podnikání zužitkoval zkušenosti ze zahraničí, často má zakázky ve Francii a Švýcarsku. „Švýcaři mají k masivu jiný přístup. Nechávají ho přirozeně stárnout a někdy tvrdí, že olej je dobrý jen na fritování. Ne každý ovšem miluje patinu, v Čechách řešíme praktickou stránku,“ míní Jakub.
Ten skoro celý byt vybavil svým nábytkem: prádelník, pelech pro fenku Lízu či masivní kuchyňské prkýnko a hlavně pracovní stůl i knihovna jsou z jeho aktuální kolekce TSS. Povrch dřeva ošetřuje ekologicky olejovým voskem.
Borovice díky bílému oleji časem zrůžoví a nezabarví se tím do žluta, což působí rustikálně. Trvanlivost dřeva lze prodloužit technikou kartáčování. „Z povrchu se vytáhnou nejměkčí vlákna a zůstanou jen nejtvrdší. Vypadá to pěkně, je to praktické a jednou ročně stačí nábytek zatřít olejem,“ radí Jakub.
Nedostatek místa vyřešilo vestavěné patro, na které Jakub použil vyhozené dřevo ze seriálových kulis.
Zůstalo to v rodině
„Když se řešilo, čím budu, rodiče řekli, že si celé prázdniny hraji u dědy se dřevem, tak budu truhlářem. Děda byl modelář a nechával mě bez dozoru tvořit v dílně. Vůni dřeva a odér truhlařiny miluji doteď,“ vzpomíná Jakub Vávra, umělecký truhlář, restaurátor a zakladatel značky Aman Original.
V poslední letech se zajímal o to, proč lidé upřednostňují levný nekvalitní nábytek. Přišlo mu líto, že už se nedědí z generace na generaci a mladí tak k nábytku ztrácí vztah.
„Přemýšlel jsem, zda je možné konkurovat řetězcům, a zjistil, že sice těžko, ale jde to,“ pokračuje. Ve spolupráci s architektkou Barbarou Zedkovou navrhl dostupnou startovací kolekci nábytku B15. Do firmy se zapojila také Kateřina. Začala ručně vyrábět interiérové svíčky.
Nábytek opatřený bílým olejem časem zrůžoví a nepůsobí rustikálně. Jakub je i autorem kovových regálů TSS.
Používá esenciální oleje, stoprocentně čistý sójový vosk a bavlněné knoty. „Rok jsme doma lili svíčky, rozdávali známým a testovali. Nakonec jsme je představili na výstavě Designblok,“ vysvětluje. Rozmarýn, heřmánek, horská louka nebo borovice… vůně korespondují s kolekcí dřevěného nábytku, ale lze „uvařit“ i vůně na objednání.
Nyní manželé rekonstruují dům, což pobaveně komentují: „V tomto bytě jsme si vyzkoušeli, jak pracovat s minimální plochou. Zase máme k dispozici malý půdorys, tudíž jsme i dům vyhnali hodně do výšky.“
